Go to ...
RSS Feed

Politolog Zdeněk Zbořil k rozhodnutí Ústavního soudu: Mně se i zdá, že hora porodila myš


Vyjádření pana profesora Filipa a pana Rychetského, alespoň z mého pohledu, bylo takové až příliš lehkomyslné, říká Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz, který jsme převzali pro iReporter

5. února 2021 //  Ve středu jsme byli seznámeni s rozhodnutím Ústavního soudu, se změnami volebního zákona, který  má dopad na volby. Konkrétně jsme se dozvěděli jenom o procentech, pět, deset, patnáct, dvacet, ale o systému jak se budou dál počítat hlasy se musí dohodnout politické strany. Je vůbec nějaká šance?

Co na to říkáte pane Zbořile?

Máte pravdu, mně se taky zdá, že hora porodila myš, i to vyjádření pana profesora Filipa a pana Rychetského, alespoň z mého pohledu, bylo takové až příliš ležérní,  lehkomyslné. Na to reagoval pan doktor Polčák, který je ještě stále europoslancem, který to oznámil jako velké vítězství, buď opozice a nebo části opozice a nebo jenom Starostů a nezávislých. Ale opravdu jsme se jenom dozvěděli to, že se ruší uzavírací klauzule nebo se usnadňuje tím zrušením uzavírací klauzule možnost koaličních stran nebo koalic, ne vládních, získávat určité počty křesel v parlamentu. Mnohem závažnější je podle mého názoru to upozornění, že by se měla překreslit mapa volebních obvodů, to už je závažnější, protože  podle mého hlediska za současného stavu parlamentu a vlády téměř nemožné. To dohadování zda bude jeden obvod a nebo stávající obvody jako dnes a nebo zase nějak se přeformují , to je jedna z nešťastných praktik, známá už z Velké Británie z dávné minulosti, ale ne vždy se to podaří, protože všechny volby jsou jiné než ty předchozí, nálada voličů se mění z mnoha různých důvodů a ti, kteří se domnívají, že dosáhnou úspěchu tím, že napodobí úspěšný nebo neúspěšný model, se nesetkávají s úspěchem.

Podle mého názoru vůbec nejdůležitější,  co na rozhodnutí Ústavního soudu je, že má dvě polohy. Jednak čistě politickou,  jednak právní . O té právní ani nemusíme moc diskutovat, protože stanovisko čtyř významných ústavních soudců, mezi nimi i odborníků  na ústavní právo je až zdrcující a svědčí o tom, že při jednání Ústavního soudu nedošlo ke shodě a že tam byly rozpory. A pak je zde ještě rovina politická, protože je  pozoruhodné vyhlásit  nějakou změnu, která by měla předpokládat sepsání  nového volebního zákona, který se, jak víme z minulosti,  rodil velice obtížně. A dokonce vznikal za aktivní přítomnosti dnešního předsedy Ústavního soudu, pana Rychetského, který tím, že dneska mluví o hájení Ústavy se  přiznává k tomu, že se zpronevěřil hájení Ústavy před dvaceti lety a navíc, že jsme žili v nedokonalém ústavněprávním stavu. A poslední laický pohled na to, který zaujme neodborníka právníka je, že pan profesor Filip jako zpravodaj, například použil dvakrát termín „opoziční smlouva“, což je dehonestující novinářský žargon pro „Smlouvu o stabilním  politickém prostředí“ Pak si na konci na to vzpomněl a zlehčoval ten stav před dvaceti lety tímto hanlivým označením, ale pak samozřejmě jeho vyjádření, které považuji za velmi ležérní. Stejně jako to,  že  je  schopen napsat volební zákon za 48 minut.To říká v okamžiku, kdy jsme zjistili, že asi tak za 1.200 dnů nedokázal Ústavní soud vytvořit podmínky pro to, aby se došlo k takové ústavněprávní úpravě na 64 ss.,  aby mohl ten volební zákon ve stejném termínu vzniknout. Třeba by vznikal pomaleji, třeba by ho spoluvytvářeli nějací jiní právníci.

Ale hlavně pan zpravodaj Ústavního soudu zlehčuje situaci tvrzením, že jde “ken“ o napsání zákona. Nejde, jde o prosazení toho zákona, o schválení zákona v parlamentu a za současného stavu parlamentu a vlády a dokonce i stanoviska prezidenta republiky, to nebude jednoduché. Tady nerozhodují minuty, ani ne týdny ale měsíce a možná, že skutečně dojde nikoli k znejistění ústavního systému České republiky, jak o tom mluví pan Rychetský, ale k destabilizaci politického systému České republiky. Jejich odkaz na První republiku znamená, že asi zapomněli na to kolik jsme měli politických stran a zejména kolik jsme tu měli vlád, těch sedmnáct vlád za První republiky a samozřejmě neschopnost jednak  jako parlament v době mnichovské krize. To snad ani neměl pan zpravodajnna mysli,“ končí komentář Zdeněk Zbořil..

Z rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *