Go to ...
RSS Feed

Velký bratr tě sleduje, se stalo skutečností aneb Kacířský pramen pochyností


Šedesát tři dny do voleb!   //  Občané České republiky dostávají do rukou první biometrické občanské průkazy

 

Podle příkazů vedení EU byli naši vládní představitelé nuceni provést změny zákona o osobních dokladech. Zaklínací formulkou se stal terorismus a tak každý politik či státník se změnami souhlasil, protže nechtěl být jako sympatizant tohoto neblahého jevu. V duchu tzv. salámové metody budou zhruba do deseti let všichni obyvatelé Evropské unie registrování v centrální databázi do které jednotlivé unijní státy vloží biometrická data svých občanů. V meinstreamových komentářích se nadšeně píše o tom, jak budou mít občané snadné cestování a celou řadu dalších výhod v rámci EU a že k jejich získání bude stačit právě onen očipovaný osobní průkaz. V databázi průkazu budou uloženy otisky prstů držitele a další identifikační osobnostní údaje. Tyto informace budou při kontrolách dostupné jen orgánům které budou používat čtecí jednotky. Když jsem viděl specimeny biometrického průkazu, tak jsem se podivil nad tím, že portrétní fotografie není barevná ale jen černobílá, z toho si mohu odvodit, ze barva očí bude při fotografování dogitalizována a datově popsána v mikročipu. Stejně tak budou digitálně zapsány otisky prstů, takže na plastové kartě nebudou vidět. Ono by se to moc podobalo starým občankám ve kterých byl zřetelný otisk palce a to bylo předmětem tehdejší kritiky. Prý nové OP nebudou obsahovat viditelně rodné číslo a to způsobí celou řadu problémů při kontaktu občana s úřady. Lidé si poměrně snadno rodné číslo zapamatují, ale pochybuji, že viditelný kód průkazu bude zapamatovatelný, protože jde o náhodná čísla a nikoliv čísla vycházející z totožnosti držitele. Najdou se mezi námi také odpírači nových OP a ani se tomu nedivím. Těm ale hrozí pokuta ve správním řízení ve výši 15 000 Kč. To bych si rozmyslel, vrátit celou penzi do státní kasy…

Já osobně bych při evropském cestovním využití průkazu přivítal, kdyby na něm byla uvedena krevní skupina. Ženy – matky většinou charakteristiku skupiny znají, muži, kteří byli na vojně a dávali jako dárci krev, znají skupinu také a popřípadě ji mají vyznačenu ve vojenských knížkách. (Ti s modrými knížkami mají houby.) No a současní mladí muži by si mohli nechat zjistit svoje krevní skupiny už jen proto, že jim taková informace může v kritické chvíli zachránit život. A nebo se mohou stát zachránci života jiného člověka, který bude zrovna jejich skupinu potřebovat. Navíc informace o krevní skupině je srozumitelná zdravotníkům a lékařům v celé Evropě a ušetří jim v krizových chvílích drahocenný čas. Podobný informační deficit na průkazu je v tom, že neobsahuje životně důležité údaje, například že je někdo diabetik na inzulínu, astmatik, kardiak se stimulátorem, daltonista a nebo „jen” epileptik, to jsem vypsal pouze nemoci o kterých vím, že jsou neléčitelné, chronické a mají v atakách průběh, který může vést v cizině k chybným úsudkům a to může být tragické. 

Bude take celá řada spoluobčanů, kteří odmítnou takový průkaz právě kvůli otiskům prstů. Kriminalistická metoda daktyloskopie pomohla policejním vyšetřovatelům k jejich dopadení a následnému postavení před soudce. A protože otisky prstů jsou stejně průkazné jako DNA není možné, aby soudce nevzal tuto skutečnost při vynášení rozsudku v úvahu. A teď si představte, že během deseti let, jak už jsem se zmínil, bude každý evropský stát mít k dispozici takovou úžasnou důkazní databázi pro komparativní (srovnávací) expertízy. Vzpomínám si jak jsme se jednou koncem sedmdesátých let vrátili z dovolené a našli vykradený náš byt. Zavolali jsme policii (tehdy Veřejnou bezpečnost), příslušníci sepsali škody, nafotili co bylo potřeba, sebrali z povrchů otisky a také je vzali nám. Kvůli tomu aby vyloučili a oddělili ty naše od otisků „návštevníků”. Pochopitelně jsem se zajímal co udělají s našimi otisky, zda budou v nějaké evidenci či kartotéce. Nikoliv, pravil orgán, v evidenci si ponechají jen ty otisky cizí a s těmi budou při vyšetřování vloupačky pracovat. Naše otisky budou komisionelně zničeny a bude o tom proveden zápis. Neměl jsem důvod jeho tvrzení nevěřit. Pojišťovna zaplatila škody a pachatel nebyl nikdy dopaden. Stát se taková událost za deset let, tak pachatele mají za pár hodin. Mám se radovat? Mají se bytaři a jiní nenechavci pracující rukama třást hrůzou a přeškolovat se na poctivá zaměstnání? Nedělám si legraci, ale v oblasti obecné kriminality se zřejmě dočkáme zásadních, možná převratných změn. Otázka také vyvstane, jak to bude s ochranou osobních práv a svobod člověka, vždyť tyto „vymoženosti” dobré pro stát, mohou omezit do značné míry lidská práva. Třeba se mýlím a pokud ano, budu jedině rád. Ale mám takové neblahé tušení, že jsem narazil na kacířský pramen pochybností. Co na to říkáte?

Šéfredaktor iReportera

Břetislav Albert

Zdroj: 269/2021 Sb. – Zákon o občanských průkazech (sbirka.cz)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *