Go to ...
RSS Feed

Dokumety doby: Úryvky z tiskové konference V. V. Putina a postřehy z brífingu J. Bidena


112 dní do zahájení parlamentních voleb v České republice  //  16. června 2021 Ženeva. Americký prezident Joe Biden a šéf Kremlu Vladimir Putin jednali v Ženevě.

 

Komentář převzatý z ČT24. Oba politici se osobně setkali poprvé od chvíle, kdy se prezident USA v lednu ujal funkce. Dohodli se na tom, že americký a ruský velvyslanec se vrátí na své posty v Moskvě, respektive Washingtonu či na konzultacích v oblasti kyberbezpečnosti. Biden je dle svých slov rád, že se obě strany dohodly na vzájemném strategickém dialogu, který povede ke kontrole nových nebezpečných zbraní, jež se v současnosti objevují. Zdůraznil, že kyberútoky na kritickou infrastrukturu se nesmí dít za žádných okolností. „Zodpovědné státy se musí postavit proti zločincům, kteří používají ransomware na jejich území,“ je přesvědčen šéf Bílého domu. „Dal jsem jim seznam šestnácti specifických entit, definovaných americkými předpisy jako klíčová infrastruktura, od energetického sektoru po naše vodovodní systémy. Samozřejmě principy jsou jedna věc, musí být podpořeny praxí,“ konstatoval Biden. Putinovi prý zdůraznil, že USA mají v kybernetické sféře značné možnosti a že na akce proti daným sektorům budou reagovat.

Pragmatické setkání

Setkání s Bidenem podle Putina neprovázelo nepřátelství, svůj protějšek označil za konstruktivní a zkušený. Americký prezident popsal atmosféru jako dobrou a pozitivní. V oblastech, kde se politici neshodli, tento fakt konstatovali, ale ne přehnaným způsobem. „Věřím, že USA ukázaly světu, že jsme zpět na scéně, že jsme opět po boku spojenců, po boku dalších spřátelených demokracií,“ poznamenal Biden. Podle Putina lze těžko říct, jestli se vzájemné vztahy Washingtonu a Moskvy zlepší, hovořil ale o záblesku naděje pro vzájemnou důvěru. „Myslím, že celkově jsme mluvili stejným jazykem. Což ovšem vůbec neznamená, že musíme někomu nahlížet do duše nebo do očí. Musíme hájit zájmy svých zemí a svého lidu a to vyžaduje pragmatický přístup,“ poznamenal Putin v narážce na slova z minulosti, kdy američtí představitelé popisovali zkušenosti ze setkání s ruským lídrem.

Prezident Ruska Vladimir Putin: Přátelé, dámy a pánové

Dobré odpoledne.
Jsem vám k službám. Myslím, že není třeba dlouhých úvodních poznámek, protože všichni jsou obeznámeni s tématy diskuse obecně: strategická stabilita, kybernetická bezpečnost, regionální konflikty a obchodní vztahy. Pokryli jsme také spolupráci v Arktidě. To je skoro to, o čem jsme diskutovali. S tím vezmu vaše otázky.

Otázka: Dobrý večer, možná můžete pojmenovat témata, která byla zvlášť podrobně diskutována? Zejména Ukrajina má velký zájem. V jakém kontextu se to týkalo, diskutovala se situace na Donbasu a možnost vstupu Ukrajiny do NATO? Ještě jedna věc: před jednáními byla velká očekávání, že se velvyslanci obou zemí vrátí do svých stanic v příslušných hlavních městech. Váš asistent Yury Ushakov zejména řekl, že je to možné. Byla tato rozhodnutí učiněna? Jak rozhovory probíhaly obecně? Děkuju.

Vladimir Putin: Co se týká velvyslanců, kteří se vracejí na své stanoviště – velvyslance USA v Moskvě a ruského velvyslance ve Washingtonu, v této věci jsme se shodli a oni se budou vracet na své stálé služební stanice. Kdy přesně – zítra nebo pozítří – je čistě technický problém. Dohodli jsme se také na tom, že ministerstvo zahraničí Ruské federace a americké ministerstvo zahraničí zahájí konzultace o celém rozsahu spolupráce na diplomatické cestě. Je o čem diskutovat a nahromadil se obrovský nevyřízený stav [nevyřešených otázek]. Myslím, že obě strany, včetně americké, jsou odhodlány hledat řešení. Pokud jde o Ukrajinu, této otázky se skutečně dotklo. Nemohu říci, že to bylo provedeno velmi podrobně, ale pokud jsem pochopil prezidenta Bidena, souhlasil s tím, že minské dohody by měly být základem urovnání na jihovýchodě Ukrajiny. Pokud jde o potenciální vstup Ukrajiny do NATO, této otázky se mimochodem dotklo. Předpokládám, že v tomto ohledu není o čem diskutovat. Tak to bylo obecně.

Otázka: Pane prezidente, řekl jste, že strategické stabilita je jedním z témat. Můžete nám podrobněji sdělit, jaká rozhodnutí byla v této záležitosti přijata? Obnoví Rusko a Spojené státy rozhovory o strategické stabilitě a odzbrojení nebo zejména o nové smlouvě START? Plánují zahájit rozhovory o prodloužení Nového STARTU, možná o revizi jeho parametrů nebo o úplném podpisu nové smlouvy? Děkuju.

Vladimir Putin: Spojené státy a Ruská federace nesou zvláštní odpovědnost za globální strategickou stabilitu, přinejmenším proto, že jsme dvě největší jaderné mocnosti – pokud jde o množství munice a hlavic, počet dodávkových vozidel, úroveň propracovanosti a kvalita jaderných zbraní. Jsme si vědomi této odpovědnosti. Myslím, že je každému zřejmé, že prezident Biden učinil odpovědné a věříme, že včasné rozhodnutí prodloužit Nový START o pět let, tedy do roku 2024. Samozřejmě by bylo přirozené ptát se, co dál. Dohodli jsme se na zahájení mezirezortních konzultací pod záštitou amerického ministerstva zahraničí a ruského ministerstva zahraničí. Kolegové na pracovní úrovni určí složení těchto delegací, místa a frekvenci schůzí.

Otázka: Ahoj, Matthew Chance z CNN. Děkuji vám, že jste mi umožnili položit tuto otázku. Nejprve byste mohli charakterizovat dynamiku mezi sebou a prezidentem Bidenem? Bylo to nepřátelské nebo přátelské? A za druhé, během těchto rozhovorů jste se zavázali, že přestanete provádět kybernetické útoky na Spojené státy? Zavázali jste se, že přestanete ohrožovat bezpečnost Ukrajiny? A zavázali jste se, že přestanete zakročovat proti opozici v Rusku?

Vladimir Putin: Začnu obecným hodnocením. Věřím, že vůbec neexistovalo nepřátelství. Právě naopak. Naše setkání bylo samozřejmě zásadní a naše pozice se v mnoha otázkách liší, ale přesto si myslím, že jsme oba projevili ochotu vzájemně si rozumět a hledat způsoby, jak své pozice sblížit. Konverzace byla docela konstruktivní. Pokud jde o kybernetickou bezpečnost, souhlasili jsme s zahájením konzultací o této otázce. Považuji to za velmi důležité.
Nyní o závazcích, které musí každá strana učinit. Rád bych vám řekl o věcech, které jsou obecně známé, ale ne široké veřejnosti. Americké zdroje – prostě se bojím zamíchat názvy organizací (pan Peskov vám je dá později) – říkaly, že většina kybernetických útoků na světě pochází z amerického kyberprostoru. Kanada je druhá. Za ním následují dvě latinskoamerické země a poté Spojené království. Jak vidíte, Rusko není na seznamu těchto zemí, z jejichž kyberprostoru pochází nejvíce kybernetických útoků. Toto je první bod.
Nyní druhý bod. V roce 2020 jsme od USA obdrželi 10 dotazů na kybernetické útoky na zařízení v USA – jak říkají naši kolegové – z ruského kyberprostoru. Letos byly vzneseny další dvě žádosti. Naši kolegové dostali na všechny vyčerpávající odpovědi, a to jak v roce 2020, tak v letošním roce. Rusko zaslalo v loňském roce 45 dotazů příslušné americké agentuře a 35 dotazů v první polovině letošního roku. Dosud jsme neobdrželi jedinou odpověď. To ukazuje, že musíme ještě hodně pracovat. Otázka, kdo, v jakém rozsahu a v jaké oblasti musí přijmout závazky, by měla být vyřešena během jednání. Dohodli jsme se na zahájení takových konzultací. Věříme, že kybernetická bezpečnost je ve světě obecně obecně důležitá, zejména pro USA a ve stejné míře pro Rusko. Jsme si například vědomi kybernetických útoků na plynovodovou společnost ve Spojených státech. Jsme si rovněž vědomi skutečnosti, že společnost musela zaplatit kyberzločincům 5 milionů. Podle mých informací byla část peněz vrácena z elektronických peněženek. Co s tím mají ruské veřejné orgány společného? Čelíme stejným hrozbám. Například došlo k útoku na systém veřejné zdravotní péče velkého regionu v Ruské federaci. Samozřejmě vidíme, odkud útoky přicházejí, a vidíme, že tyto aktivity jsou koordinovány z amerického kyberprostoru. Nemyslím si, že Spojené státy, oficiální americké orgány, mají o tento druh manipulace zájem. Musíme se zbavit všech konspiračních teorií, posadit se na úroveň odborníků a začít pracovat v zájmu Spojených států a Ruské federace. V zásadě jsme s tím souhlasili a Rusko je ochotno tak učinit.

Dejte jim mikrofon – část otázky zůstala nezodpovězena. Poznámka: To je pravda a děkuji vám, že jste se ke mně vrátili, pane. K otázce tedy byly další dvě části. První z nich je: zavázali jste se na těchto setkáních, že přestanete ohrožovat Ukrajinu? Vzpomeňte si na důvod, proč byl tento summit vůbec nazýván, nebo načasování, kdy Rusko budovalo spoustu sil blízko hranic. A druhá část otázky, třetí část otázky byla: zavázali jste se zastavit svůj zákrok proti opozičním skupinám uvnitř Ruska vedeným Alexejem Navalným?

Vladimir Putin: Neslyšel jsem tu část otázky – buď nebyla přeložena, nebo jste se rozhodli položit druhou otázku. Pokud jde o naše závazky týkající se Ukrajiny, máme pouze jednu povinnost, a to usnadnit provádění minských dohod. Pokud je ukrajinská strana ochotna to udělat, vydáme se touto cestou, žádné překážky nejsou kladeny. Mimochodem, chtěl bych poznamenat následující. V listopadu 2020 představila ukrajinská delegace své názory na to, jak plánuje provádění minských dohod. Podívejte se prosím na Minské dohody – nejde o důvěrný dokument. Tvrdí, že je nejprve nutné předložit návrhy na politickou integraci Donbassu do ukrajinského právního systému a ústavy. K tomu je nutné změnit ústavu – to je v dohodách vysvětleno. Toto je první bod. A zadruhé, hranici mezi Ruskou federací a Ukrajinou podél linie Donbass začnou okupovat pohraniční jednotky Ukrajiny následující den po volebním dni – článek 9. S čím přišla Ukrajina? Prvním krokem, který navrhla, bylo přesunutí ukrajinských ozbrojených sil zpět na jejich stálá stanoviště. Co to znamená? To znamená, že ukrajinské jednotky vstoupí na Donbass. Toto je první bod. Zadruhé navrhli uzavření hranice mezi Ruskem a Ukrajinou v této oblasti. Zatřetí navrhli uspořádat volby tři měsíce po těchto dvou krocích.

Abyste pochopili, že to nemá nic společného s Minskými dohodami, nepotřebujete právní vzdělání ani žádné speciální školení. To je zcela v rozporu s minskými dohodami. Jaké další povinnosti tedy může Rusko převzít? Myslím, že odpověď je jasná. Pokud jde o vojenská cvičení, provádíme je na našem území, stejně jako Spojené státy provádějí na svém území řadu svých cvičení. Ale při provádění cvičení nepřenášíme naše vybavení a personál blíže ke státním hranicím Spojených států amerických. To bohužel nyní dělají naši partneři z USA. Ruská strana, nikoli americká, by se toho měla obávat, a to je také třeba prodiskutovat, a je třeba vyjasnit naše příslušné postoje. Pokud jde o naši nesystémovou opozici a občana, kterého jste zmínil, nejprve tato osoba věděla, že porušuje platné ruské právo. Potřeboval se ohlásit u úřadů jako někdo, kdo byl dvakrát odsouzen k podmíněnému vězení. Jelikož jsem si plně vědom toho, co dělá, chci to zdůraznit, a bez ohledu na tento zákonný požadavek odešel tento pán do zahraničí za lékařským ošetřením a úřady ho nepožádaly, aby se během léčby přihlásil. Jakmile opustil nemocnici a zveřejnil svá videa online, požadavky byly obnoveny. Nezjistil se; porušil zákon – a byl zařazen na seznam hledaných. Věděl, že návrat do Ruska. Věřím, že se záměrně rozhodl zatknout. Udělal, co chtěl. O čem je tedy třeba diskutovat? Pokud jde o lidi jako on a systémovou opozici obecně, formát tiskové konference bohužel vylučuje podrobnou diskusi, ale rád bych řekl následující. Podívejte, myslím, že neřeknu nic složitého, to bude jasné všem. Pokud zjistíte, že je možné objektivně předat tuto zprávu vašim divákům a posluchačům, byl bych vám velmi vděčný.

Spojené státy tedy Rusko prohlásily za nepřítele a protivníka. Kongres to udělal v roce 2017. Legislativa USA byla změněna tak, aby zahrnovala ustanovení, že Spojené státy musí v naší zemi dodržovat pravidla a pořádek demokratické správy a podporovat politické organizace. Toto je ve vašem právu, zákonech USA. Položme si nyní otázku: pokud je Rusko nepřítelem, jaké organizace budou v Rusku podporovat USA? Myslím, že ne ty, které posilují Ruskou federaci, ale ty, které ji brzdí, protože to je cíl Spojených států, něco, co bylo oznámeno veřejně. Jedná se tedy o organizace a lidi, kteří jsou nápomocni při provádění politiky Spojených států vůči Rusku. Co bychom k tomu měli cítit? Myslím, že je to jasné: musíme být opatrní. Budeme však jednat výlučně v rámci ruského práva.

V Rusku nechci protesty typu Black Lives Matter, prohlásil Putin

Prezidenti hovořili například o situaci na Ukrajině. Putin zdůraznil, že Moskva má pouze jeden závazek, a to přispívat k plnění Minských dohod. „Jestli je k tomu ukrajinská strana připravena, pak touto cestou půjdeme,“ prohlásil ruský lídr. Biden podle jeho slov souhlasil s tím, že Minské dohody jsou základem urovnání konfliktu na východní Ukrajině. Šéf Kremlu rovněž upozornil, že případný vstup Ukrajiny do NATO není otázkou, která by se měla projednávat.

Brífink amerického prezidenta Bidena po setkání s Putinem

Zdroj: ČT24 Ruský prezident potvrdil, že v rozhovoru s Bidenem se dotkli otázky lidských práv. „Ano, mluvili jsme o tom z jeho iniciativy,“ konstatoval na tiskové konferenci. V odpovědích na otázky o opozičním politikovi Alexeji Navalném se šéf Kremlu vyhnul vyřčení jeho jména, mluvil o nesystémové opozici a řekl, že opozičník věděl, že porušuje ruské zákony a bude po svém příletu z Berlína zadržen. Upozornil zároveň na to, že Spojené státy porušují lidská práva například ve věznici Guantánamo či útoky v Afghánistánu a zmínil také protesty hnutí Black Lives Matter (BLM) po loňské vraždě George Floyda či útok na Kapitol. „Vyslovujeme sympatie se Spojenými státy, ale nechceme dopustit, aby se něco podobného odehrávalo u nás,“ nechal se slyšet Putin.

Zemře-li Navalnyj, dopady budou devastující, varoval Biden

Šéf Bílého domu po setkání prohlásil, že američtí prezidenti musejí bránit americké hodnoty a základní lidská práva. Srovnání BLM a útoku na Kapitol, které zaznělo z Putinových úst, označil za směšné. „Jak bych mohl být prezidentem USA a nehovořit proti porušování lidských práv?“ nadnesl řečnickou otázku Biden. Jasně prý svému ruskému protějšku řekl, že lidskoprávní témata bude nastolovat i nadále. Se šéfem Kremlu hovořil o podmínkách fungování Rádia svobodná Evropa v Rusku, svobodě slova a sdělovacích prostředků či o zásazích do amerických voleb. Pokud by prý zemřel Putinův kritik Navalnyj, dopady by pro Rusko byly devastující, upozornil Biden.

Rozhovory v ženevské vile La Grange trvaly zhruba tři a půl hodiny. V oficiálním společném prohlášení oba lídři napsali, že i v čase zvýšeného napětí ukázali, že jsou schopni spolupracovat na dosažení sdílených cílů. Vyzdvihli také prodloužení dohody Nový START. Washington v posledních letech uvalil sankce na vysoké ruské činitele kvůli řadě sporů, jež se týkají anexe Krymu z roku 2014, obvinění ze zasahování do amerických voleb či rozsáhlých kybernetických útoků proti americkým firmám a úřadům, za nimiž podle Washingtonu stojí hackeři spojení s Moskvou. Ta však obvinění odmítá a tvrdí, že celým Západem zmítá protiruská hysterie.

Pozn.: Přeloženo pomocí googlu

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *