RSS Feed
Snad se nenajde jediný dospělý Čech, který by neznal ústřední postavu Foglaroých Rychlých šípů Mirka Dušína. Nevím, jak to spisovatel zvládl a z jakých pramenů vycházel, ale ani za první republiky, za protektorátu a v poválečných letech až do současnosti, neexitoval v naší vlasti jediný člověk s tímto jménem. Jakoby tím autor chtěl naznačit, že
Mnozí z vás si jistě vzpomenou na to, že jsme se učili o Karlu Čapkovi a jeho knížce esejí Proč jsem se nastal komunistou. Tu esej napsal v roce 1924, v časech poválečného kvasu a společenských změn a nebyl sám, do sbírky se připojila celá řada intelektuálů. Doporučuji dílko vyhledat a přečíst si ho s
Komentář ke lžím o MH17 Mě by stačilo zveřejnění mého komentáře, napsal nám nespokojený náhodný čtenář iReportera ukrývající se pod značkou J.W. A vám by prospělo trochu si ověřovat „kompilované“ materiály, vy se pasujete na „novináře“, ne já. Jenže pak by článek asi vyzněl pro vaší ideologii nevyhovujícím způsobem – podíval jsem se, co tak
Na počátku školního roku 2019 – 2020 máme na stole opět otázku víceletých gymnázií. Ministerstvo školství zjistilo, že víceletá gymnázia přispívají k nerovnosti ve společnosti. To zjištění není ovšem nové, má svou historii. Ještě za „Rakouska,“ r.1848-49, byla uzákoněna Exner-Bonitzova reforma gymnázia. Až dosud mělo 6 tříd. K nim byly teď připojeny dva ročníky „filozofie“, přípravky,
Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, hezky jsme si popovídali, dlouho popovídali a návrhů na řešení padlo jenom opravdu málo. Musím jako první říct, že mě uráží knížecí Rady s velkým R, protože sleduji velmi často média, je to mé hobby. Viděl jsem nedávno dvě reportáže. První byla z Francie, z francouzské strany kanálu La Manche, kde je koncentrační tábor pro ty,
Pojem, pod kterým si každý z nás představuje něco jiného… Těm „šťastnějším“ mezi námi, neznajícím historii českého národa a nemajícím hrdost a úctu k odkazu a práci našich předků zřejmě „nic neříká“. Nastal odliv dosavadní i nové české intelektuální generace do zahraničních firem v cizině i u nás, nabízejících jim lepší podmínky a uplatnění, vedoucí k postupnému odsunutí českého národa
(Převzato z Českých národních listů ze dne 3.9.2017) Ceny másla, sýrů, mléčných výrobků letí vzhůru. V supermarketech hlídáme akční nabídky. Místo másla, natíráme chleba lacinějším margarinem. Nedostatek másla je prý celosvětový. Pokud je to tato pohádka pravdou, tak bruselský úředník zase selhal. Možná, že se vymluví na čínského, indického zákazníka, který začal mazat máslem. Zcela
(Programová konference ČSSD, Praha 17.června 2017) ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „Ano, je toho trochu moc,“ řekl politolog Zdeněk Zbořil a citoval z Davidova úzkostného žalmu, když se vyjadřoval v dnešním Rozjezdu k aktuálním proměnám ČSSD. A i když v jistých věcech evidentně nového volebního lídra ocenil, co se týká jeho apelů s odkazem na Masaryka, u
Zamyslete se přátelé, ale tentokrát ve vzpomínkách. Kdy jste na obrazovkách viděli nějaký kvalitní film, či seriál. Nepamatujete si a není divu. To, čím nás poslední tři roky krmí ČT a komerční TV nemá obdoby. Nova, Prima a její odnože žijí z reklam a nic nás to nestojí. Je to blbý, ale budiž. Za ČT
Kdyby žil skladatel Rudolf Piskáček v naší době tak ho nenechala chladným moderní elekktronická média a místo operety Perly paní Serafínky by pravděpodobně vznikla komedie Perly české televize. Snad proto, že byl pátek 13. května, bylo opakovaně slyšet ze zpravodajského kanálu ČT24, že na tento den připadá výročí koncentračního tábora v Letech. To je neskutečná
„Ale von to císař pán takhle nenechá, to ho málo znáte. Vojna s Turkem musí bejt! Zabili ste mě strejčka, tak tady máte přes držku!“ „Máš rád Turky?“ obrátil se Švejk na hostinského Palivce, „máš rád ty pohanský psy? Viď že nemáš.“ Red.
Kdysi, a to kdysi se dá přeložit jako číslo 48, takže před touto dobou jsem se vyučil nástrojařem s vyznamenáním. Mít výuční list a navíc v tomto strojírenském oboru byla dobrá vstupenka do života. Moc jsem si ale oboru neužil a večerně vystudoval střední školu a později ještě dálkově vysokou školu. Nikdy později jsem nad
Deset let po Leninově smrti se v Moskvě měla uskutečnit slavnostní výstava obrazů namalovaných tvůrčí metodou socialistického realismu na téma „Lenin“. Předem bylo ovšem třeba, aby speciální umělecká a ideologická komise obrazy prohlédla a schválila k vystavení. Všechna díla splnila náročná kritéria, jen nad jedním zůstala komise v rozpacích. Na velkém plátně se rozprostírala stará
Druhý president Československé republiky Dr. Edvard Beneš Vážení spoluobčané, v ne-dávné době jsem podepsal historicky významné dokumenty pro naši Československou republiku, to jest, dekrety prezidenta Československé republiky. Tyto dokumenty nám dávají naději, že se již nikdy nebudou opakovat tragické události let 1938 a 1939. Vědom si neblahých zkušeností národa, zejména z druhé světové války, zanechávám
(Praha, 21.dubna 2012, 13.30) Karolína Peake se rozhodla ke smělému kroku a chce si založit novou stranu na protest proti současným Věcem veřejným. Sehnala pár spřízněných duší, ale na poslanecký klub a na stabilní parlamentní hlasovací většinu nové koalice to zatím nestačí. To je její problém. Mě by spíše zajímala skutečnost čouhající z aktuálního mezidobí
Vyjadřovat se k jednání vedení Věcí veřejných je k ničemu. Jsou neřízenou střelou české politické scény a objevují se podle nálady v případech, kdy je vše dohodnuto předem koaliční smlouvou a při „lámání chleba“ se zviditelňují nenadálými obstrukcemi. No, když na to mají žaludek, prosím. Je ale fakt, že ve voličské populaci takovým jednáním body
V čase letošního předvánočního smutečního běsnění si vzpomínám na pohřeb svého dědy z maminčiny strany hostinského z Napajedel Karla Skupiena. Měl prý dobré pivo, dobře a levně se u nich v hospodě vařilo. Před hospodou rostla lípa a stoly se vynášely do jejího stínu. Napajedelští chlapi tam rádi sedávali a klábosili, kouřili svoje vyržínka nebo
Ještě nedávno jsem potkával herce Bořivoje Navrátila na Francouzské ulici v Praze, kde on bydlel a kde já pracuji. Chodili jsme ke stejné trafikantce a on při zdravení nikdy neopomněl zvednout svůj pomačkaný klobouk. Mě, prostovlasému, bylo líto, že mu nemohu kloboukové gesto oplatit stejnou měrou. Letos jsem herce potkal snad jen pětkrát šestkrát, zápasil
