Go to ...
RSS Feed

Kdo dokáže pronést dvě věty a třetí větou ty dvě první popřít? Věra Jourová to umí!


Jde tedy celkem o tři věty, které místopředsedkyně komise EU a eurokomisařka pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová pronesla, když ve čtvrtek 3. prosince t.r. seznamovala novináře s Akčním plánem EU pro demokracii (Action Democracy Plan), jehož je autorkou. Ty tři zmíněné věty šly samozřejmě jedna za druhou a zněly takto:

Nechceme vytvořit žádné ministerstvo pravdy*, svoboda slova je stěžejní.
Nepodpořím nic, co by ji podkopalo.
Na druhou stranu nemůžeme dovolit, aby byla naše společnost manipulována.
(* odkaz na román 1984 George Orwella )

Co na to říkáte? První dvě věty jako by zazněly z úst rozhodné zastánkyně demokracie, které je svoboda slova a masarykovská zásada volné diskuze a polemiky i těch nejprotikladnějších názorů a hledisek, které jedině, jak Masaryk pravil, mohou vést ke správným závěrům, tím nejsvětějším vodítkem jak pro její život, tak i pro její politickou práci. Takže v souhrnu: Ty první dvě věty jsou jako by je vyslovila demokratka duší i tělem, které jistě nezní cize ani nejznámější Masarykův výrok o tom, že „ bez diskuze není demokracie“ – ALE HLE! Třetí věta vše mění a staví to předchozí, co z úst eurokomisařky vyšlo, bezohledně a bezskrupolózně na hlavu.: Na druhou stranu nemůžeme dovolit, aby byla naše společnost manipulována. Cítíte to též tak, jak to cítím já? Tohle je ta pravá tresť jejího projevu, tohle chtěla říct, to měla a má na mysli – a tohle už též neříká žádná demokratka, pod tuhle větu by se bez problému podepsal Goebbels i Hitler, tohle by už opravdová demokratka pronést nemohla. Tady už promluvil kdosi úplně jiný a hlavně autentický. A podle toho si vybral i slovník. Manipulována, když se nabízelo slovo téměř totožného významu Ovlivněna. Ale to by pak už nebyla ta správná propaganda, že ano, paní Jourová?

Ale ať už Ovlivněna, nebo Manipulována, položme si otázku, čím vlastně může být společnost nejvíc a nejčastěji manipulována či ovlivněna? Jistě tím, co kolem sebe vidí, ale též, a to ve značné míře, absolutně svobodnou diskuzí v novinách, v televizi, na schůzích, při politických debatách kdekoli, třeba v hospodě, na hřišti, čili vším tím, co Masaryk při tvorbě demokratického člověka a jeho myšlení a života tak horlivě doporučoval a prosazoval. A všechna ta výměna názorů, bez níž je demokracie nemyslitelná a jež myšlení lidí zcela přirozeně ovliňuje, to je tedy dnes už to špatné? TO JE TO, CO NEMŮŽEME DOVOLIT? Podle eurokomisařky Věry Jourové zřejmě ano. Nechci ani domýšlet, kam se tímto výrokem míří a jaký je jeho konečný cíl. Ale jedno vím určitě: Od ministerstva pravdy z románu 1984 to nemá daleko. A k tomu, že se na internetu budou VYHLEDÁVAT A MAZAT informace, které se nekryjí s informacemi vládními, a též tzv. informace nenávistného obsahu, jak se navrhuje v jiném dokumentu z pera Věry Jourové z března t.r., nazvaném Plán EU na obranu demokracie před hybridními hrozbami, to už má úplně blizoučko. Se zahájením postupné amputace a odkrvením demokracie se počítá v polovině příštího roku.

Lubomír Man
7. prosince 2020, použit text z webzine www.zvedavec.org  a foto z filmové databáze ČSFD

Spisovatel a novinář Lubomír Man (90)

Autor se narodil 23. března 1930 v Záblatí u Bohumína. Studoval na Pedagogické a Filozofické fakultě MU v Brně tělesnou výchovu a anglickou literaturu a anglický jazyk. Během studií začal reprezentovat ČSR ve skoku dalekém. Od roku 1950 do roku 1956 byl stálým členem národního mužstva a dvakrát se stal vicemistrem ČSR. V roce 1956 získal druhé místo na Sportovních hrách Světového kongresu mládeže a studenstva v Praze. Učil na několika středních školách na Ostravsku, na Vysoké škole báňské, rok pracoval v zahraniční redakci ČTK v Praze. V anketě Mladého světa o nejoblíbenějšího spisovatele mezi učni, provedené na losem vybraném učilišti (elektrotechnické v Lipníku nad Bečvou). se L.Man umístil na čtvrtém místě. Dění na naší i světové politické scéně komentuje levicově orientovaný autor na stránkách novin i na internetových serverech. Plodem jeho zájmu o moderní historii je dosud nerealizovaný scénář Hitlerova vůle aneb podíl psychiatrie na vzniku fýrera. Pro mládež napsal zatím taktéž nerealizovaný scénář Hoši od Bobří řeky. V roce 2015 byl LM na základě svých pracovních úspěchů a činů přijat do mezinárodní společnosti Oxford Encyclopedia.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *