Go to ...
RSS Feed

Profesionálové bez práva na slávu jsou bezejmenní hrdinové


V době, kdy píši tyto řádky, mnozí vědí, že jsme v historickém zkouškovém období. Současně nevědí, kdo je náš zkoušející a jak dlouho bude zkouška trvat. Mnohým se jeví svět nebezpečný, protože vedeme válku proti covid-19. Ten mutuje a šíří se čím dál rychleji, aniž aby bral ohled na registraci vakcín, fronty na matoucí testy a na očkování, zatím ne pro všechny. Vedeme válku proti rostoucí neposlušnosti občanů. Ti si neuvědomují, že chyby, které se dostaly na veřejnost, představují minimum toho, co se skutečně stalo, a že pouze potvrzují, že jestliže jde vše podle plánu, stala se někde chyba. Vedeme obchodní válku kvůli technologiím a technice, o jejímž fungování nemáme tušení. Proto nemůžeme si být jisti, jestli slouží nám nebo někomu jinému a kdo to vlastně je. Cui bono? Protože toho víme a vidíme opravdu málo, je možné ze všeho možného obviňovat pouze ty, kteří jsou velcí, o kterých je co slyšet a vidět v médiích a které prakticky neznáme. Tato kritéria splňují zástupně Rusko, Čína, Irán a Severní Korea, státy označované ve veřejně právních médiích většinou jako konkurenti, nebezpečí a nepřátelé neviditelné demokracie a lidských práv. Na složité otázky, například Kdo spáchal kybernetický útok na USA?, se proto odpovídá krátce. Podobně jako to udělal americký ministr zahraničních věcí Mike Pompeo (*1963): Je to jasné, udělalo to Rusko. Pompeo neřekl, jak na to přišel, ale má se za to, že Rusové se prozradili tím, že útočníka nelze zjistit. Skryli se za americké internetové adresy, takže útoky působily dojmem, že pocházejí z místa, kde napadené firmy působí. Není tedy pochyb, že to byli Rusové, a naváděl je Putin. Podobně je tomu s otrávením Alexeje Navalného (*1976). Ten se zotavuje pod ochranou bezpečnostních složek pravděpodobně v SRN, doučuje se a cvičí roli popsanou již v napsaném scénáři povolebního mejdanu v Rusku (2021) s prodloužením do voleb prezidenta (2024). Současně potvrzuje vyšetřování pravdo-kopů Bellingcat & Co obsahem svého rozhovoru se svým prý údajným vrahem z FSB (dříve KGB). Údajný vrah si prý myslel, že hovoří se zástupcem generálního tajemníka ruské Bezpečnostní rady Nikolajem Patruševem. Proto mu prozradil zajímavé podrobností o atentátu a řekl mnoho detailů o operaci, při které se podle jeho slov všechno pokazilo. Na otázku Navalného, proč došlo k selhání operace, údajně odpověděl, že situace se vyvinula v jejich neprospěch. 

Šířit takové bajky v předvečer svátku, Dne pracovníků ruských bezpečnostních služeb, který připadá na 20. prosinec, indikuje, že pravdo-kopové zkouší, vyšetřují a střílí na dálku, do mlhy a západní veřejnosti. Svými bludy a ignorováním faktů chtějí vzbudit dojem, že mají parapsychické schopnosti a mohou vyšetřovat na dálku i proto, že vyšetřování na místě není v módě a možné, podobně jako je tomu s výukou. Vydávat lež za pravdu jim zatím prochází podle výroku Bernard Shaw (1856 – 1950): Lhářův trest nespočívá v tom, že mu nikdo nevěří, ale v tom, že sám není schopen někomu věřit. Proto nevěří, že kdyby někdo v Rusku chtěl Navalného odstranit, dávno by žil svůj život podle smlouvy s čertem. Je historickou pravdou a proto ne tajemstvím, že carské Rusko nemělo nelegální zahraniční rozvědku. Všechna výzvědná práce byla svěřena legálům. Výsledky práce a jejich kvalita nebyly vždy dobré a vysoké. Změnu realizoval až Dzeržinskij pomocí analýzy historických válek Ruska, skutečnosti, že Britové akumulovali obrovské množství širokých a hlubokých zkušeností a vedení strategické rozvědky a velkého počtu nepřátel revoluce a Ruska. Podepsal příkaz k vytvoření oddělení zahraniční rozvědky. Protože ve svých začátcích udržovalo Sovětské Rusko minimální počet diplomatických misí v zahraničí, počet legálních rozvědčíků byl malý, o to ale byl větší počet rozvědčíků nepřátel Sovětského Ruska, včetně imigrovaných a ozbrojených Bělogvardějců. Proto došlo v červnu 1922 k odsouhlasení Dzeržinského návrhu na založení nelegální rozvědky. Mnohá symbolika se také skrývá v emblému SVR (dvouhlavý orel, stříbrný meč, barevný gamut, kulatý štít, číslo 12, heraldické růže, globus, pěticípá hvězda a další) představuje smyslovou zátěž a je lépe si ji nechat vysvětlit specialistou v heraldice.  Prezident Putin jako bývalý pracovník KGB položil květy u památníku v den stoletého výročí zahraniční rozvědky v doprovodu melodie písně (С чего начинается Родина) ze světoznámé filmové špionážní série z roku 1968 – Štít a meč. O písni řekl Vladimír Vysockij (1938 – 1980), autor více než 700 písní a básní, který uskutečnil více než 1000 koncertů v SSSR a za hranicemi: Jestliže ty posloucháš tuto píseň, znamená to, že jsi v dětství četl potřebné knížky. V Česku a na Slovensku zpívali jeho písně Jaromír Nohavica či Radůza. Nejvýznamnějším překladatelem a interpretem Vysockého díla je v Česku rusista Milan Dvořák.

Přeji všem dětem a mladé generaci tolerantní rodiče, schopné a odhodlané seznamovat své ratolesti s potřebnými historickými informacemi právě dnes, v době jednoduchých odpovědí na složité otázky, v době vyhlašování nesmyslných sankcí (poslední se týkají 45 ruských a 58 čínských společností) a v době, kdy se ocitáme na křižovatce války a míru. Žijeme v době, kdy je nanejvýš potřebné pochopení, co je vlast, statečnost a čest, kdy žádný stát na světě nemůže existovat bez občanů schopných čelit metodám zlomit vůli člověka a bez profesionálů bez práva na slávu. 

Jan Campbell,

20 – 21.12.2020 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *