Go to ...
RSS Feed

Ministr školství


Myslím ne toho ještě fungujícího, ale toho, co teprve přijde. Toho, který čím méně vlastní to, zač by mohl být ctěn i uznán, tím fanatičtěji o to uznání usiluje. A když se mu ho v dostatečné míře ať už od jednotlivce, skupiny či státu nedostává, řádí, jak koncem října 2015 řádil až téměř k požadavku vypovězení války Česka Ruské federaci. A to za ten hřích, že si pracovnícii moskevského letiště Šeremeťjevo poté, co zjistili, že na palubě letadla je víc osob, než je uvedeno na celní soupisce, dovolili na pět hodin zdržet parlametní delegaci, mířící právě pod vedením tohoto muže do Uljanovska. Něco takového, a to navíc od Rusů, považoval ovšem onen muž nikoli za úřední výkon, či za jeho přebujelý byrokratický úlet, ale vzal věc jako útok ruských mužiků na svůj majestát. A řádil a stěžoval si na nevědomé a surové Rusy s takovou vehemencí, že kdyby tehdy záleželo jen na něm, ocitl by se svět nejpravděpodobněji ve stejné krizi, jakou byla krize karibská z října 1962.

Tragická a nebezpečná figura, řeknete si, a současně vás uklidní, že ta figura snad už nikdy nebude mít příležitost chrlit oheň, jakou měla tehdy v roce 2015 na moskevském letišti.. Což ovšem, bohužel, platí jen pokud nevezmeme v úvahu současný problém s kádry. Nejsou lidi na stavbách, ale nejsou lidi ani v politických stranách. A tak když se v jedné z těch stran uvažovalo, z kterého Honzy či Vaška bychom v nové vládě mohli udělat nového ministra školství, došlo se k závěru, že dosavadní praxe bývalého učitele zeměpisu a matematiky na základní škole je pro tuhle funkci jak ušitá.

A tak ten, který tak křečovitě touží po uznání, se jakoby v jakémsi fantastickém snu ocitne  na prahu hlavní místnosti ministerstva, které kdysi bývalo považováno za nejfestovější výspu národní vzdělanosti, a z tohoto titulu bývali do jeho čela povolávání lidé z národa i z vlády nejduchovnější. Lidé s přirozenou autoritou, zkrátka takoví, kteří když promluví, ostatní ztichnou.. Postavy, jakou např. byl politik, novinář, právník, vysokoškolský pedagog, nositel Řádu Tomáše Masaryka, ministr školství v letech 1946-48 ve vládě obnovené Československé republiky a populární komentátor českého rozhlasu BBC z Lodýna JUDr. Jaroslav Stránský (jeho Hovory k domovu vyšly na 502 stranách v r. 1945 knižně). 

A teď vykloňme, prosím, oblouk od toho, co bylo, k tomu, co je. Dejme si k sobě dílo ministra bývalého a dílo ministra budoucího, a přiložme vedle sebe i fotografie obou těchto mužů. Sledujme rysy jejich tváří, a s vědomím, že po čtyřicítce, si za ně už můžeme sami, zaplačme všichni společně nad tím, kam až jsme dodneška došli. A to, bohužel, nejen na ministerstvu školství.

Lubomír Man

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *