Go to ...
RSS Feed

Politolog Zdeněk Zbořil to pěkně rozjel. Tip pro ODS: Co takhle pověsit šéfa EU?


Neřízená střela ODS, řeporyjský starosta jehož jméno se mě nechce ani psát, nejenže volá po zabití premiéra Andreje Babiše, ale v minulosti vyhrožoval zabitím i prezidentu a ministru zahraničí Ruska, varuje politický analytik Zdeněk Zbořil. ,,ODS, jakkoli je kritická k současnému vedení státu, je součástí jeho politiky a dbá jeho zahraničněpolitických závazků. Jak se bude chovat, až si někdo pomyslí, že je ve veřejném zájmu ‚pověsit‘ prezidenta Spojených států nebo EU?“ táže se v rámci své pravidelné rubriky na ParlamentníchListech.cz. Zaujala ho i kauza autora výroku, že prezident Zeman má rakovinu.

 

Šéf poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek označil vládu za nemehla, vicepremiér Jan Hamáček prosazuje zavedení krizového štábu, ministr Lubomír Zaorálek konstatoval, že byla v srpnu chyba zrušit plošné nošení roušek, premiér Andrej Babiš připomíná počty lidí v nemocnicích. Množství nakažených novým koronavirem v republice rychle roste. „Snad se nejdříve zbavme toho nejhoršího. Názory pana exministra jsou ty jednodušší: Přinutit premiéra, podle slov pana Kalouska, nezodpovědného šaška, rezignovat, tím položit vládu. Prezidenta soudit nebo zbavit úřadu kvůli zdravotní indispozici nebo čemukoliv jinému. Nakonec by se to mohlo podpořit přáním členů ODS, aby někdo z ústavních činitelů zemřel. Navíc i paní poslankyně Němcová by jeho slova mohla doplnit, samozřejmě v zájmu spolupráce celé ‚demokratické opozice‘ a své kandidatury do Senátu, svým zděšením,“ podotýká politolog Zdeněk Zbořil.
„Sebekritická slova ministra kultury Zaorálka jsou mnohem zajímavější, protože konstatuje, co se stalo a nemělo stát. A pan MV Hamáček přichází s návrhem, co s tím dělat. Jejich rozhodnutí je politické a budou muset čelit samosprávným orgánům a opozičním politikům, kteří ještě včera volali po uvolnění různých omezení, mít možnosti trávit večery v nočních zábavních podnicích, pořádat festivaly s masovou účastní diváků a s finanční podporou státu organizovat divadelní představení, aby nám nějaká divadla „neklekla“ a lidé chodili na všechno jiné možné. A to nemluvíme ani o paní Peterkové, která pořádá demonstrace v Praze, ani o skupině lékařů v čele s rektorem UK – stomatologů, chirurgů, psychiatrů aj. – kteří sice svůj prapor boje proti restrikcím již svinuli, ale zatím ještě nepodnikli žádnou edukativní spanilou jízdu do blízkého zahraničí, aby tam, zajištěni svou vysokou akademickou autoritou, vysvětlili, že se nás tam nemusí bát a zakazovat svým občanů do ČR a hlavně do Prahy cestovat,“ dodal.

Názory na přístup k šíření nového koronaviru dlouhodobě rozdělují politickou scénu.
„Protože bydlím a žiji v Praze, dost mne překvapil rozvážný pohyb na koronavirové scéně pana primátora Hřiba. Jistě umíme všichni pochopit, že byl v této době na politicky důležité cestě na Tchaj-wan, ale pokud si vzpomínám, pan senátor Vystrčil ještě před odjezdem v jednom ze svých interview říkal, že mj. se v Tai-pei členové jeho delegace poučí, jak proti covidu-19 nebo jeho mutaci bojovat. Mají tam velké úspěchy, největší na celém světě. Pak se ale, alespoň podle ČT, obě strany pochválily, naši se po návratu věnovali mezinárodně politickým otázkám, starostem o lidská práva v ČLR a narovnávání páteře skoro celé Evropě, a na koronavir se zapomnělo,“ připomíná politolog.

Zpravodajství o situaci ve Spojených státech je u nás prachmizerné

Na idnes.cz psali o tom, že ulice amerických měst začínají připomínat bitevní pole. „Na demonstracích se čím dál častěji objevují příslušníci občanských domobran a polovojenských jednotek ozbrojení poloautomatickými puškami. Dva měsíce před prezidentskými volbami padají slova o občanské válce.“ 
„Jsem přesvědčený, že by v těchto případech mohla paní Jourová, která se tak úzkostlivě stará, abychom nebyli dezinformování, říct rozhodné celoevropské slovo. Zpravodajství o situaci ve Spojených státech je u nás prachmizerné. Kdo chce, může si něco přečíst z médií ve velké Evropě, ale i v těch je vidět, kdo komu fandí a nadržuje. To, co nacházíme na sítích, je neméně obtížně kriticky posuzovatelné a zdá se, že my konzumenti se obracíme zejména k vizuálnímu nebo audiovizuálnímu zpravodajství. I když víme, že i to je nebezpečnější než ‚sirky v rukou dětí‘,“ podotýká Zbořil.
„Kdybych si mohl dovolit trochu soukromé dojmologie, opravdu to vypadá jako vpředvečer ne snad občanské války, ale jako stav, kdy současný prezident bude mobilizovat síly na obranu ‚národní bezpečnosti‘. A možná také, že jeho nedávná prohlídka bezpečnostních prostor Bílého domu ve společnosti rodinných příslušníků nebyla jen lehkovážnou a zábavnou procházkou,“ dodal.

Profesor Zdeněk Zbořil

Uplynulo 19 let od 11. září, kdy sérií útoků vyhlásili teroristé válku Západu. Usáma bin Ládin je mrtev a Al-Káida jako centralizovaná organizace ve stadiu rozkladu. Boj s terorismem ale získal jinou formu.
„Od smrti Johna F. Kennedyho uplynulo už 57 let a stejně toho nevíme tolik, aby si lidé nemuseli vymýšlet, jak to vlastně bylo. K 11. září jsem už četl tolik příběhů, že kdybych je bral vážně, mohl bych do konce života žít v obavách, jak to dnes na světě chodí. Dokonce jsem jednou v Praze mluvil s Čechoameričankou, která pracovala na ‚údržbě objektu‘ v Pentagonu. Byla přivolána pomáhat organizovat nějaké práce po útoku. Tehdy nevěděla nic jiného, než viděla na vlastní oči, a myslím si, že dodnes, pokud ještě žije, také nic moc neví,“ uvedl Zbořil…
„Jak říkají zkušení politici nebo političtí komentátoři – sledujme stopu peněz. Kdo po těchto válkách nemá co do úst, kdo bohatne a neví co s penězi. Reaganův termín o vojensko-průmyslových komplexech (mimochodem, najedeme ho už i u Brežněva) je nebezpečně aktuální a neobávejme si říct, že ještě nějakou dobu bude. Dnešní společenské prostředí, vztahy mezi lidmi a nedostatek moudrosti jsou na stejné úrovni jako v dobách, kdy se hroutily velké civilizace a vymíraly celé živočišní druhy. A kde je nějaký Ernest Hemingway, aby nám řekl: ‚Neptej se, komu zvoní hrana?‘“ komentuje Zbořil.

Zdeněk Zbořil

V záhlaví článku je poměrně zdařilá koláž, která se stala virální a vzbudila celou řadu otázek, zachycuje turistu na střeše Světového obchodního centra (WTC) těsně před nárazem letadla při teroristickém útoku 11. září 2001. Tato koláž měla udělat udělat rekklamu svému autorovi, ale na tuhle strunu solidní vydavatelé neskočili a naopak vypátrali, že jde o jde však o podvrh, a to hned z několika důvodů:
1. 11. září byl teplý slunečný den, turista je však oblečen v zimní bundě a na hlavě má čepici.
2. Letadlo letí ze severu, takže by teoreticky mělo zasáhnout WTC1, jenže WTC1 nemělo žádnou venkovní vyhlídkovou terasu – má pouze vnitřní prostory.
3. Letadlo přilétá ve špatnou dobu, podle časové značky na fotografii foto vzniklo po deváté hodině, jenže útok proběhl 8:49. Navíc vnější vyhlídky se otevíraly na WTC2 až v 9:30.
4. Letadlo zachycené na fotografii je Boeing 757, ale letadlo, které ve skutečnosti narazilo do WTC, byly Boeingy 767, které jsou o dost širší a větší.
Turistu se nakonec podařilo vypátrat a ztotožnit a tak se zjistilo, že fotografie pochází již z roku 1997, 4 roky před útokem na WTC.
Takže pozor na „věrohodné“ manipulace! ….

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *