Go to ...
RSS Feed

Z minulosti vzpomínáme jen na to hezké. Současnost i budoucnost musíme brát se vším všudy


Zlobivým děckem slovenské politické svény je už nějakou dobu poslanec Slovenské národní rady Luboš Blaha zvolený za SMER-SD. Uběhla už nějaká doba, co poslanec Blaha učinil prohlášení, jímž rozvířil hladinu politického dění. Celý text přinášíme v původní a nezkrácené podobě dole. Věříme, že vám slovenština nebude vadit, není to zase tak dávno, kdy to byl úřední jazyk našeho státu. Necháme na našich čtenářích, aby si udělali sami úsudek o tom, do jaké míry by se mohla Blahova slova aplikovat i v našich českých poměrech. Levicově orientovaní a skeptičtí spoluobčané v Česku mají podobné názory a často je prezentují na svých platformách. Pravdou je, že se čtyřicetiletí socialismu zahnízdilo pod kůží lidí vší silou a protože přirozenou vlastností je porovnávání dřívějších hodnot s těmi dnešními, vychází z takového „souboje“ socialismus jako vítěz o prsa. Meinstreamová média neustále dokola omílají výhody dneška mimo jiné kritikou minula: nebyl toaletní papír, dámské hygienické potřeby, pomeranče a banány, jahody v prosinci jsme znali akorát z pohádky O dvanácti měsíčcích. Žít v té době v hlavním městě mělo tu výhodu, že tyhle nedostatkové produkty přece jen tu a tam byly k sehnání. Oproti dnešku kdy jdete do obchodu a koupíte si co potřebujete, se tehdy nenakupovalo ale shánělo. Byl to čas shánění. Kdo žil střídmě, skromně a nenáročně za rozvinutého socialismu, přežil tuto dobu bez větších potíží. Naši rodiče, kteří přežili dobu německého protektorátu a krušná padeátá léta, byli se svým životem na konci socialistického období celkem spokojeni. Žít se dalo. Většině z nás nebylo umožněno cestovat do západních zemí, dnes vezmete do kapsy občanku a pár tisícovek a vyrazíte třeba do Portugalska. To tedy za socíku možné nebylo a kdyby nám to někdo vykresloval jako možnost, asi bychom mu nevěřili. Jak říká klasik: čas oponou trhnul a jeden řád padnul, aby byl vystřídán řádem novým. A všechny ty vymoženosti Západu nyní máme také. Včetně silně negativních jevů. Nezaměstnanost, žebrající postavy na nárožích, noclehárny pod mosty a v kanálech teplovodů, bezdomovci prosívající obsahy kontejnerů, hrozící sociální bouře nezaměstnatelných občanů. Pozitivní, jednoznačně pozitivní na nové době je skutečnost, že máme demokracii. Svobodné volby, platnou Listinu základních práv a svobod a na nás je, abychom tyto základy demokracie střežili jako oko v hlavě. Problém totiž je, že jsou skupiny, které by si rády některý z citovaných principů přivlastnily pro své politické cíle. Je zcela na nás koho si ve volách postavíme do čela, už tolikrát nás zvolení zklamali, že musíme o to pečlivěji kandidáty vybírat. Je nám jasné, že nejdůležitějšími zvolenými zástupci podle vůle občanů, jsou poslanci dolní komory parlamentu. Tam se rozhoduje o naší současnosti i budoucnosti. Při přijímání zákonů státu rozhoduje exaktní matematika a vítězí volba 101 proti 99. Kolikrát jsme byli takovému rozhodnutí v minulosti svědky. Vzpomínáte jaký rozdílem hlasů prošel zákon o církevních restitucích? V demokracii se pak menšina podřídí rozhodnutí většiny. U církevních restitucí skřípe zuby levice, v jiném případě aktivisté nesmíření s prohrou organizují veřejné protesty. Marně a zbytečně. 
Břetislav Albert

Celý příspěvek Luboše Blahy: 

Blaha zastupuje prúd, ktorý je masový, nie okrajový. Hovorí to, čo národ cíti a s čím súhlasí a obsadil presne tie témy, na ktorých sa zhodne ľavý aj pravý extrém, rovnako tak masa ľudí bez ideologického vymedzenia…

Viete, čo ma naozaj hnevá? Keďsa niekto snaží znegovať život našich otcov a starých otcov, ktorí tu desaťročia budovali všetko čo dnes máme – školy, nemocnice, továrne, cesty, sídliská, mosty, skrátka, všetko. Títo dobrí ľudia po vojne postavili Slovensko na nohy. Vlastnými rukami. Ale vrajich nemáme oslavovať. Máme z nich byť vraj znechutení. Oslavovať sa majú nejakí ožrani a prevracači kabátov, ktorí odovzdali po roku 89 našu vlasť západným mocnostiam a nadnárodným koncernom. Prepáčte, ale nikdy! Ja si vážim generácie ľudí, čo tu žili pred rokom 1989, vrátane úprimných komunistov, ktorí verili, že budujú nový svet bez chudoby a nerovnosti. Po roku 1989 sa zo všetkých týchto ľudí robia „opice“, ktoré len bezmyšlienkovito skákali, ako režim pískal, alebo ešte horšie: robia z nich „zločincov“, ktorí sa pričinili o gulagy a vraždenia. Preboha, však tu žili milióny ľudí, ktorí verili v ideály rovnosti a spravodlivosti! ČSSR bol moderný a vyspelý štát, ktorý mal vlastný priemysel a staral sa o ľudí. To, že boli zavreté hranice a tajné služby prenasledovali opozíciu je samozrejme zlé – ale to bol dôsledok studenej vojny, za ktorú mohlo rovnako ZSSR, ako aj USA. Takéto prejavy sú bežné aj dnes v kapitalizme, keď spolu vedú spory mocnosti: nijako to nesúvisí so socializmom. To, čo so socializmom ako takým súvisí, to bolo to, že ľudia mali prácu, bývanie, vzdelanie a zdravotnú starostlivosť. Že decká nefetovali, neboli tu gangstri, mafiáni, teroristi ani žiadne finančné skupiny. Ľudia budovali svoju vlasť a tvrdo pracovali!

A túto generáciu ľudí chce dnes niekto len tak „odpísať“?! Ich život vyhlásiť za zlyhanie, omyl, smolu, zbytočnosť?! Alebo rovno za zločin?! A kto ide týchto ľudí súdiť? Zlodeji, prevracači kabátov, privatizéri či oligarchovia? Tí, čo tu po novembri 89 rozkradli všetko, čo sa nehýbalo? Tí, ktorí tu vytvoril i jeľcinovský mafiánsky kapitalizmus 90. rokov? To sú tí hrdinovia novembra?! Tí, čo sprivatizovali strategické národné bohatstvo, ktoré tu desaťročia budovali komunisti?! Tí, čo sa zo dňa na deň zázračne premenili z marxistov-leninistov na reagano-thatcheristov? Títo farizeji?! Je mi zle z toho, keď vidím tú neúctu niektorých liberálnych mladých ľudí ku generácii vlastných rodičov a starých rodičov: nech sa zamyslia, čo urobili pre Slovensko ich rodičia a čo robia pre Slovensko oni zo svojich luxusných kancelárií v západných korporáciách, kde dnes zarábajú ťažké prachy vďaka vzdelaniu, ktoré im zaplatil náš štát. A hneď po štátniciach zdupkali zo Slovenska za lepšími peniazmi – pre svoj osobný profit. Ostal tu po nich len nezaplatený účet za oslavu promócie. Toto je ich príspevok do dejín Slovenska – k rozvoju vlastného štátu. A dnes kopú do komunistov, do staršej generácie, ktorá tu vybudovala všetko, čo máme.

Nie, mňa nikdy nikto neprinúti, aby som dehonestoval ľudí, ktorí verili v komunizmus pred rokom 1989, a ktorí budovali ČSSR. Nikdy. Ľudia, čo žili před rokom 1989, pracovali a verili v ideály socializmu, majú moju plnú úctu. Zaslúžia si obdiv, zaslúžia si rešpekt, zaslúžia si rehabilitáciu. Novembrovej mytológii o dobrých Havloch a zlých komunistoch verí čoraz menej ľudí. Kapitalizmus priniesol zlo. Veľa ľudí sa cíti byť podvedených a sklamaných. A ja budem vždy stáť na ich strane. Niepreto, že by som si idealizoval bývalý sovietsky režim, ale preto, že vidím, aké strašné zlo priniesol súčasný kapitalistický režim. Pekný deň, priatelia!

K fotografii v záhlaví článku: Poslanec za SMER-SD Luboš Blaha nezapře jistou podobnost s italským politikem Matteo Salvinim

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterEmail this to someone

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *