Go to ...
RSS Feed

Historie: Hejtman Žižka by je hnal


Jan, zvaný Želivský (1380–1422)

Vedle portálu Novoměstské radnice v Praze stával bronzový pomník Jana Želivského z roku 1952, dílo akademické sochařky Jaroslavy Lukešové. Pomník zde byl umístěn v roce 1960, po opravě radnice již nebyl osazen. Pamětní deska Jana Želivského je na Staroměstské radnici. Jedním z příkladů novodobé manipulace se stal pomník Jana Želivského, který byl odstraněn před několika lety z Karlova náměstí v Praze. Překážel. (Komu mohl překážet?)

 

14. červenec byl za první republiky, ale i v době poválečné, slavný den, vlály prapory, panovala slavnostní nálada. Slavná husitská tradice byla staletou pýchou naší historie, proto i my děti jsme prožívaly školní představení husitské trilogie v slzách za Jana Husa, ale i v jásotu, to když Jan Žižka hnal křižáky z české země. Jan Hus i Jan Žižka se stali našimi vzory i hrdiny.  Jejich jména zdobila naše legie na cestě do vlasti, tak později i tanky čs. armádního sboru za II. světové války. Tato slavná jména nám po staletí přinášela naději i svobodu. Husitské chorály dodnes provází naše významné státní akty. Standarta prezidenta nese to husitské „Pravda vítězí!“. Husitská tradice ovlivnila naši kulturu… Je úsměvné, že před listopadem 1989 jsme dokonce Janem Žižkou platili v obchodě. Byla to myslím dvacetikoruna. Dnes mám strach, zda jsme tuto slavnou tradici nevyměnili, či dokonce neprodali, za jakousi plnou výlohu banánů. 

Letos 14. července si připomínáme významné výročí, uplyne 600 let od bitvy na Vítkově (14. července 1420). Ze školy, my starší víme, že husitské bouře byly vyvolané upálením Mistra Jana Husa a Jeronýma Pražského a staly se impulsem k vyhlášení první křížové výpravy proti husitskému „kacířství“. Vykonavatelem se stal císař římský a král uherský Zikmund s požehnáním papeže Martina V. Proti nepočetným obráncům Prahy stála 50 tisícová armáda složená ze všech národů západního křesťanského světa, ale i některých českých pánů. Jak známo, bitva na Vítkově  skončila Zikmundovou drtivou porážkou. Ten, aby neodjel z Čech s potupou, vydrancoval Pražský hrad, Karlštejn, Křivoklát… Tato křížová výprava byla první, ale nikoliv poslední výpravou proti českým „kacířům“.  Bylo to ale poprvé, co evropské královské dvory se strachem z husitů pořádně otřásly. Husitství je straší nejspíše i dnes. Místo bitvy nám dnes připomíná mohutný pomník Jana Žižky od Bohumila Kafky (z roku 1950). Uplynulo 600 let od této slavné bitvy. Cestou po Praze nevidím žádné billboardy, v televizi neběží žádné upoutávky i v novinách   těžko hledám alespoň krátkou zmínku o této historické události. Možná, že jsem cestou něco přehlédl. V televizi 14.7. vládne Cimrman, nekonečný a nekonečně reprízovaný seriál Vyprávěj, o této historické události je ticho.

Co se to stalo? Slavná doba husitská překáží našim novým ideologům? Jan Žižka má být zapomenut, možná i vytržen z učebnic. V duchu nové očisty dějin, bude zakryt plachtou, nebo dokonce odstraněn z Vítkova? Má škraloup, byl prý v mládí lupičem… Po posledních zkušenostech je v Praze všechno možné. Každý stát, každý národ, staví svou historii na významných dějinných událostech, na tradici, ale i na svých osobnostech. V každém jiném státě by stály u podobného památníku fronty řečníků, je zcela lhostejné, zda je to ve Francii, Británii, Itálii, USA, či v Rusku.  Jan Žižka, Jan Hus, Jeroným Pražský,  ale i další osobnosti, jako byl Jan Želivský patří do našich dějin. Je proto nepřípustné přebarvovat dějiny, odstraňovat památky, které jsou součástí naší historie. Nebo mlčet k tomu! Jedním z příkladů novodobé manipulace se stal pomník Jana Želivského, který byl odstraněn před několika lety z Karlova náměstí v Praze. Překážel.

Přemysl Votava, člen Národně socialistické strany

Připomínám dnes to husitské: „Nepřátel se nelekejme, na množství nehleďme!“ 

Autor Přemysl Votava,
nepodařilo se sehnat autorův souhlas se zveřejněním v iReporteru

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *