Go to ...
RSS Feed

Máme to, co nikdo nechtěl


Názory disidentky a chartistky, spisovatelky Lenky Procházkové

Zrovna ode mě to asi zní divně, ale musím říct, že život v normalizaci nebyl tak šedivý, stísněný a uniformní, jak se dnes píše v učebnicích. Byl v něm prostor pro soudržnost a lidskou slušnost. (…) Lidem, kteří v dětství či mládí prožili rozčarování z Mnichovské zrady západních spojenců a pak válku, Heidrichiádu. Nelze jim vyčítat, že po osvobození vstupovali do KSČ, protože cítili vděčnost k vojákům Rudé armády, kterých u nás padlo víc než sto třicet tisíc. Proto v roce 1946 dostali v Čechách komunisté tolik hlasů. Komunismus byl v té poválečné době opravdu vnímán jako nadějný směr, plný energie. (…) Občas jsem zvaná na přednášky, a tak vím, že ani mnozí vysokoškoláci dnes neznají základní fakta z novodobých dějin své země, natož z dějin světových. Komunistické školství sice taky přechylovalo dějiny k obrazu svému, ale kam se hrabalo na dnešní mystifikátory. Když jsem koncem šedesátých let dospívala, patřilo naše školství k nejlepším na světě a umění bylo taky na vrcholu. Dnes se filmy z této zlaté éry pouštějí v televizi v noci, aby se těch pár bdících pamětníků nažralo a stádo spících zůstalo nedotčeno srovnáváním. Říká se, že malý národ může být velký jen svou kulturou a vzdělaností. Pokud na tuto tradici zapomene, jakým tmelem bude držet pohromadě? Televizními seriály? Připadá mi, že už zase žijeme v kleci přikryté hadrem. Naštěstí i dnes mnozí, a je jich čím dál víc, hledají škvíry v té celtě. Těmi škvírami je internet. (…)

Nedávno jsem v nějakém článku na internetu četla věštbu, že česká státnost po sto letech skončí? Opravdu se zdá, že vývoj k tomu směřuje…
– rozdělení republiky byl první krok.
– předávání majetků a půdy církvi a šlechtě, které je popřením smyslu Masarykovy pozemkové reformy, už proběhlo.
– samostatná zahraniční politika neexistuje, pouze prezident se snaží něco dělat Pro národní zájmy. A média ho za to cupují.
– devastace školství pokračuje.
– o průmyslu, zemědělství, zdravotnictví a sociální politice už ani nebudu mluvit. Co ještě zbývá k dovršení?
– zrušit Benešovy dekrety a uzavřít konkordát s Vatikánem… .

Na toto sepětí minulosti a přítomnosti s budoucností je dnes embargo. Chováme se, jako bychom žili v bezčasí. A zatím se čas nachyluje. Obranné mechanismy, mezi které patří například instinkt, pozvolna mizí, když jsou atakovány nepřetržitým proudem informací. Většina těch informací má jepičí životnost a nulovou výpovědní hodnotu. Přesto si namlouváme, že jsme in. Náš mozek je ale stvořen pro jiné programy, než je vnější masáž. (…) Většina lidí si v roce 1989 nepředstavovala, že změna režimu se zvrhne do kapitalismu, který notabene nedodržuje ani vlastní pravidla. Mnozí doufali, že navážeme na ideály obrodného procesu. Že bude svoboda tisku, že se otevřou možnosti drobného podnikání a soukromého zemědělství, ale že velké podniky zůstanou státu. Jistě si nepředstavovali, že prodáme i vodu zahraničním firmám a že část polí a lesů věnujeme církvi. Možná, kdyby se v prosinci 1989 stal prezidentem Dubček, mohla ta naděje a semknutí mít delší trvání. Tím by se zpomalil a snad ani neprosadil historický návrat ke kapitalismu. Republika by se asi nerozpadla. Jenže Dubček se kandidatury vzdal na naléhání Havla. Bylo mu totiž vysvětleno, že pouze osobnost V. Havla může být zárukou, že se stát udrží celistvý (…) Dubček se nesměl stát ani prezidentem Slovenska. Byl symbolem něčeho, co mělo být pohřbeno, protože mocní tohoto světa měli jiné plány. Jakou roli v těch plánech sehrál Havel, můžeme pouze odhadovat. Z jeho skutků je ale zřejmé, že se necítil být hercem, ale tvůrcem. Myslím, že tato iluze mu vydržela až do smrti. Jako spisovatelce mi Dubče-kova postava připadá tragičtější.(…)

Máme, co jsme nechtěli. Žijeme ze dne na den a ve strachu, co bude zítra. A zítra může být i válka. Ekonomové se obávají, že je neodvratná. Zbrojařské koncerny v to doufají.
Tentokrát už Rusko ale nebude Evropu zachraňovat. Tak se probuďme, je za minutu dvanáct!

Lenka Procházková
Převzali jsme ze serveru Pokec24.cz, kolegům děkujeme

2 Responses “Máme to, co nikdo nechtěl”

  1. Zdeňka Vašková
    30. 4. 2021 at 7.13

    Proč to nevydávají do více rádií a nezveřejnění České televize?😢😤😴

  2. Miroslav Prokeš
    30. 9. 2021 at 18.18

    1: Ale také spousta lidí varovala před bolševikem i v roce 1946
    2: Komunismus byl v té poválečné době opravdu vnímán jako nadějný směr, plný energie. Pavel Tigrid varoval v tisku a pak byl rád že stihl uprchnout. (co to !!plancete!! a podsouváte)
    3: To, že někteří vysokoškoláci neznají dějepis, o ničem nevypovídá, jen o jejich neznalosti dějepisu (potažmo historie chcete-li)
    4: (patřilo naše školství k nejlepším na světě) no to snad nemyslíte vážně žeby bolševikem 20let ničené školství v roce 1968 ??? leda žeby svět se počítal pouze ten na správné straně železné opony.
    5: kdyby se filmy pro pamětníky, které už jsme všichni viděli vysílaly v hlavním vysílacím čase, tak bychom udělali pro svoji pohodu to nejlepší a mohli bysme se věnovat sami sobě (vzdělávání) a tréningu na výrobu potomků a kolektivnímu životu návštěvám atd….zahoďme TV rovnou a nemusíme to řešit
    6: kdybychom měli věřit věštbám ……? cože to je jako argument? četla jsem věštbu ….. to myslíte vážně?
    7: rozdělení republiky byl první krok, ano slovenští bratranci a vlastenci měli pocit, že jsou ujařmeni českým živlem a stejně jako v roce 1938 tak i v roce 1990 poslali čehůny naZ5 do království českého.
    8: předávání majetků a půdy …. vás usvědčuje z toho, že i vy máte ve znalostech historie novodobé značné díry a rezervy k doučení. 🙂
    9: samostatná zahraniční ….. pouze prezident…. cože? kvalifikovaný sedmihář a špatný vypravěč špatných vtipů která posléze vydává za bonmoty? také špatné …
    10: devastace školství …. asi z té vrcholové úrovně 60sátých let
    Universita Karlova se nachází ve 4té stovce universit podle kvality a to byla ve stovce páté.
    11: o průmyslu, zemědělství, zdravotnictví a sociální politice ….tady vcelku správně předpokládáte že si stejně blbě naladění jedinci doplní stejně blbé argumenty jako vy.
    12: zrušit Benešovy dekrety …. nikdo nic rušit nechce to jen vy s tím stále strašíte.
    13: Konkordát (lat. concordatum souhlas, úmluva) je mezinárodní smlouva uzavřená mezi Svatým stolcem a jiným státem, která většinou řeší práva, záležitostí a svobody vyznání pro katolickou církev v daném státě. Jiným druhem mezinárodní smlouvy mezi státem a Svatým stolcem je modus vivendi. kdybyste si alespoň přečetla co to je.
    Poslední odstavec ani rozebírat nebudu je to jen snůška nesmyslů které nemají hlavu ani patu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *