Go to ...
RSS Feed

Jiří Hanák si klade otázku: Jaká revoluce?


Demagogem se zatvrdlým totalitářským myšlením stal jsem se snadno a rychle. Stačilo pronést několik „nepatřičných“ poznámek v malé zelené společnosti na adresu švédské dívenky Grety, jí mobilizovaných studentů a klimatické revoluce, která prý začala a už se nedá zastavit. Akci slečny Grety jsem totiž přirovnal jednak k dětské křížové výpravě k osvobození Svatého hrobu před asi tisíci lety, jednak k našemu zvonění a procesí proti suchu v roce 1947. Ona výprava skončila tragicky, naše zvonění možná zahnalo klekánice, sucho však nikterak. Pár kapek jedu k tomu přidávám však navíc. Chtějí-li mladí opravdu jít příkladem a ihned ulevit klimatu od uhlíkového neřádstva, nechť okamžitě přestanou brouzdat po sociálních sítích, hrát internetové hry, neustále se miliskovat s chytrými mobily. Nechť přesvědčí rodiče, aby si nekupovali ohavná SUV, což jsou auta vypadající jako autobus a mající zvýšenou spotřebou plechů a pohonných hmot.

Toto jsou však jen nevinná diskusní pošťuchovadla. Zásadní věcí je ona klimatická revoluce, která prý už začala a nelze ji zastavit. Tož pozor na ni, protože dosud každou revoluci odnesl spodní, chudý lid. A v nejlepším případě pak trvalo století, než se nejhorší její křivdy podařilo napravit. S ničením zemské atmosféry začala průmyslová revoluce v Evropě zhruba před 200 lety. A je základem dnešního západního blahobytu. Pravda je, že v podobě takzvané globalizace přinesla prospěch i do těch nejchudších koutů světa. Pokud tam do té doby žili lidé za dolar denně, dnes už mají na den dolary dva nebo tři. Pokrok, zaplacený prací pro západní investiční „lidumily“. Pokud se z tohoto područí chtějí vymanit, potřebují vlastní přístup k energii. Asi miliarda lidí nemá k elektrické energii přístup žádný nebo jen omezený. Proto se ve třetím světě buduje několik desítek, možná stovka uhelných elektráren, neboť ty jsou v dané oblasti nejlacinější a nejdostupnější.

Co udělá bohatý Západ? Zatrhne jim ty čmoudící potvory ve jménu protiuhlíkové revoluce? Nikoliv, tiše do nich investuje. A kdyby zatrhl, odsoudí tuto část světa k trvalé chudobě. Evropa zřejmě našla východisko z kulatého čtverce. Chystá se zopakovat Kristovu oběť, při níž vzal všechny hříchy světa na sebe – konkurenčně se odzbrojit, do roku 2050 se stát bezuhlíkovou a dát příklad učedníkům. Na tento zázrak moc nevěřím. Fakt je, že světové klima potřebuje urgentní pomoc. Mám však dojem, že se mu jí nedostane holčičími projevy ani sebeobětováním Evropy, ale nějakou revolucí „ultima ratio regum“, kde král bude zachování života na Zemi. Snad tuto revoluci spodní lid neodnese.

Jiří Hanák
Text J.H. zveřejněn bez přímého souhlasu autora. Je označován za doyena dnešních českých sloupkařů a je považován za mistra politicky aktuálního, historicky poučeného, vtipného krátkého komentáře, vynikajícího krásnou češtinou.

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterEmail this to someone

One Response “Jiří Hanák si klade otázku: Jaká revoluce?”

  1. Zdeněk Klátil
    30. 10. 2019 at 19.54

    K té zelené dětské revoluci všech dosavadních revolucí podotýkám, že podle zelených teroristů bylo zřejmě na zemí nejlépe, když byla ještě ohnivou koulí a žádný takový škodlivý hmyz v podobě lidstva tu žhavou kouli neplundroval…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *