Go to ...
RSS Feed

Rasistické uvažování putimského strážmistra Flanderky zkoumavým pohledem Zd. Zbořila


Prezident Miloš Zeman se postavil proti případnému nevpuštění ruských a čínských firem do výběrového řízení na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany. Hrozilo by podle něho zdražení projektu. „Čím víc je uchazečů v nějaké tendru, tím lepší jsou podmínky, a naopak. Ti, kdo chtějí redukovat tento tendr o dva uchazeče, poškozují národní zájmy České republiky, protože provokují zvýšení ceny za Dukovany, ať to bude kdokoli,“ prohlásil Zeman. Pokud by Rusové nebo Číňané vyhráli, nic podstatného by se podle Zemana nestalo. „Museli by splnit podmínky, které byly ve smlouvě uzavřeny,“ dodal. „Někteří političtí komentátoři a dokonce i politologové, které bych raději nazval politruky, si zřejmě nevšimli, kdo, kdy a jak Dukovany stavěl. Tvrdit dnes, ještě před vypsáním a zahájením tendru, že za vším je třeba hledat ‚ruské‘ nebo „žluté‘ nebezpečí, mi připomíná trochu až rasistické uvažování putimského strážmistra Flanderky, který ve stavu opojení viděl ve Švejkovi ruského kozáka. Ten také chtěl fotografovat hlavně nádraží, protože se nehýbe. S těmi jadernými elektrárnami je to trochu podobné. Snad by stálo za to, aby nám bojovníci proti nebezpečí z Východu řekli, kdo by podle jejich názoru byl vhodnější a co dnes vědí o cenách, za které by nám svoje úspěchy prodávali,“ uvedl politolog Zdeněk Zbořil.

Předseda klubu poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek oslavil 60 let. Při té příležitosti pro Právo vzpomínal i na to, jak přišel z gumárenského podniku do politiky. V Mitasu byl mluvčím Občanského fóra i mluvčím stávkového výboru. „Do určité míry to souviselo s tím, že jsem byl vedoucí oddělení technologického dozoru a měl jsem k dispozici kopírku. Tu neměl každý. Jako vedoucí jsem ji sice měl k dispozici, ale současně jsem byl vyhodnocen jako nespolehlivý, tak jsem k té kopírce neměl samostatný přístup a musela mi ji vždy odemknout sekretářka, která byla stranicky spolehlivá,“ popisoval. V listopadu pak klíče sekretářce sebral a „množil všechno, co studenti přinesli“. „Četl  jsem páně Kalouskovo velké interview v sobotním Právu, ve kterém byla tato slova o tom, jak v listopadu 1989 dělal v Mitasu, mimochodem výrobci tehdy strategického zboží pro ČSL armádu, svou malou sametovou revoluci. Nepochybuji o tom, že tomu tak bylo, jen nevím, proč neřekl, že tehdy už byl členem Československé strany lidové, pevné součásti Národní fronty. Ale nebylo to jen o tom. Tento rozhovor mi připomněl dávný Havlův Dálkový výslech, vedený Karlem Hvížďalou, kterým nám byl představen budoucí prezident. Napadlo mne, i když se mi mnozí budou smát, zda se nejedná o něco podobného. Miroslav  Kalousek jako prezident zní dnes trochu dobrodružně, ale když se porozhlédneme po té bídě, která se divoce hrne do vzdálených prezidentských voleb, a porovnáme-li si CV těch, kteří o funkci prezidenta ČR dnes sní (a dokonce i kteří se minulých voleb účastnili), nezdá se to tak nemožné,“ říká Zbořil.

„Pan předseda a místopředseda dvou politických stran, dlouholetý poslanec, ministr financí, náměstek na MNO, politik s velkými kontakty v jedné významné části Evropy, a nezapomeňme, že je do jisté míry osobnost také múzická, by se asi polovině voličů nelíbil, ale pro tu druhou by to nemusel být nepřijatelný kandidát. Jen ho postavme mezi figuríny toho  panoptika, které nám bude postupně představováno. Je v něm tolik chtivých a nevýznamných, že pan Kalousek jako politik, i když by to nebyl zrovna TGM nebo VH, by byl zajímavější,“ dodal.

Politilog Zdeněk Zbořil,
koláž redakce

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *