Go to ...
RSS Feed

Komu není rady, tomu není pomoci


Je 2. července 2019 dopoledne  // Česká televize mě od rána přesvědčuje, že dnešek je celosvětově Dnem UFO. Dokonce si na potvrzení své myšlenky pozvala antropologa Dušana Lužného, nevím odkud, a ten nás, diváky očekávající politické informace o tom, jak se bude vyvíjet česká politická scéna, nás bezmála čtyřicet minut zasypával sděleními o projevech neidentifikovaných objektů v uplnulých desetiletích. Dramaturgie ČT24 je vskutku obdivuhodná. V Česku není ústavní ani politická krize, jak se nás snaží média přesvědčit a ukázat na toho, kdo je za to odpovědný a komu je třeba nasadit psí hlavu. Je to politická krize sociální demokracie. Něco se uvnitř této partaje pokazilo a strana odvolala z vlády svého ministra kultury Antonína Staňka. Jenže se tak nějak zapomněla vyjádřit k pohnutkám k jeho odvolání. Pan Staněk totiž nic špatného nebo zlého neprovedl, jen se rozhodl udělat pořádek v institucích řízených ministerstvem kultury. Odvolal dva šéfy institucí a přiskřípl jim jejich penězovody, kterých do systosti využívali až zneužívali. Prostě udělal to, co udělat musel a zřejmě v očistné akci mínil postupovat dále. Dotace státu do kultury nejsou nijak malé a stovky umělců na dotacích mají postaven svůj blahobytný život, ani se mě nechce pokračovat, protože dál už je to o konkrétních jménech.

Sociální demokracie tedy není ochotná vysvětlit příčiny odchodu svého ministra a jak se zdá, tak ani ten, který ho má podle ústavy odvolat, není s vysvětlení spokojen. Prezident nevidí důvod, proč odvolávat člověka, který odhalil a chtěl řešit nepořádky v zaběhnuté praxi resortu. Děravý cedník penězovodů. V podstatě je Staněk hrdina měsíce ne-li roku. Strana v názoru není jednotná proto, že mnozí socani ani netuší o čem je řeč. A tak kývají na stanoviska úzké skupinky vedení. Jsou ale i tací, kteří nekývají a nenechávají si své mínění jen pod svou čepicí. To pak ukazuje, že nejde o krizi ústavně politickou, ale jednoznačně o krizi sociálně demokratické partaje. Taková situace se druhoplánově nelíbí ani prezidentovi, který svého času dostal socialisty na výsluní české politiky a to tak, že měli až 30 a více procent voličské přízně. Jenže si nedokázali volit následně silné vůdčí představitele, výjimkou byl snad jen nepopulární Jiří Paroubek, a nastal postupný sestup z přízně. Je to ostuda když strana s dlouholetou společensko politickou tradicí nedokáže oslovit české voliče a představit jim přitažlivý program. Nedivím se, že se prezidentu Zemanovi dělá špatně z toho, co se v sociální demokracii v současnosti děje, že to nechápe a že si vedení nenechá poradit. Skončí to zřejmě tak, že nad jejich postoji mávne rukou a veškerou náklonnost ukončí rčením: Komu není rady, tomu není pomoci a vyprovodí je za vrata lánského zámku.

Břetislav Albert

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterEmail this to someone

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *