Go to ...
RSS Feed

Volby rozhodly a není to dobrá zpráva (1.část)


České volby 2021 skončily reálnou prohrou Andreje Babiše. Na cílové pásce jej v říjnu 2021 přefinišoval politický kartel tradičních porevolučních stran. ODS, KDU-ČSL a TOP09. Přestože je možné, že prezident pověří Andreje Babiše jednáním o sestavení vlády, realitou bude spíše opačný výsledek. Vítězem voleb je opozice. Je nutné vzít této fakt v úvahu a poskytnout opozici, korektně a věcně, šanci k sestavení vlády. Volby rozhodly takto.

 

Volby rozhodly, že politický kartel, proti kterému se vzepřely v roce 2017 rozsáhlé voličské skupiny, znechucené z kauz tunelování státu, plundrování veřejných zdrojů a nekonečných skandálů, je znovu blízko uchopení moci. Není to dobrá zpráva. Bohužel.

Nečestné vítězství

Řekněme si pravdu. Nešlo o čestné vítězství. Vítězství, které by vyplynulo ze souboje vizí a myšlenek, jakým způsobem stát vést k prosperitě. Politický zápas se vedl špinavými prostředky. Kartel vsadil na denunciaci, napadání, odmítání spolupráce, ostrakizaci a trvalý nátlak. Vyhrožování a zastrašování. Během celého volebního období následovala jedna špinavá kampaň za druhou. Kartel součinně podporovali i Piráti. Nutno uznat, že nakonec tato taktika i strategie slavila úspěch. Bohužel. Čtyři roky trvající kampaň, která od prvního okamžiku minulých voleb do posledních vteřin volebního klání stavěla premiéra a jeho lidi do nejhoršího možného světla, aktivizovala společnost po celou dobu účinkování vlády a výrazně přispěla k dalšímu štěpení společnosti. Kampaně systematicky podkopávaly aktivitu vlády, odrazovaly od spolupráce, podvazovaly činnost vlády, odváděly od výkonu a problémů státu a prostřednictvím médií zaměstnávaly celý národ. Namísto práce pro lidi jsme jako stát a společnost řešili jednu pseudokauzu za druhou.

Lidé z tábora oponentů to tímto způsobem nevidí. Naopak. Prohra ve volbách znamená konec nenáviděného Andreje Babiše. Mám obavu, že tuto část voličů nezajímá skutečná podstata dění. Tím je logika politického zápasu v demokracii. Chápu a vnímám, že jim jde především o symboly. Mluví o demokracii. Jásají o konci komunistů. Budiž. Radují se z vítězství prodemokratických sil. Přeji jim jejich radost. Ale obávám se, že je to jinak. Spousta lidí jednoduše nepochopila základní věc. Politickou konkurenci. Politická konkurence je základní princip demokracie. Andrej Babiš byl patrně jediným člověkem, který mohl nabourat nerušený režim vládnutí polistopadové moci od roku 1989 do roku 2017. Moci, jejíž angažmá vedlo k trvalému plundrování české ekonomiky, počínaje privatizací, výprodejem majetku státu, podniků, infrastruktury a hodnot, které tady vznikaly a budovaly se po desítky let. Které ale neustalo ani poté, co privatizace skončila. Kartel polistopadových politických stran se za celou dobu vlád od listopadové revoluce naučil jedinou věc. Rozbíjet a vyprodávat stát. Bilance polistopadových vlád je odstrašující. Jako stát jsme přišli o biliony korun.

Politika polistopadového kartelu vedla k ekonomickému modelu, postaveném na plošném a vytrvalém vytěžování české ekonomiky, populace, postavení Česka jako montovny, podřízené, subalterní a nevýznamné ekonomiky v podmínkách globalizovaného světa. K mizerným, třetinovým platům oproti Západu, postupnému propadu životní úrovně celých tříd a především, za souběžného vytváření iluze, že takto, tímto způsobem, je vlastně možné vést zemi donekonečna, až k hlubokému úpadku. Tento model měl a má, v podání polistopadového kartelu zásadní atribut a tím je postoj proti předchozímu komunistickému režimu. Z něj čerpaly polistopadové partaje svou legitimitu a přízeň voličů. Odmítnutí a odmítání komunistů je referenčním postojem většinové společnosti, jak se ukázalo i ve volbách 2021. A právě fakt, že polistopadové strany si přisvojily tento referenční postoj a tím se pasovaly do role „demokratů“, tak každá jiná politická konkurence vlastně představuje „nedemokraty“. Je to nejhlubší omyl části české společnosti. Považovat ty, kteří nefandí polistopadovému kartelu za „nedemokraty.“ Demokraty jsme ve valné většině všichni. Debata a zápas o moc je ale jinou věcí. Opozici proti kartelu, příznivcům Andreje Babiše (a také SPD, Trikolory a dalších) šlo o něco jiného. Ne o bourání demokracie. Ale o zápas o vlastní postavení. O solidní životy, dobrou a dobře zaplacenou práci. O slušné bydlení. Slušnou životní perspektivu. O společenské uznání jejich postavení, statutu a práce. O ukončení korupce, devastující ekonomiku. O znovuobnovení potenciálu domácího průmyslu, zemědělství, vědy, kultury. O zkvalitnění chodu institucí.

Co přineslo minulé volební období

Babiš a ANO představoval a představuje první skutečnou politickou konkurenci polistopadového kartelu. Protože polistopadová moc si během let od roku 1989 – 2017 získala a vybudovala rozsáhlou podporu v institucích, médiích, provozu státu a díky této provázané moci mohla na úkor státu a lidí prosperovat a nerušeně a do nekonečna stát okrádat. Až Babiš, jako těžká váha české ekonomiky, člověk se zkušenostmi, znalý dokonale jak byznysu, tak i prostředí české politiky, byl schopen obrovské moci polistopadového kartelu postavit. Postavit reálnou konkurenci. O to větším překvapením bylo, že skutečně vyhrál volby 2017 a dokonce i sestavil vládu. A vládnul. Za cenu, kdy po odmítnutí ze strany kartelu vykročil z komfortní zóny a přijal podporu komunistů. Byl to jediný možný způsob, jak ustavit vládu. Multimiliardář, který přijme podporu od komunistů. Od odmítaných symbolů předchozí éry. Díky sociální demokracii se tato věc skutečně podařila.

Dnes, především díky sociálním demokratům a komunistům, můžeme říct, že v Česku funguje princip politické konkurence. Výsledek politické konkurence se dostavil prakticky okamžitě. Změnami, které vedly k posílení role pracujících. K lepším platům. Lepším důchodům. Spravedlivějším odměnám pro lidi, kteří zajišťují chod státu. To je základní věc, nutná pro správný chod společnosti. Spravedlivá odměna za práci je základem a zdrojem prosperity. Vláda tento nutný směr nastartovala a přes obrovský povyk opozice i prosadila. Podporu rodičovského příspěvku. Podporu dětem, samoživitelkám, rodinám a důchodcům. Za několik měsíců budeme mít možnost srovnání. V minulosti se kartel ničím podobným nezabýval. Naopak, mzdy stagnovaly a v logice polistopadových vlád šlo o to, nabízet práci lidí, jejich talent, život a čas co nejlevněji. Tak, aby zde mohly prosperovat globální firmy a levná práce byla tahákem pro lákání investic.

Andrej Babiš ve své knize shrnuje věci, které jeho vláda prosadila. Lež! Lži, výmysly, špína, propaganda.. Je to estébák, koblihář, komouš.. To se ozve okamžitě, kdykoliv věcně upozorním, že díky konkurenci politických subjektů došlo ke změně k nazírání na způsob, jakým jsou realizovány veřejné zakázky. Srovnejte si ceny, za jaké se dnes staví dálnice, nebo železniční koridory. Srovnejte si způsob, jakým strany kryly rozkrádání během svého vládnutí. Srovnejte jednání z dobře zdokumentované kauzy dotací ROP Severozápad se způsobem, kdy Babiš okamžitě ukončil činnost problémové pobočky ANO v Brně, v situaci, kdy se objevilo podezření z korupce. Srovnejte si situaci v ostravské huti Liberty, kdy se vláda uprostřed krize kolem Vrbětic rozhodla vyřešit a vyřešila problém kolem povolenek za miliardy, odkloněných Guptou do Rumunska. Šlo o naprosto přesvědčivý zásah ve prospěch domácího průmyslu, kdy vláda podpořila odboráře, upozorňující na čachry s povolenkami v hodnotě miliard. Psalo se o zásahu Babiše, Maláčové a Karla Havlíčka? Hrozbě vyvlastnění podniku ze strany ministra Zaorálka, která rychle přivedla strany k jednacímu stolu? Minimálně.

Bude nová vláda jednat ve prospěch domácího průmyslu stejně razantně? Srovnejte si daňové výdaje. Babiš snížil daně o 436 miliard. Zahájil investice do infrastruktury. Vláda připravovala masivní investice, 20 tisíc projektů v hodnotě 8 bilionů korun. Investice do zdravotní péče. Do sportu. Do životního prostředí, kdy se vyměnilo 100 tisíc kotlů; zateplením prošly tisíce staveb. Zásadní změnou prošly exekuce. Milostivé léto, které odstartuje za pár dní, může pomoci stovkám tisíc lidí vybřednout z neuvěřitelného podvodu, jakým byl exekuční zákon. Za souběžného neustálého ostřelování opozice a průběhu jedné pseudokauzy za druhou. Je to propaganda? Ne, realita. Po celé roky od revoluce 1989 bylo Česko eldorádem firem, které si s veřejných rozpočtů dělaly trhací kalendář. Za tiché spoluúčasti politiků z kartelu. Dnes už to víme. Média s obrovským zpožděním nakonec přinesla podrobné zprávy o tom, co dělo v ROP, OKD, ProMoPro, ve stovkách kauz polistopadových vlád. Ale tato odhalení přišla pozdě.

U Babiše naopak média nepromeškala jediný den k ostřelování fungování intencí jeho vlády. Proč ten dvojí metr? Samozřejmě, je v pořádku, že novináři pronásledují politiky. Ale proč to nedělali už dříve? A budou to dělat teď? Když se zalykají oslavami z „vítězství“?

David Martínek

Pozn. redakce: Zítra přineseme dokončení
tohoto textu Davida Martínka pod názvem
Jediným pozitivem voleb je fakt.
že lidé si uvědomí podstatu věci

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *