Go to ...
RSS Feed

Koronizace našich životů


Dávejme si pořádný pozor. Koronizace našich životů byla a dodnes je zákeřným útokem soudruhů globalizátorů a jejich spřeženců na naše základní práva a svobody. Pamatujme si to a braňme se, aby změny, k nimž nás dohnali pod pláštíkem ochrany našeho zdraví, nemohly přetrvat. Jinak se rovnýma nohama ocitneme v orwelliánském světě tzv. Nového světového řádu. A stane se to dříve, než si to kdokoli z nás dokáže uvědomit. Pokud chceme tuto obrovskou hrozbu odvrátit, a to bude nezbytné, budeme se muset o návrat naší země do poměrů před virovou krizí všichni a s největší možnou silou zasadit sami. Tohle za nás žádná vláda ani žádné světové ministerstvo lásky neudělá. Abychom to pochopili, podívejme se nejprve na to, co se v pozadí nedávno vyhlášeného výjimečného stavu děje a proč se to děje. Hladký návrat do normálu nám žádná vláda nezaručí, protože každá vláda má už ze své podstaty stav omezení demokratických svobod v zásadě ráda. Stav, kdy se občané pod tlakem hrozícího nebezpečí dobrovolně vzdávají svých demokratických svobod a práv, umožňuje vládě nenápadně pod různými záminkami zavádět i takové změny, které byste ve volebních programech vládnoucích stran hledali marně. A nezáleží na tom, je-li atmosféra nebezpečí a strachu oprávněná, nebo ji někdo vytvořil uměle. Taková je, bohužel, odvrácená tvář soudobé politiky. Někteří politici to dokonce se značnou dávkou drzosti a arogance veřejně přiznávají. Před několika lety nám to dokonale předvedl bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, který se v jednom ze svých rozhovorů nechal slyšet: „… a narazíte-li na příliš velké potíže, nezbývá vám, než lhát, lhát a lhát…“

Vláda tedy může během nouzového stavu prosadit i nařízení, která by jí za normálního stavu nemohla projít. V tomto režimu vládnutí se vládci příliš neohlížejí na voliče. Jenže tohle vám vláda nikdy neřekne a usilovně vytváří dojem pravého opaku. Dojem starostlivého tatínka hloupých a nezvedených dětiček. Zdraví občanů je přece nade vším. Vláda má sice váš souhlas podmíněný ústavou jednat v nastalé krizi ve váš prospěch, jenže o žádném povinném návratu do původního stavu po překonání krize už ústava nehovoří. Možná si tvůrci ústavy mysleli, že o situaci po odeznění případných velkých krizí bude rozhodovat jen vůle většiny národa. Jak pošetilé. Jakoby neexistovala možnost svést celý národ promyšleně lživou propagandou. Že může snadno dojít k hrubému omylu, nám ukázaly naše vlastní dějiny nejprve v roce 1938 a krátce poté v letech 1945  – 1948. Z tohoto hlediska jsme měli a stále ještě máme nedokonalou ústavu proti řekněme Spojeným státům americkým. A přiznejme, že i za tohle si můžeme částečně sami. Až doposud jsem uvažoval o současné virové krizi jako o něčem, co nám prostě nějakou náhodou či omylem vytvořila matka příroda. A že rozšíření viru zavinili možná nějací netopýrožrouti. Jenže virologové z různých zemí shodně poukazují na to, že tak tomu není, a dokládají to výsledky svého výzkumu. Stále více současných vědeckých prací potvrzuje, že klíčové genetické sekvence nového viru vykazují známky genetického inženýrství. Okolnost, že právě teď zuří propagandistická válka o tom, ve které zemi či laboratoři byl virus vypěstován, je naprosto vedlejší. Podstatná je pouze odpověď na otázku, která světová síla může mít ze zrození nového viru a jeho rozšíření po celém světě jednoznačný užitek.

Už desítky let se nám různými způsoby podsouvá myšlenka, že dosavadní cesta kapitalismu politicky řízeného tradičními demokraciemi, které zaručují základní demokratické svobody člověka včetně svobody podnikání, je zastaralá.  Jedinou cestou pokroku má být globalizace světového hospodářství za současného přijetí systému, kterému jeho protagonisté říkají Nový světový řád (NWO – New World Order). Ovšem podíváme-li se na NWO zblízka, rázem se ocitneme ve světě, který už v roce 1947 tak dokonale popsal spisovatel George Orwell ve svém vizionářském románu „1984“. V časech po skončení druhé světové války viděl Orwell hlavní hrozbu ve světovém komunismu, tj. druhu marxismu, který praktikoval rozpínající se sovětský mocenský blok. Kdo jsou však dnešní protagonisté NWO? Už mnohokrát jsem poukázal na to, že se jedná o nový a možná i nečekaný spřeženecký triumvirát. Vedle superbohatých majitelů nadnárodních korporací, čili globalizátorů, to jsou z popela vstalí různě zamaskovaní noví marxisté, a to při současném spojení obou těchto sil s politickým islámem, který používají jako beranidla k rychlejšímu provedení zamýšlených demografických změn především v dosavadním západním světě. K novým marxistům můžeme klidně připočítat i kontinentální Čínu, protože její vláda je také produkt transformovaného marxismu. A tato síla, která chce převrátit náš život vzhůru nohama a naprosto ho změnit k obrazu svému, je přesně tou silou, která může svůj nástup k celosvětové moci výrazně urychlit nasazením strašáku celosvětové pandemie. Oni jsou totiž jediní, kterým může takový strašák přinést nějaký užitek. Proberme si známé skutečnosti. Zhruba před dvanácti lety změnila Světová zdravotní organizace (WHO – World Health Organisation) svá kritéria pandemie tak, že z definice pandemie odstranila dva klíčové ukazatele: nemocnost a úmrtnost (nemocnost = procento onemocnělých na danou chorobu z populace určitého území v určitém čase, úmrtnost = procento zemřelých na tutéž chorobu z populace na tomtéž území ve stejném čase). WHO nahradila dosavadní vědecky podložená kritéria vágním pravidlem, že pandemií může být nazváno všechno, co se objeví ve většině zemí na více kontinentech současně. Jako by někdo už tehdy plánoval to, co zažíváme dnes, a nedávné nové viry SARS, Ebola, atd., byly jen neúspěšnými pokusy.

Všeobecně publikovaná statistika nemocnosti a úmrtnosti nového viru se ukazuje jako úmyslně nadsazená a proto nevěrohodná. Média hlavního proudu ve službách triumvirátu byla nachytána na švestkách a začala být opatrnější. Proto se u počtu úmrtí náhle objevila vylepšená formulace „ úmrtí v souvislostis koronavirem“. Aby statistika věrohodná byla, muselo by dojít k plošnému testování reprezentativního vzorku všeho obyvatelstva. To by ale zatížilo zdravotní systém natolik, že by to mohlo ublížit skutečně nakaženým. Závěr zní, že média dostala za úkol šířit především strach a zvýšit tak ochotu občanů podřídit se omezování dosavadních svobod za stavu nouze, přestože ho vyvolala epidemie sotva srovnatelná s běžnou sezónní chřipkou, nikoli skutečná pandemie. Je zde však jedna maličkost, a sice již prokázaná nakažlivost, tj. přenosová schopnost nového viru. Zde si konstruktéři viru nechali opravdu záležet, protože ta převyšuje dosavadní typy chřipek nejméně desateronásobně. Proto si osobně myslím, že protagonisté NWO spustili celou akci právě v okamžiku, když se domnívali, že mají konečně ten správný virus. Čáru přes rozpočet jim však udělali sami napadení lidé svou vynalézavostí a ochotou pomáhat v nastalém nebezpečí jeden druhému. Alespoň u nás. Masová výroba roušek šikovnými švadlenami, řada podniků a výzkumných pracovišť vyrábějících profesionální respirátory, vědecká pracoviště nabízející státu spolehlivější a rychlejší virové testy, soukromníci či organizace vyrábějící ochranné štíty, noví výrobci nedostatkových plicních ventilátorů, výrobci bezpečnějších dveřních madel – tohle je odpověď, kterou soudruzi z Bruselu nejspíš nečekali. Ale určitě to přispělo k tomu, že náhle přicházejí s jakýmisi neslanými a nemastnými centralistickými „řešeními“. A jak je u nich běžné, s křížkem po funusu. Hlavně si však přejí otevření všech uzavřených hranic. Proč? Aby se viru lépe cestovalo a došlo k druhým a třetím vlnám nákazy? A opět mohli volně migrovat jejich milovaní afričtí migranti?

Jenže ono zde nejde pouze o snížení lidské populace na zeměkouli plánované bandou dobře maskovaných psychopatů. To nejhorší, co má celá „akce virus“ právě na svědomí, je bezprecedentní útok na hospodářství všech postižených zemí. Hospodářská krize má dokázat více, než samotná nemoc. Polovina obchodů zavřená, segment služeb těžce paralyzován, turistický průmysl uzemněn, továrny zastavují linky a posílají zaměstnance domů, doprava a cestování omezeny, celý kulturní život a zábavní průmysl včetně sportu jsou „u ledu“, dveře restaurací uzamčeny, hotely prázdné, atd., atd. Opravdu zkušení ekonomové (a k nim patří i prezident Václav Klaus) tvrdí, že propad, který nás čeká, bude srovnatelný s historicky největší světovou hospodářskou krizí, která udeřila koncem dvacátých a začátkem třicátých let minulého století. Co v takových okamžicích nastává? Diktátoři s plnou hubou nejrůznějších socialismů se rodí jako houby po dešti. Vzpomeňme jen Musolliniho a Hitlera. Státy se musí neplánovaně obrovsky zadlužit, aby udržely své rozpočty. Samozřejmě u velkých mezinárodních bank, jejichž majitelé si radostí mnou ruce. Celé národy tak klouzají hlouběji a hlouběji do jejich područí. Jenže kdo jsou tihle lidé? Právě oni patří k těm největším globalizátorům, takže je více než pravděpodobné, že v celé krizi mají prsty právě oni. A kruh se nám uzavírá. Jak správně podotýká ekonomka Hana Lipovská, okamžitě po skončení koronavirové krize musíme všichni svorně a co nejhlasitěji usilovat o obnovení všech základních svobod. Je to jediná cesta, jak můžeme strůjcům krize jejich úder vrátit. Už od časů vynálezu demokratického způsobu vlády ve starověkém Řecku platí, že tam, kde demokracie pod tlakem nějakého obecného ohrožení ustoupila, umožnila tím vznik tyranie, která pak ovládala společnost po dlouhé stovky let. Přesně tomuhle vývoji musíme zabránit. Demokracie se musí po skončení „stavu nouze“ vrátit zpět do vyjetých kolejí se vším všudy, jinak si budeme koledovat o příchod nové, ještě nepoznané, a proto pro mnohé z nás těžko představitelné globální diktatury.

Váš Pavel Chrastina

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *