SPOLEČNOST

Před třiceti lety jste se o dění v Československu dozvídal u protinožců, kde jste tehdy žil. Nemyslel jste si, že už je načase, když ty režimy praskly už skoro ve všech zemích východního bloku, a věděl jste hned, že se budete chtít do vlasti natrvalo navrátit? Sledovali jsme to v Austrálii všechno velice pozorně, ale zůstávali jsme

Málem jsme tehdy oslavili 20. výročí vzniku samostatné Československé republiky, blížil se 28. říjen 1938. Ale  mnichovský diktát nás o měsíc předešel (29.–30. září 1938). Byl to čas truchlivý, atmosféra bezmoci, zklamání, zrady a křivdy. Postoupili jsme nacistickému Německu pohraničí, na které si činila nárok německá menšina. Ztratili jsme 1/3 území, 40% průmyslu, 250 000 Čechů

Když vypukla „sametová revoluce“, octla jsem se jednoho dne na pěší zóně uprostřed našeho města. Všechny myslitelné a s chodníku dosažitelné plakátovací plochy a plošky byly polepeny ručně psanými letáky, výzvami a provoláními. Odevšad vyzařovalo vzrušení, nejisté očekávání, okouzlující vidiny, přísliby, sny. Mírný stupeň všeobecného blouznění a davové sugesce. Po zóně se potulovaly agitační skupinky

O prožitých událostech vždy uvažuji v souvislostech a za pomocí zkušeností, které jsem za léta co jsem na světě nabyl. Proto mě silně vadí, když mě někdo lže o věcech, které se odehrály ve skutečnosti zcela jinak. Již delší dobu jsme jako občané přesvědčováni o vlivu ruských tajných služeb jejichž hlavní náplň činnosti tvoří dezinformační

Demagogem se zatvrdlým totalitářským myšlením stal jsem se snadno a rychle. Stačilo pronést několik „nepatřičných“ poznámek v malé zelené společnosti na adresu švédské dívenky Grety, jí mobilizovaných studentů a klimatické revoluce, která prý začala a už se nedá zastavit. Akci slečny Grety jsem totiž přirovnal jednak k dětské křížové výpravě k osvobození Svatého hrobu před asi

Ústavní soud České republiky nám v přímém televizním přenosu vysvětlil, že není možné dodatečně zdanit církevní restituce. Ukazuje se, že zde více než jinde platí ono známé úsloví, že tři právníci bez mrknutí oka zformulují na jednu kauzu čtyři právní názory. A u Ústavního soudu jich je asi patnáct. K jisté míře jejich cti se

Jiří Holík je trojnásobný světový šampion, olympijský medailista a sedminásobný mistr československé hokejové ligy a poskytl rozhovor ParlamentnímListům. Pro závažnost jeho odpovědí jsme si dovolili část rozhovoru převzít i pro naše věrné čtenáře. V úvodní části rozhovoru se pan Holík zmiňuje o tom, co a kdo rozděluje česko společnost. My jsme pro iReportéra převzali druhou část

Justin Trudeau je výstavní exemplář liberálního politika. Jeho názory se vždy pohybovaly přesně na hřebeni nejnovější vlny politické korektnosti. Ale teď na vlastní kůži zjistil, že přežít ve společnosti těch, kteří hlásají lásku, solidaritu a toleranci, vyžaduje přinejmenším takovou ostražitost jako kempování v Mordoru. // Jak dnes víme, začalo křižácké taženi za jediné správné vidění světa

Už ani korunu České televizi a Českému rozhlasu, vyzývá bývalý policejní prezident Stanislav Novotný. To z našich peněz jsou živeni nenasytní tvůrci pochybného zpravodajství, političtí školitelé, dezinformátoři a mizerní kabaretiéři. Koncesionářské poplatky pro veřejnoprávní média? Jde vlastně o speciální daň legalizující okrádání občanů ve prospěch skupiny „potřebných“ z Kavčích hor a Vinohrad, pražských sídel České televize

Běžné zpravodajské okruhy, které i u nás mají pod palcem, lépe řečeno pod svými pařáty, různé politické a národu nepříliš přátelské zájmové skupiny, jsou hodně zticha o zprávách, tedy o událostech, které se jim nehodí do krámu. Jde zejména o projevy státníků, jejichž názory se ostře liší od těch, které panují v Bruselu. Už po léta