Go to ...
RSS Feed

Jak já vidím odpovědnost kapitánů


Volby do parlamentu budou za 137 dní  //  Červená linka ukazuje vzdálenost Boeingu 737 z prostoru na běloruským městem Lida k hranici s Litvou. Je to 52 kilometrů a cca 4 minuty letu. Na letiště ve Vilniusu je 92 km

Jistě jste slyšeli o tom, jakou pravomoc mají kapitáni v lodní námořní dopravě, je podobná té, jakou mají kapitáni dopravních letadel. Exitují i kapitáni vojenských dopravních prostředků ale ti podléhají svým velícím štábům. Těm civilním byla svěřena obrovská pravomoc v rozhodování, ale také mají odpovědnost za životy svých cestujících, za náklad a za letoun či plavidlo samotné. Jak to vše funguje v praxi vím jen z četby, filmů a vyprávění přátel. Takže můj postoj k tomu, co se stalo nad Běloruskem, je jen můj občanský názor, podpořený tím, že spoluvlastním tento diskuzní web a mohu své názory veřejně prezentovat. Ale tak může činit kdokoliv. 

Kapitán dopravního letadla letícího na pravidelném spoji z města A do města B v jiném státě se po odletu z letiště odhlásí na řízení letového provozu a pak se jen ohlásí na řízení provozu země nad kterou přelétá. Jakmile se ocitne v komunikačním dosahu letiště kde má přistát, oznámí řídící věži letiště svoji polohu a poté obdrží přistávací parametry. Tenhle polský kapitán polského letounu se nacházel 4 minuty letu od litevských hranic, konkrétně to bylo 52 kilometrů a na nejbližší letiště ve Vilniusu to měl cca 90 kilometrů. Rozhodnutí o tom, kde bezpečně přistane i po ohlášení údajné bomby na palubě, bylo výlučně na něm a ne na řízení běloruského leteckého provozu. Někde byla dokonce zmínka o tom, že do akce vystartoval kromě Migu 29 i bitevní vrtulník Mi-24. To uz samo o sobe vzbuzuje nedůvěru, do bojových akcí startují vždy nejméně dvě letadla. Bělorusové jich mají dostatek, konkrétně 31 bojeschopných strojů. A start bitevního vrtulníku je spíše žertovná záležitost

Letadlo společnosti Ryanair přepravující na palubě běloruského aktivistu bylo přinuceno přistát v Minsku. Foto The Guardian

Běloruská tvrzení jsou zjevně nevěrohodná

Běloruská tisková agentura Belta uvedla, že letadlo vyslalo v neděli ve 12:50 hodin nouzový signál 7700, že na palubě propukla mimořádná situace. Ten se většinou vysílá, když je na palubě bomba. Proto se běloruské úřady rozhodly, aby letoun přistál v Minsku, kde už byly připravené sanitky a hasiči i zásahová jednotka se psy. Generál běloruského letectva Andrej Gurcevič uvedl, že úřady nařídily pilotovi let odklonit lez z bezpečnostních důvodů, a proto také nařídil pohotovostní vzlet stíhačky. Všichni pasažéři museli vystoupit včetně Prataseviče. Byli podrobeni bezpečnostní kontrole. Vyložila se i zavazadla a provedla se jejich kontrola. Bomba nebyla nalezena. V minské čtvrti Okťjabrskaja zahájil Vyšetřovací výbor prošetřování podezření ze spáchání trestného činu lživého nahlášení hrozby, uvedla Belta. Ruská státní agentura RIA Novosti mezitím oznámila, že v Bělorusku vzniká komise, která má vyšetřit okolnosti nedělního přistání letounu Ryanairu v Minsku, výsledky její práce prý budou brzy zveřejněny. Po přistání se přitom vůbec nedodržovala opatření, jako by na palubě byla bomba. U letadla zaparkovalo černé SUV a u schůdků byl hlouček pracovníků. Zavazadla ale byla rozložena na letištní ploše daleko od sebe. Tolik agenturní informace.

V rozporu s předcházející běloruskou informací se vyjádřil také polský Ryanair. Jeho prohlášení ale značně nemastné a neslané: „Posádka Ryanairu na letu z Atén do Vilniusu byla upozorněna běloruským řízením letového provozu na možnou hrozbu na palubě a bylo jí nařízeno odklonit let na nejbližší letiště v Minsku. Letadlo bezpečně přistálo a všichni cestující museli vystoupit.“ Ryanair pak uvedl, že byla provedena bezpečnostní kontrola a dodal: „Nebylo nalezeno nic nebezpečného a úřady umožnily letadlo odletět s cestujícími i posádkou.“ Ani slovo o tom, že byl nejméně jeden z cestujících zadržen, jen omluva za zpoždění, které nezpůsobil Ryanair. Ani slovo o tom, že by posádka letadla vyslala nouzový signál. A zde je zakopaný pes tohoto příběhu.

Uvidíme, co přinesou nejbližší hodiny nebo dny, jak budou reagovat evropské státy, představitelé EU, jak organizace pro civilní letectví a vůbec všichni, koho se uzemňovací akce přímo a nepřímo dotýká.

Břetislav Albert

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *