Go to ...
RSS Feed

Česká televize je součástí úpadku obecné kultury a slušnosti, podobně jako komerční televizní stanice


Kdo má radost z nemoci prezidenta, nesmířil se s volbami

Prezident Miloš Zeman si v uplynulém týdnu zlomil pažní kost a musel být operován. Rekonvalescence bude trvat šest až osm týdnů a záleží pouze na prezidentovi, kdy obnoví svůj pracovní program. Na zprávu od Jiřího Ovčáčka přišla jak přání brzkého uzdravení, tak posměšky, urážky i komentáře, že se jedná o znamení, že by Miloš Zeman měl rezignovat. „Těch, kteří mají radost z jakékoli nemoci, která by zmohla prezidenta republiky, je hodně a neříkají nic jiného, než že se dodnes nesmířili s tím, že ho jiní občané ČR zvolili. Nabízí se srovnání s chorobami, operacemi přerušovanými oficiálními prezidentskými úkony v době prezidentování Václava Havla, ale proč to připomínat? Té vulgární části české ‚neobčanské společnosti‘ nelze vysvětlit, že její nesmiřitelnost je chorobná, a že se může vrátit jednou i těm, kteří se svou nenávist a pohrdání současným prezidentem ani nesnaží skrývat. Přesto, že v mnoha případech jde o osoby, které by rády chtěly být úctyhodné,“ uvedl politolog.
Když došlo k úrazu prezidenta Miloše Zemana, Miroslav Kalousek byl jedním z prvních, kdo mu přál „brzké uzdravení bez následků“ a dodával, že v Zemanově věku není celková narkóza žádná legrace. Ovšem, když byl prezident na zdárné rekonvalescenci, Kalousek se pozastavil nad tím, kdo všechno mu přeje brzké uzdravení. Zvlášť ho zaujalo přání od prezidenta Ruské federace Vladimira Putina. „Je pochopitelné, že vetchému starci přeje upřímně brzké uzdravení každý, kdo má rád lidi. Já jsem mu to popřál také. U pana Putina se však nemohu zbavit dojmu, že si přeje především zachování investice,“ poznamenal na twitteru.
„Miroslav Kalousek, dnes vetchý šedesátník, je ve věku, kdy by si mohl také někdy dát bobříka mlčení a přemýšlet o tom, kdy si pro něho zubatá přijde i bez narkózy. A zapamatovat si, že někdo je ‚vetchým starcem‘ v šestasedmdesáti, někdo v šedesáti. To, že se ve svém přání dobrého zdraví českému prezidentovi shodl s Vladimírem Putinem, je jen trochu pozoruhodné, a nic důležitého to neznamená. Přece víme, že pan exministr financí toho napovídal už hodně, a když bylo třeba, svou korouhev ve větru se zmítající otočil na jakoukoliv stranu,“ komentuje Zbořil.

Kresba Dr. Karel Helmich

ČT? Jen součást úpadku obecné kultury a slušnosti

Srpnové jednání Rady České televize bylo již dopředu očekáváno jako velmi bouřlivé. Hlavními důvody mělo být jednak vystupování redaktora Jakuba Železného, na které začalo chodit množství stížností, ale rovněž pořady Václava Moravce a způsob, jakým si do nich zve hosty. A co ze samotného průběhu jednání zaujalo doktora Zdeňka Zbořila? „Snad jen to, že se jedná o stále stejné věci. Jen jejich protagonisté na sebe berou různou podobu. ČT dosáhla plné nezávislosti na všem, kromě dotací od svých plátců, kterým se necítí být odpovědná. Nabyla neústavního postavení čtvrté moci a žádná ústavní instituce neví, co s tím dělat. Navíc těží z toho, že veřejný život je tunelován systémem politických, bohatě dotovaných neziskových organizací, vůči kterým se dokáže chovat někdy až s přehnanou služebností. Zda něco dobrého nebo špatného dělají pánové Moravec nebo Železný, anebo jejich kolegyně předstírající vzdělanost, je úplně jedno. ČT je součástí úpadku obecné kultury a slušnosti, podobně jako jiné TV stanice, a každé zveřejnění debaty s panem Šarapatkou jen potvrzuje šíři a hloubku této degradace, která je povahy celonárodní,“ uvedl politolog. Radní Zdeněk Šarapatka s odkazem na koronavirovou krizi upozornil: „Málokdo z kritiků zpravodajství ČT si uvědomuje, jaký to byl zásah do vnitřního fungování České televize,“ připomněl provozní problémy, které museli na Kavčích horách zvládnout. Přesto ale ČT24 za pandemie dramaticky stoupla sledovanost, což je podle Šarapatky jednoznačným důkazem, jak jí lidé věří. „Došlo k zásahu 4,5 milionu diváků, to je obrovské číslo,“ uvedl. Ocenil speciální vysílání o lidech postižených pandemií. „ČT24 naplňuje beze zbytku zákon o České televizi. A tehdy se to ukázalo, když jako jediné médium tlumočila vše do znakové řeči a poskytovala zásadní informace neslyšícím,“ připomněl Šarapatka. „Pan Zdeněk Šarapatka žije v umělém světě své dokonalosti, která je jen jeho zbožným přáním. Navíc jeho tvrzení jsou jen jeho názory a mohl by se ptát také někoho jiného než svých přátel v ČT, zda jeho nadšení sdílejí. To, že se zvýšila sledovanost, nebylo dáno jen kvalitou zpravodajství, ale poptávkou a mimořádným stavem, kdy společnost vyžadovala informace a nikoli jen komentáře v objemu větším než v době vánočních svátků. To, že lékaři nebo osoby z akademického prostředí se kriticky vyjadřovali ke způsobu šíření informací, někteří hovořili dokonce i o zneužívání ČT ve prospěch šíření panického strachu, vyvrací slova pana radního, že bylo všechno v pořádku,“ uvedl Zbořil. „Ani komentáře ve znakové řeči nebyly pozoruhodným výkonem ČT, stejně jako programy pro seniory, které podle mého názoru dokonce snižovaly úroveň vysílání ČT jako celku. Zda za tím byly i ekonomické důvody jako laik neumím posoudit, ale absence nových programů a neustálé, až zběsilé opakování archivních záležitostí bylo až neuvěřitelné. Jak jednou poznamenal na internetu diskutující komentátor, vedení a řízení ČT by si zasloužilo kolektivní trest, kterým by mohlo být alespoň desetihodinové denní sledování programů ‚vlastní‘ televize,“ dodal.

Profesor Zdeněk Zbořil

Radní Luboš Xaver Veselý vznesl v debatě téma tweetu Jakuba Železného o vyhazování ze studia. „Může si každý psát na sociální sítě, co chce, a práce se to netýká, nebo nese odpovědnost i za své výstupy na sítích,“ ptal se ředitele zpravodajství Šámala. Veselého také zajímalo, jak se technicky v ČT dělá takové vyhazování ze studia, zda bude host znelíbený Jakubu Železnému vyváděn kolem kamer ochrankou. Ředitel Šámal kroutil hlavou: „Takovou situaci jsem nikdy nezažil. Až to zažiju, tak to pro mě bude nové a budu posuzovat kontext,“ řekl radním. Zdůraznil, že v praxi k ničemu takovému nedošlo. „A to, co kolega Železný odehrál na twitteru, byla metafora, která se odehrála mimo televizní vysílání,“ vysvětlil. „‚Metafor‘ v posledním roce, alespoň s ohledem na zájem veřejnosti, nějak přibývá. Zřejmě si někteří redaktoři a moderátoři, dokonce i ti ze sportovní redakce, připravují půdu pro práci v jiném médiu a potřebují do svého CV něco nového. Sloužit třeba jen šestnáct let u jedné firmy, o kterých mluvil nedávno pan Wollner, nemusí být známkou vysoké profesionality. Někdy to bývá spíše naopak – díky schopnostem navazovat společenské kontakty a ekonomická přátelství v rámci jednoho podniku,“ uvedl Zbořil.

Převzato z delšího textu pana profesora Zdeňka Zbořila v ParlamentníchListech

Připravila redakce iReportera
Fotka prezidenta s ortézou se podařilo na internetu sehnat až po redakční uzávěrce

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterEmail this to someone

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *