Go to ...
RSS Feed

Ohlédnutí za květnovými dny roku 2021


Politolog Zdeněk Zbořil vzpomíná na bombardování Vysočan a Libně na skolnku II. sv. války a k některým  A navíc je docela zábavné také naslouchat dnešním třicátníkům, když mi vyprávějí, co jsem zažil na vlastní kůži. K současným výkladům dějin podotýká: „Snad není třeba šířit podobnou nenávist jako tehdejší protektoři.“

„Mohu-li si dovolit obtěžovat vzpomínkami (chodil jsem v roce 1944 do první třídy a už jsem musel umět německy říct, kdy se narodil Adolf Hitler), je to obraz příchodu transportérů Rudé armády 9. května do Prahy-Nových Vysočan. Rychle jsem se tehdy naučil první ruskou větu Davaj časy! Potom, v létě, jsme byli u příbuzných ve Strakonicích, kde jsem na polním letišti viděl přiletět generála Pattona a naučil se první česko-anglickou větu – Hau dújůdů, máte čokoládu?“ vzpomíná politolog Zdeněk Zbořil. „Je to zajímavé, jaké nesmysly si pamatuji, přesto, že jsem zažil bombardování Vysočan a Libně, několik dramatických událostí z květnových dnů Pražského povstání. A pak už jsem celá desetiletí jen v úžasu přihlížel tomu, jak byly tyto události opakovaně převyprávěny. Často stále stejnými lidmi, básníky, spisovateli, novináři. Někteří z nich ve svém pozdním stařeckém věku stále ještě přicházejí s novými legendami a chtějí, abych jim je věřil. Nevěřím, a je docela zábavné také naslouchat dnešním třicátníkům, když mi vyprávějí, co jsem vlastně zažil,“ dodal. 

Rusko si v neděli připomínalo výročí konce druhé světové války vojenskou přehlídkou, která se konala v Moskvě. Pochodu se účastnilo na 12 tisíc vojáků. „Viděl jsem na ruské TV přehlídku celou a nebyla po mne velkým překvapením. Organizována byla podobně jako v minulosti, patetické projevy úcty k padlým všech generací byly podobné, pochodující útvary sice menší, ale přísně oddělené podle své specializace, kterou komentátoři zdůrazňovali,“ uvedl Zbořil. „Vojenská technika byla v malém provedení historická, ve větším ta moderní. Uváděly se různé technické parametry, ale to vše byly informace pro odborníky, kteří přehlídce přihlíželi. Projev prezidenta Putina byl, podle mého názoru, bojovnější než při jiných příležitostech, ale i takový tón se dal předpokládat s ohledem na militantní projevy některých evropských politiků a generálního tajemníka NATO Stoltenberga v posledních měsících,“ dodal a dále upozornil: „Rozhodně to nevypadalo, že se hlava RF někoho bojí, i když se okolo jeho osoby pohybovalo neustále několik tělesných strážců, jako kdyby chtěli demonstrovat, že Putin není Lukašenko. Zaujala mne také přítomnost prezidentů Tádžické a Uzbecké republiky v blízkosti V. V. Putina, jako kdyby někdo chtěl demonstrovat, že jsou blízkými spojenci a možná i upozornit na to, že existuje tádžicko-íránské a uzbecko-turecké spojenectví, kterému chce RF věnovat pozornost.“

Pirátský analytik Janusz Konieczny na sociální síti upozornil, že „Rusko slaví konec druhé světové války, kterou společně s nacistickým Německem rozpoutalo (respektive Sovětský svaz).“  Psal o tom, že je nutné si to říct upřímně a pravdivě a neschovávat historické události pod různé ideologie. „Jako počátek druhé světové války se považuje koordinovaný útok Nacistického Německa a Sovětského svazu na Polsko (nacistická armáda zaútočila na počátku a Rudá armáda v polovině září 1939). Došlo k tomu na základě nacisticko-sovětské dohody pojmenované jako Pakt Ribbentrop – Molotov. Nutno dodat, že k počátku války přispěly i západní země, které podepsaly Mnichovskou dohodu a nebyly příliš ochotné se domluvit na spolupráci se Sovětským svazem.“ Podle analytika tak Sovětský svaz rozhodně nelze vnímat „jako osvoboditelé. A už vůbec ne tak, jak ho líčí dnešní Rusko. Možná bychom v tom měli více jasno, pokud by Sovětský svaz napadl tehdy Československo stejně jako Finsko či Polsko. Takhle se totiž řada osob mylně domnívá, že Sovětský svaz se zapojil do války až střetem s Třetí říší.“

„Nevím, co všechno a kdy pan analytik Konieczny už analyzoval, ale nechci ho proto přesvědčovat, že by si alespoň evropský dějepis mohl nastudovat lépe a neopakovat ty EU nesmysly, které u nás šíří Mgr. et Mgr. Jourová a ředitel BIS Michal Koudelka se souhlasem, zatím jen verbálním, ministra školství Plagy,“ říká Zbořil.

Výňatek z delšího textu zveřejněného v ParlamentníchListech 10. kvěna 2021

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *