Go to ...
RSS Feed

Uplynulé dny pohledem Petra Žantovského


Pramálo optimismu vzbuzuje ohlédnutí za tím, co zaznamenání hodného objevil mediální odborník, docent Petr Žantovský v uplynulém týdnu v médiích.

 

Doby dávno minulé svým tažením proti nepohodlným výrokům na internetu připomíná vedle političek Jourové, Langšádlové a Němcové i vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Se jmenováním Jana Lipavského ministrem zahraničí se roztrhl pytel s podbízením se západnímu sousedovi. Tu oslavuje magazín nacistické bojovníky, tu volá novinářka po zrušení tzv. Benešových dekretů. Potěšil jen herec Jiří Bartoška, když současný trend genderové masáže nazval idiocií.

“Evropou obchází strašidlo cenzury”. To asi napadne leckoho, kdo četl v Seznam Zprávách rozhovor s pražskou vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou. “Spousta pachatelů trestných činů si neuvědomuje, že i prostor sociální sítě je regulován stejnými pravidly jako v reálném světě…”. Diskuse kolem covidu a očkování situaci ještě vyhrotily, násilí a nenávistné výroky se ještě více zintenzivnily…‘ “Ty výroky už jsou často takové intenzity, že naplňují trestné činy výtržnictví. A to je jen pár citátů,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský. Z rozhovoru s titulkem „Za lži, urážky a nenávist na internetu budou padat tresty“ plyne, že šéfka Vrchního státního zastupitelství v Praze očekává, že vynesení konkrétních trestů pro pachatele těchto činů by mohlo sehrát důležitou roli, když se o nich lidé dozvědí: „Budou tak vědět, která jednání v prostoru internetu dovolena nejsou, protože ubližují druhým, a která jsou postihována, protože dovolena být nemohou,“ pravila Bradáčová. „Jak tomu rozumět? Nějaká nadřazená komise rozhodne, která vyjádření šířená internetem jsou přípustná, a která už nikoli. A ta nepřípustná, spolu s pachateli, kteří je vypustili z úst či z klávesnice, budou po zásluze stíhána a trestána. Komu by to nepřipomnělo situace známé z ne tak dávného minula,“ dává k úvaze mediální analytik.

Svět podle Bradáčové, Jourové, Langšádlové či Němcové

A aby pro ilustraci nechodil daleko, sahá po příběhu, o kterém slýchal už odmala. „V naší rodině, kupříkladu, se traduje tento příběh: Jeden vzdálený prastrýc proslulý svou hubatostí nasedl kdesi, snad v Pardubicích, do vlaku, to se psal rok 1954 či tak nějak. Přisedl si ke komusi, a protože byl družné povahy, dal se s ním hned do řeči a také velmi brzy prohlásil se vší upřímností, že prezident Zápotocký je vůl. Když dojeli do Prahy, už na něj čekala patrola a pro urážku hlavy státu též arest, a ne právě symbolický. Tak přesně tento svět nám nabízejí, ba vnucují všechny ty Bradáčové, Jourové, Langšádlové či Němcové. Všimněte si, že nejagresivnější jsou v této věci ženy, prý slabé pohlaví,“ upozorňuje Petr Žantovský. A jak si to představují, popsala Lenka Bradáčová v pěti krocích: „Za prvé se zrychlí soudní spory na ochranu osobnosti. Za druhé bude policie mnohem aktivněji než dosud vyhledávat v prostoru internetu trestné činy, které se tam objevují. Za třetí vznikne celorepublikový útvar, který se bude specializovat na kyberkriminalitu a terorismus. Za čtvrté budou zavedeny legislativní úpravy kvůli předávání informací od provozovatelů sociálních sítí, a to i v rámci mezinárodní pomoci mezi jednotlivými státy. Za páté se povede diskuse o speciálních zákonných pravidlech pro úpravu komunikace v prostoru internetu a sociálních sítí.“

O zkušenosti by se mohli podělit někdejší dohlížitelé a cenzoři

Bývalý předseda republikánů pracoval do roku 1989 jako cenzor na ČUTI

„Co k tomu dodat? Už chybí jediné: rozhodnout, zda se to bude jmenovat Ústřední publikační správa, Hlavní správa tiskového dohledu nebo Český úřad pro tisk a informace. Možná ještě žijí pamětníci, kteří v těchto ‚bohulibých‘ institucích působili. Mohli by se podělit o potřebné zkušenosti,“ doporučuje mediální odborník s hořkou ironií někdejší hlídače jen té jediné povolené pravdy.

Druhé dnešní zastavení bude u naší národní disciplíny poslední doby, která by mohla nést název Přepisování dějin. „Nedlouho před Vánocemi, jak víme, běžel spor prezidenta Zemana s premiérem Fialou o jmenování Jana Lipavského ministrem zahraničí. Jeden z prezidentových argumentů zněl, že Lipavský otevřel velmi vstřícně téma konání sudetoněmeckého srazu na českém území. Na tuto polemiku jako by chtěla navázat další média. Příkladně, těsně před Štědrým dnem, vydal portál Security magazín článek pod věru výstižným titulkem ‚Osamocený nacistický Tiger zvítězil v souboji s 50 sovětskými tanky T-34‘, v němž je nacistický tank Tiger opěvován,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Jen samá chvála na nacistické bojovníky a jejich tanky

Například se v něm píše: „Německý Panzerkampfwagen VI, lépe známý jako Tiger, si vydobyl svou pověst jak na bitevních polích druhé světové války, tak následně i díky fascinaci světové veřejnosti tímto patrně nejlepším tankem této války… Během války existovalo množství talentovaných a vyznamenaných velitelů tanků Tiger, kteří bojovali dobře na západní i východní frontě…. Jedním takovým byl Franz Staudegger. Bitvu u Kurska zahájil likvidací dvou T-34 5. července, kdy se v noci potkal s nepřátelským tankem, jehož velitel kouřil v otevřené věžičce. Franz nepřítele identifikoval dříve a do vnitřku nepřátelského stroje hodil granát. Stejným způsobem zlikvidoval i další T-34.“

Pokračuje v nezměněném duchu: „O tři dny později zaútočil ruský 10. tankový sbor na pozice 1. divize SS Leibstandarte. Její tanky bojovaly dále na západ, a tak se musely o útočící sovětské stroje postarat dva poškozené Tigery velitelů Franze Staudeggera a Rolfa Schampa. Stroje se povedlo uvést do provozuschopného stavu a Staudegger krytý druhým tankem vyrazil proti obrněnému klínu strojů T-34. Sovětské stroje již prorazily německou pěchotu, ale nyní se potkaly se svým osudem. Staudeggerův střelec Heinz Buchner zničil první tři tanky a následně další dva….“ „A tak dále, a tak dále. Samá chvála na nacistické bojovníky. A pointa? ‚Za tuto akci dostal Staudegger Rytířský kříž jako první velitel Tigeru a osobně musel průběh celé akce vylíčit Hitlerovi. ‚Posádka obdržela Železný kříž první třídy‘,“ cituje mediální analytik z článku.

V rámci odplevelení žádá likvidaci tzv. Benešových dekretů

Lída Rakušanová je matkou Víta Rakušana, ministra vnitra ČR

Krásné, hrdina se sešel s Vůdcem, dostal metál a vešel do dějin. „Ještě dnes na něj redaktoři Security magazínu, jako by byli dosud v někdejším Protektorátu Čechy a Morava, s láskou vzpomínají. Ale ještě důrazněji tuto kartu zvedla Lída Rakušanová v úterý ve svém komentáři ve vysílání ČRo Plus. Rozčílila se nad tím, jak to, že nová vláda zatím nejeví mnoho ochoty likvidovat z našeho právního řádu tzv. Benešovy dekrety. Rakušanová doslova řekla: ‚Vláda Petra Fialy má teď vynikající příležitost to napravit a poválečných dekretů se v rámci odplevelení Sbírky zákonů elegantně zbavit. Nejsou totiž dneska už ničím jiným než naším vlastním, domácím strašidlem zděděným z dob komunismu.‘ To je velmi radikální výzva,“ zdůrazňuje Petr Žantovský.

Novinářka Rakušanová žijící střídavě v Česku a v Bavorsku tím mimo jiné říká, že je nutné de facto anulovat podstatnou část protokolů z dohod spojenců v Jaltě a hlavně Postupimi, kde se odsun Němců z Čech explicitně řešil a vtělil do paragrafů. „Prezidentu Benešovi nezbylo než verdikt velmocí akceptovat, a nepředpokládám, že mu to činilo vnitřní obtíž. Zato to činí stálé problémy lidem typu Bernda Posselta, Daniela Hermana, Michaely Marksové, Františka Vokřála a dalších, kteří poklonkovali na sudeťáckých jamboree. Všichni nás ujišťují, že potomci vysídlenců nechtějí naše občanství ani majetky. Tomu prvnímu by se dalo věřit: k čemu by jim české občanství bylo, když mají občanství země, která dnešní Evropě jasně dominuje?“ ptá se mediální odborník.

Sudeťácké chlácholení jako pohádky z mechu a kapradí

To druhé však určitě vzbuzuje pochybnosti. „Vzpomeňme na návštěvy eurokomisaře Verheugena kolem roku 2000 před naším vstupem do EU, během nichž přivážel do Prahy velmi konkrétní požadavky na naše ‚reparace‘ za kravky, pozemky a jiné hodnoty, jež sudeťáci během odsunu pozbyli. Tehdy to Verheugen vyčíslil na cca 300 miliard korun, což představovalo skoro polovinu tehdejšího ročního rozpočtu země. Takže chlácholení, co všechno nám sudeťáci dají a oč nás nepřipraví, jsou jak pohádky z mechu a kapradí. Jen by to měla namluvit – a ona by to jistě zvládla – Jiřina Bohdalová. Paní Rakušanová však svými výkřiky jen zatápí pod hodně nebezpečným kotlem a soudruh Šabata v roli jejího šéfa na ČRo Plus tomu otevírá bránu dokořán. Tomu říkám podařená mesaliance,“ konstatuje Petr Žantovský.

Závěrečnou glosu provází obava, že další hvězda stříbrného plátna pomalu kráčí do klatby. „Slavný herec Jiří Bartoška poskytl magazínu Aktuálně.cz rozhovor, v němž se vyjádřil i k současnému trendu genderové masáže všeho a všech. Řekl doslova: ‚To je taková idiocie, že o tom jednou možná někdo natočí biják. Pokud režisér při přípravě filmu musí dopředu přemýšlet o tom, aby měl v týmu čtyři gaye a pět lesbiček, kde je potom jeho tvůrčí svoboda? Končí to tím, že Annu Boleynovou hraje černoška nebo že se herec Hank Azaria omlouvá za to, že v Simpsonech daboval Inda, i když sám není indického původu‘. Bartoška měl dokonce tu nekonečnou ‚drzost‘, že se zastal nevinných obětí feministické kampaně MeToo, která údajně odhaluje sexuální incidenty v showbyznysu, s tím, že to bylo často pouze tvrzení proti tvrzení a situace, které jsou staré desítky let,“ oceňuje mediální analytik.

Bartoška může skončit jako Rowlingová a další oběti fanatiků

„Mnoha lidem přitom obvinění zlikvidovala profesní i osobní život. Třeba takový Kevin Spacey, geniální herec, žaloba proti němu nakonec byla stažena, ale to už dneska nikoho nezajímá. Žijeme v divné době,“ prohlásil herec. „Chce se i neznabohovi říci zaplaťpánbu, že promluvila celebrita, kterou máme spojenou spíše s jiným názorovým táborem. Bartoška zde vyjevil svůj zdravý rozum. Lze předpokládat, že podobně jako Joanne K. Rowlingová a mnoho dalších se stane terčem zdivočelých, z veřejných prostředků placených neziskovek, které si budou chtít zatančit na jeho kostech své rituální tance. Protože platí: Když nic neumím a ničeho nedokážu dosáhnout vlastní prací, tak to všechno zničím těm, kteří pracují, jsou dobří, úspěšní a nechránění současnou mediální stokou. Bravo, pane Bartoško!“ dodává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *