Go to ...
RSS Feed

Nadcházející volby mohou přinést zlomový okamžik


Pouhých 15 dní do chvíle, ve které se rozhodne o novém politickém uspořádání České republiky  //  Voličské hlasy odevzané pidistranám propadnou a budou přiděleny stranám, které byste nikdy nevolili …

 

Když se tak dívám na obrovskou masážní sprchu, která na nás padá ze všech sdělovacích prostředků, které si myslí, že právě oni jsou naším hlavním proudem informací, musím se pousmát. Většinu jejich mediálního prostoru  dostávají strany a politici, kteří už národ mnohokrát zklamali a podvedli, ale zato dokonale vyhovují bruselským neomarxistům a dalším konstruktérům nových světových řádů či světových přenastavení, která zavánějí především novou diktaturou. A nedejte se mýlit tím, že oni sami se hrdě nazývají „liberálními demokraty“.

Jenže, drazí holoubkové, český volič za posledních třicet let přece jen o trochu vyspěl. Má dobrou paměť a konečně se naučil, že politikům se nevěří, a proto je jeho základní povinností politiky kontrolovat. Ano, a tím nejlepším nástrojem, který nám k tomu demokracie bez přívlastků dává, jsou právě volby. Když slyším na radiových vlnách Českého rozhlasu zoufalé výkřiky tzv. odborníků, o nichž ale nikdy nikdo neslyšel, tak nevím, proč bych i já nemohl přispět svou troškou do mlýna. Mám na to už léta jednoduchý recept. Připíchnu si na nástěnku volební programy rozhodujících stran a před dalšími volbami se na ně znovu podívám. A rázem je všechno jasné. Nu, a jak jsem dopadl letos?

Babiš splnil své sliby podle mého tak půl na půl. Národní hospodářství sice nevede až tak špatně, jak mu to vyčítají jeho notoričtí kritikové, protože jsme stále šestou nejméně zadluženou členskou zemí EU.  On totiž potřebuje ke svému podnikání ekonomicky prosperující zemi. Zvedá lidem platy a důchodcům důchody. Všechno to sice sežere nastávající vysoká inflace, ale budiž. Bez toho by bylo ještě hůř. Také jeho jednání v Evropské radě nás prozatím ochránilo před povinným přijímáním nelegálních emigrantů podle bruselských kvót. K jeho kladům se musí připočíst i skutečnost, že se ho chce EU za každou cenu zbavit. Na druhé straně nás jeho vláda zavalila tzv, covidovým terorem přesně podle scénáře Bruselu a dalších globalizátorů. Tak vám nevím.

Okamurova SPD je jedinou stranou, které nemohu nic vyčíst. Něco málo ze svého programu se jim podařilo prosadit i jako opoziční straně, ale známkou jejich neústupnosti je, že podali už čtrnáct návrhů zákona o všeobecném referendu, které obsahovaly i možnost národního hlasování o odchodu z EU, a naše slavná stávající sněmovna to pokaždé shodila pod stůl. SPD zůstává v mých očích stále významnou vlasteneckou stranou.

Je zde však nový fenomén, jsou to strany, které před čtyřmi roky neexistovaly

Nejzajímavější z nich je Volný Blok poslance Lubomíra Volného, který vznikl odštěpením dvou poslanců od SPD. Jejich volební program je ryze vlastenecký a jeho výsledkem by měl být návrat naší země do postavení, které jsme v demokratickém světě zaujímali v době tzv. První republiky. Samozřejmě ve změněných světových podmínkách. Sám si myslím, že na to náš národ stále má, i když jsme dnes hospodářsky „drženi u huby“ především sousedními Němci, kteří ve skutečnosti ovládají celou Evropskou unii. Proto je i volební program Volného Bloku ještě o něco ostřejší, než například program SPD. Okolnost, že Volný nebyl pozván k žádné předvolební debatě na některé ze stanic mediálního spolku, který si nadutě říká „hlavní proud“, má jediné vysvětlení. Současní vládci se ho musí zcela jistě bát.

Pak je zde ještě několik nových stran, které podle mého mínění nemají valný význam, ačkoli jsou také více či méně vlastenecké. Příkladem je třeba krotká Trikolóra Václava Klause ml. Nebo Přísaha Roberta Šlachty, jehož morální integrita je sice nesporná, ale on sám chce řešit pouze následky, ale nikoli příčiny Augiášova chlívu, v němž se právě nacházíme. Možná bych ještě mohl jmenovat ANS – Asociaci národních sil, ale o tomto uskupení toho mnoho nevím.

Moje dvě osobní kritéria pro výběr strany, kterou budu volit, jsou nezvratná:

  1. Vystoupení z EU, která našemu národu od vzniku tzv. Lisabonské smlouvy nepřináší vůbec nic dobrého.
  2. Volit stranu, která nás zbaví současného covid-rouškového a očkovacího teroru a postará se o léčbu nové choroby jinými a levnými, v jiných zemích prověřenými léčebnými prostředky, a osvobodí nás tím od diktátu tzv. Velkého farmaceutického globálního průmyslu.

 

Než se rozhodnete, komu věnujete svůj hlas, tak nezapomeňte, že hlas odevzdaný pidistraně, která nemá šanci na vstup do sněmovny, může podle nové úpravy rozdělovacího klíče propadlých hlasů skončit klidně na kontě takové strany, kterou byste nikdy v životě nevolili. A ještě maličkost. Ti z nás, kteří chtějí volit vlastence, by se měli vypravit k urnám až v sobotu, protože jak je už dost všeobecně známo, pokud se s odevzdanými hlasy dějí podivné „zázraky“, stává se to vždycky přes noc z pátku na sobotu.

Váš Pavel Chrastina

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *