Go to ...
RSS Feed

Opozice předvede v letošním volebním roce nevšední tanečky


Zdeněk Zbořil okomentoval novoroční proslovy premiéra i předsedy Poslanecké sněmovny: „Snad se mu podařilo upozornit na tu nenávistnou část české společnosti, která by v době covidové mohla být méně vulgární.“ K projevu předsedy Senátu také uvedl: „Tvrdit to v době, kdy Velká Británie právě z EU vystoupila, několik členských zemí se v ní necítí dobře, někde se obávají terorismu a pouliční kriminality, je možné snad jen, když se na EU díváme z velké dálky, třeba odněkud z Tchaj-wanu.“ 

 

„Prostě ten rok byl neskutečně smutný, těžký a depresivní,“ uvedl při novoročním proslovu premiér Andrej Babiš. Pandemie covidu podle něj ukázala, jak jsme přes veškeré moderní technologie zranitelní a že samozřejmý způsob života tak samozřejmý být nemusí. Finanční ztráty související s epidemií podle Babiše Česko dožene, nenahraditelné jsou ztracené životy. „Tato část premiérova projevu byla popisem reality. Snad si mohu dovolit říct, že ať už si o něm říká kdokoliv cokoliv, je jako osobnost pozitivní, nehledá věci, které jiné negativně orientované  vyvolávají, nepřipomíná, co předseda ODS říkal 21. srpna minulého roku o potřebě uvolňování příkazů a zákazů chování v době mimořádného stavu a nezapomíná mluvit o rodičích, dětech a vnoučatech. Kdo to nechce slyšet, toho asi nepřesvědčí, že je ve svých vyjádřeních jednoduchý a opravdový, že dělá politiku, ale nepolitikaří,“ komentuje politolog Zdeněk Zbořil. Ve svém novoročním projevu k občanům promluvil i předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček. Jako další nejhorší věc, kterou s sebou covid přinesl, zmínil prohloubení rozdělení české společnosti. „Epidemie otevřela novou štěpící linii, ale zejména zdůraznila a obnažila ty staré, které už v našem národě dřímaly nebo se projevovaly dříve,“ uvedl. Řada lidí si v časech epidemie hledala záminku, jak útočit na ty, které nemají rádi. A doplnil: „Proti onemocnění covid-19 by nás mělo chránit očkování, proti viru nesnášenlivosti se musíme naočkovat sami, a to tím, že po masarykovsku sneseme názor jiného.“ „Na člověka, který musí naslouchat planému mudrování a nekonečným osobním útokům reprezentantů politických stran v Poslanecké sněmovně, byl pan Vondráček státnicky umírněný. Neřekl nic, co většina z nás neví, ale snad se mu podařilo upozornit na tu nenávistnou část české společnosti, která by v době covidové mohla být méně vulgární, byla víceohleduplná a občas mohla méně mluvit a více přemýšlet,“ podotýká Zbořil.

„Jen nevynechal příležitost si na snadný terč vystřelit“

Těsně před Vánocemi se opět do sebe pustili předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek a pirátský politik Jakub Michálek. Kalousek kritizoval společný koaliční program Pirátů a hnutí STAN. Nelíbí se mu věta, v níž obě strany slibují „splnění odpovědnosti za justiční excesy.“ Michálka a Stanislava Polčáka viní z toho, že chtějí dostat pod politický vliv nezávislou soudní moc. „Poslanecká sněmovna před rokem, nebo ještě o nějaký měsíc dříve, přijala významnou většinou prohlášení, že by se soudní moc měla zabývat mj. majetkovými trestnými činy z doby privatizace a restitucí. Takže pánové Michálek a Polčák, jakkoli by nám mohli být nesympatičtí, neříkají nic jiného, než že by se s tím už jednou mohlo začít, a hlavně, že soudní moc je sice nezávislou „třetí mocí“ dle Ústavy ČR, ale není mocí „z Boží milosti“  a jako taková tedy nesmí být nekritizovatelnou?“ komentuje Zbořil. „Vy mě nejprve ve všech médiích vyzvete k odstoupení (aniž byste dokázal věcně říct proč) a teď chcete být věcný. Budu věcný: Pro lidi mé generace jste Urválek i Džerdžinskij v jednom. Kdybyste někdy převzal výkonnou moc, opustím svoji zemi, byť ji miluji,“ prohlásil Miroslav Kalousek na adresu Jakuba Michálka. „Možná, že by byl pan exministr a poslanec překvapen, kolik lidí si myslí, že pokud by na jeho slova došlo, bude to už stejně pozdě. Ale on to asi dobře ví a jen nevynechal příležitost si na snadný terč vystřelit,“ říká politolog. Připomenout můžeme, že se nedávno Michalek omluvil za své vyjádření o tom, že by TOP 09 měla zaniknout, aby uvolnila místo dalším politickým subjektům. Trval ale na svém, že Kalousek snižuje šance opozice na úspěch. „Zdá se mi, že je příliš brzo hledat a dokonce znát viníka za předpokládaný neúspěch opozice. Třeba opozice nevyhraje, ale ‚semkne se‘ okolo svého vedení, kterým by mohla být ČT suplující neexistující vedoucí úlohu strany, a úspěch bude jistý. Pan Michálek má samozřejmě pravdu, když si všímá konkurence – neschopnosti některých politických stran a hnutí, protože jejich snaha vytvořit silnou a nefragmentarizovanou opozici vůči ANO 2011 jen ubírá hlasy Pirátům, kteří sní o svém vítězství. Anebo alespoň o druhém nejlepším výsledku v nadcházejících volbách,“ říká Zbořil.

„TOP 09 nikdy nedělala politiku, ale vždy jen politikařila. Spoléhala na ty, kteří to vždy tak nějak ‚uměli zařídit‘.  Ti někteří ale odcházejí a jejich nástupci nejsou na úrovni svých předchůdců. Piráti sice dělají politiku, ze které někdy mrazí, ale mají program, taktiku i strategii, což dnes jsou pro TOP 09 slova téměř nesrozumitelná. A ti, kdo si ještě pamatují podpisy  Smlouvy o stabilním politickém prostředí, alias Opoziční smlouvy, vědí, že v české politice nic není nemožné,“ dodal. Názory si po Vánocích Miroslav Kalousek vyměnil i s Janem Zahradilem z ODS. Občanští demokraté do voleb půjdou společně v trojkoalici s KDU-ČSL a TOP 09. Jenže jiné názory mají na euro. „Chci poděkovat jak Pirátské straně, tak STAN. Za to, že se jejich koalice jasně přihlásila k přijetí eura i Green Dealu (Zelená dohoda pro Evropu – pozn. red.) Otevřeli tím přirozený prostor pro ODS, aby se vůči obojímu zas jasně vymezila. Kdybychom teď chtěli tvrdit opak, nikdo by nám to už stejně nevěřil,“ uvedl v pondělí po Vánocích na twitteru europoslanec Jan Zahradil. Jenže Kalousek mu připomenul, že TOP 09 se svého cíle přijmout euro nikdy nevzdá. „Protože všechny vámi jmenované opoziční strany jsou dobrodruhy při vytváření svých volebních programů, dovolím si konstatovat, že rozhovory o tom nebo onom plánu činnosti jsou nepodstatné. Otázka je jen jedna – bude programová shoda stačit na překročení  5–10–15 % uzavírací klausule či nikoliv? Euro-neeuro, Green Deel za deset, dvacet nebo třicet let? To jsou jen slova na předvolební plakáty nebo na manifestace politické jednoty či nepohody. A jsou jediná, na jejichž přemnožení žádní politici opozičních stran nehledí,“ komentuje Zbořil.

Zbytečný spor právníků

V uplynulých dnech došlo také ke sporu o to, zda prezident Miloš Zeman nevetoval vládní daňový balíček, který ruší superhrubou mzdu a nastavuje daně z příjmu na 15 a 23 procent z hrubé mzdy. Někteří politici, kteří nehlasovali pro daňový balíček, začali tvrdit, že Zeman zákon vetoval, když napsal, že daňový balíček vrací. „Pro mne je to příklad zbytečného sporu ústavních právníků a autorů výkladu kompetenčního zákona na veřejnosti. Na senátní požadavek odvolat prezidenta je to málo. Prezident demonstroval, že má své pravomoci a že se s nimi může dostat do sporu s vládou i Poslaneckou sněmovnou. Tomu nadužívanému sporu o veto či jiný druh nesouhlasu rozumím tak, že prezident už jednou upozornil ministryni financí, že by se mu líbilo něco jiného a že by se ten tzv. balíček měl ještě jednou doplnit nebo opravit. Při zkušenostech prezidenta Zemana, jako předsedy vlády, předsedy PS a prezidenta republiky, předpokládám, že mu jde o věc a nikoli o nějaké formální nedostatky,“ podotýká Zbořil. Tvrzení, že západní společnost je slabá a nesoudržná a že její ekonomická základna je navíc křehká, se v uplynulém roce objevovaly často. A jak vstupujeme do roku 2021? „Nepamatuji českého, ale i evropského či světového politika, který by nevyužil příležitosti, aby své spoluobčany nevystrašil. V Evropě to známe od starověkého Hannibal před branami! a vždy to sloužilo někomu, aby odvrátil pozornost od své nejistoty. „Naše země nevzkvétá“ bylo vstupní heslo prvního novoročního poselství nového prezidenta staré ČSSR a potom se to opakovalo slovy o „blbé náladě“, atd. atd. Je to stejné, jako když mluvíme o Soumraku Západu. Co to je? Jenom logo nějaké výjimečnosti, na kterou už nechceme věřit, anebo se bojíme, že si nás „nezápadní svět“ přestává všímat? Obávejme se hlavně velkých slov, zejména když ‚někam vstupujeme‘. I kdyby to bylo jen do roku 2021,“ komentuje Zboiřl. V souvislosti s téměř celoplanetárními restrikcemi, které mají zastavit covid-19, se mnozí obávají o „elektronický“ průlom do práv a svobod jednotlivce: Digitální monitoring, využívání dat z mobilů a sociálních sítí, narušení soukromí.

Politolog Zdeněk Zbořil

„Líbí se mi pojmenování nebo snad skoro nadávka, ‚internetový Gulag‘. Jinak vše, co zde zmiňujete,  se už dlouho odehrává a je součástí životů už nejméně jedné, možná dvou generací. Dělat se s tím nic nedá, ani kdyby lidskoprávní fanatici vyhlásili ‚mír chýším a válku palácům‘. Snad jen snažit se, abychom poznali okamžik, kdy to jednou někdo jedním kliknutím vypne. Pavel Kohout podobně přepsal Čapkovu Válku s mloky. Tehdy se to moc nelíbilo (někdy okolo 1965), protože to nekončilo nadějně. Lidstvo, které si samo vytvořilo nástroje svého zničení, nepřišlo na nic jiného než naučit se plavat, protož jim mloci sebrali poslední kousek pevniny. Plavat, plavat, ačkoliv nevíme kudy a kam,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.

Příspěvek byl částěčně převzat z ParlamentníchListů

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *