Go to ...
RSS Feed

Zavedení školného na VŠ by nebyl asociální krok


Zaveďme školné, nikoho by neohrozilo. Vysmívaný Rusnokův návrh má racionální jádro

 

Jiří Rusnok guvernér ČNB

V polovině prosince loňského roku mnohé (nejen) studenty zvedl ze židle guvernér České národní banky. Jiří Rusnok předložil na konferenci Barometr českého průmyslu 2021 „jednoduché řešení“: zavést poplatek za studium na vysoké škole typu 15 tisíc korun za semestr, co studenti běžně propijí za dva měsíce v hospodě. Dále pak vážený guvernér načrtl, že ti, kteří budou studovat technickou vysokou školu, budou mít tento poplatek uhrazený od České republiky – tedy našeho státu, který prý trpí nedostatkem techniků. Do pěti let, alespoň dle Jiřího Rusnoka, budou vysoké školy technického směru zcela plné a za 20 let budeme mít inženýrů naprostý dostatek.

Nebohý guvernér to následně schytal – movitější studenti (nejen) z Prahy a Brna se sice jen světácky pousmáli, že s 15 tisíci na dlouhé dva měsíce by si dnes moc „nezavečírkovali“, naopak rodiče (voliči) z nižší a střední třídy takový návrh označili za skandálně asociální.

Mírné školné okysličí VŠ

Ačkoliv můžeme guvernérův námět chápat částečně jako diskutabilní, racionální jádro určitě má. Stát by měl mít v této oblasti v rukou regulační nástroj. Avšak nikoliv jen v oblasti humanitních, ale všech vysokých škol, ostatně studentů těchto oborů je necelých 15 procent. Určité školné – nijak likvidační – by mělo být bez zbytečného odkladu zavedeno. Rusnokem navrhovaných 15 tisíc by nikoho reálně existenčně neohrozilo, avšak studenty by motivovalo k aktivnějšímu a odpovědnějšímu přístupu ke studiu. Včetně výběru oboru. Navíc je zde přehlížená dlouhodobá větší nespravedlnost, že ti, kteří na „vysokou“ nejdou, de facto dotují studium těm „chytřejším“. To nedává smysl. Chránit se přece mají osoby slabší, ne silnější a intelektuálně zdatnější.

Také se zde vytváří nespravedlnost mezi studenty soukromých a veřejných vysokých škol. Ačkoliv daně budou platit obě skupiny, „zdarma“ školu mají jen jedni. V případě soukromých vysokých škol je častá argumentace, že musejí být ze své definice nekvalitní, protože nemohou nikoho „vyhodit“, poněvadž studenti jí platí školné. Tato argumentace je stejně konstruktivní jako tvrzení, že z veřejné univerzity není možné nikoho „vyrazit“, jelikož bere dotace od státu na hlavu studenta. De facto peníze za kus. Dalším problémem je, že mnozí studenti sice v Česku zdarma vystudují, ale následně se odstěhují do zahraničí, a daně (včetně zdravotního a sociálního pojištění) pak zákonitě platí v cizině. Takže spoluobčané jim zaplatí studia, ale výsledku jejich práce si užívají jinde. To je správné? I toto by vysmívané „Rusnokovo školné“ zmírnilo.

A nakonec nutno připomenout fenomén desetitisíců slovenských studentů, kteří díky mezinárodním dohodám a jazykové blízkosti studují a vystudovali za stejných podmínek jako čeští a moravští studenti. Tedy zdarma. Ano, i tomuto jevu vzbuzujícímu dlouhodobě společenské napětí by Rusnokův projekt pomohl obrousit hrany. Je to zajímavý dějinný paradox, že bývalý sociálnědemokratický ministr má odvážnější a vlastně i pravicovější návrhy než dnešní pravicová pětikoalice.

Petr Kolman,
LN, 3.1.2022

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *