Go to ...
Reklama

RSS Feed

Problém mexického plotu z jiného úhlu pohledu


Problém plotu či zdi na mexické hranici se Spojenými státy bude ještě dlouho středem pozornosti politiků, médií a sociálních sítí. Dopátráme se někdy pravdy? Mexiko a USA spolu sousedí stovky let a pohraniční komplikace jsou v podstatě stejně staré. Životní i pracovní podmínky byly o nějaký ten stupínek vyšší ve Státech a tak z Mexika proudily desítky a stovky Mexikánců den co den přes hranici do Kalifornie, Arizony, Nového Mexika nebo Texasu, aby si na polích Jižanů vydělali nějaký ten dolar a pak vraceli se zpět domů ještě týž den nebo na konci týdne. Fungovalo to tak řadu let. Mexikáni si zvyšovali rodinný příjem tvrdou prací, jižanští farmáři si mnuli ruce nad výkony levné pracovní síly. Rasový problém to nebyl, šlo o obcházení pravidel v ekonomice zemědělství, o nepřihlášení zahraničních dělníků k sociálnímu pojištění, zaměstnávání načerno atd. Stát to věděl, znal tyto praktiky, ale protože tento stav nepřerůstal únosnou míru, tak nezasahoval.
     V posledních desetiletích se přes hranici dostávaly do Států drogy, které decimují každou společnost. Čím je Amerika bohatší, tím má větší spotřebu bílého zla. Technologická jednička vyvinula mnohá sofistikovaná zařízení na vyhledávání drog a tak se drogové podsvětí zaměřilo na výrobu bílé smrti na území USA ze snadno dostupných ingrediencí. Na výrobu syntetických drog. Bylo nutné přehodnotit systémy vyhledávání. To je však jiná kapitola tohoto problému.
     Hraniční problémy zůstaly a pašuje se oběma směry všechno možné, zbraně, alkohol, již zmíněné drogy, různá technika a dále trvá příliv nelegálních pracovníků pro zemědělství. Takto prostupná hranice je pro vnitřní bezpečí země a její ekonomiku bolavým místem. Neutěšený stav trvá desítky let a sliby centrální vlády a dosavadních prezidentů zůstaly nesplněné. A do toho přišel svérázný prezident Trump, který si nechal od odborníků vysvětlit celý hraniční problém a rozhodl svým selským, v Americe by se mělo říkat farmářským, viděním světa, že nejlepší bude postavení plotu, přes který by se nedalo proniknout a tím by se invazní problém eliminoval na minimum. Jenže stavba 3140 kilometrů funkčního plotu je drahý špás, který bude Spojené státy stát miliardy dolarů. Prezident Trump není obratný a diplomatický vyjednávač, jeho rychlá a přímočará řešení přinášejí mnoho komplikací pro vyjednávací týmy i pro partnery z druhé strany. Zvedá tak odpor i v jeho politické straně, mezi sympatizanty a především voliči. Z poklidu naší současné Evropy se hraniční problém mezi Mexikem a Spojeným státy jeví jinak na na místě samém a sdělovací prostředky jsou velmi skoupé na věrohodné informace z místa. Ono je zpravodajsky lepší a výhodnější ukazovat demonstrace mladých lidí z Washingtonu nebo NY, či jiných velkých měst, předvádět texty na transparentech a pokládat trapné otázky lidem žijícím na druhé straně USA, kde s přílivem cizích zemědělských dělníků nemají žádné osobní zkušenosti. A do této nezáviděníhodné situace se nedávno dostal další migrační fenomém. Z Jižní a Střední Ameriky se vypravily tisíce běženců, kteří si vybájili Spojené státy jako zemi zaslíbenou a upnuli se k nim jako k modle, jako k cíli svého života. Jdou pěšky dnem a nocí, strádají nesmírně a žijí v neuvěřitelných podmínkách, vydíráni organizátory tohoto exodu, aby se dostali na mexicko-americkou hranici. Tady narazili na vojáky a na konec svého snu. Na mexické straně hranic vyrůstají slumy podobné těm, z nichž ze své domoviny prchali. Řešení je v nedohlednu. Prezident Trump žádá peníze na stavbu plotu a trvá na tom, aby migranti přišli do jeho země řádným způsobem a v žádném případě ne nelegálně. Proč demokratická strana této prezidentově snaze brání je s podivem.

Ve světe existuje celá řada příkladů, kdy se státy bránily vpádu cizinců postavením zdí, pevností či jiným druhem fortifikačních zabezpečení. Nejstarší a nejznámější je Velká čínská zeď, někdy také Dlouhá zeď, se svými vícež 8800 kilometry. Jejím úkolem bylo bránit pronikání vojsk Džingischána a jeho následovníků do Číny. Čínu si však podmanili jen částečně a jen malé území. Dařilo se jim až do smrti Kublajchána, která znamenala rozpad mongolské říše zvané Zlatá horda. Její rozpadlá teritoria přebírali postupně Tataři a vznikla celkem tři uskupení: Zlatá, Modrá a Bíla horda. Opět není nutné se seznamovat do hloubky s válečnou taktikou tatarských vojsk, která deptala západní pomezí Asie a Evropy, Blízký východ a Čínu. Je dostatek pramenů ze kterých lze čerpat podbornější informace a znalosti.
     Hranice tvořené ploty a zdmi mají své tradice i historické opodstatnění. Není nutné chodit daleko, vždyť i náš prvorepublikový stát budoval fortifikační systém, který měl zabránit vstupu nacistických vojsk na naše území. Napodoboval podobné a navíc funkční pevnosti tzv. Maginotovy linie. Československo nestihlo již pevnostní systém dokončit a vyrbrojit, bylo zrazeno svými „spojenci” a tím donuceno vydat se Hitlerovi bez boje.
     V poválečném období vyrostla dělící zeď v Berlíně, která oddělovala Východní Berlín od Západního. Na kontaktním místě se jeden čas téměř dotýkaly hlavně amerických tanků s hlavněmi tanků s rudými hvězdami. V době tzv. Berlínské krize jsme byli na pokraji světové války. A pak jsme zažili neopakovatelnou světovou událost, kdy berlínská zeď z hodiny na hodinu padla a ztratila svoji dělící funkci mezi německými státy. V Izraeli se stále pracuje na zdi a plotu oddělující židovský stát od okolních arabských států. Ač se o tom veřejně nehovoří, Arabové touží Izraelity zničit a používají k tomu především zfanatizovanou mláděž.
     Hranice mezi státy jsou většinou tvořeny neprostupnými vysokými ploty s žiletkovými trny a ostnatými dráty, různými signalizačními stěnami, pohybovými a nášlapnými senzory, denními a nočními kamerami reagujícími na pohyb, dnes už jsou na některých hranicích použity drony. Ty mohou být dokonce v bojovém provedení a zastavit narušitele hranice a to tak, že ho úplně eliminují. Krásný výraz pro likvidaci. Ne vždy splní oddělovací plot či zeď svoji úlohu podle představ svých osnovatelů. Svoje příběhy by mohli vyprávět Mostečané z Matiční ulice, kteří nechali postavit zeď aby nebyli obtěžováni problematickými nepřizpůsobivými občany. Protože bylo zapotřebí odvrátit pozornost od jiných problémů, vrhli se na Matiční ulici mainstreamoví novináři z Evropy a ze světa a vyrobili z ČR stát podporující rasovou segregaci. Což byla lež jako věž když přihlédneme k tomu jaké zdi a ploty existovaly a existují v civilizovaném světě. Na vloženém snímku vlevo je mnichovská zeď oddělující Mnichovany od tábora migrantů…

Osobně si dovoluji vyslovit názor na „mexický plot”: Spojené státy mají plné právo si na hranicích s Mexikem na své straně postavit co je jim libo. Ploty samozřejmě nejsou ideálním řešením nastalé situace, ale zabrání nelegálním a protispolečenským jevům. Není to otázka nerespektování lidských práv, ale jde o ochranu a bezpečí společnosti. Na příkladu Evropy se mohou všichni přesvědčit, kam vede zanedbání a nerespektování bezpečnostních rizik. Nekontrolovatelná migrace, mísení odlišných kultur, vnášení násilí a pouliční kriminality, šíření nemocí které byly už v minulosti na kontinentě vymýceny atd. atd. Není divu, že americký prezident, který má zcela jistě k dispozici zpravodajské informace ze všech států EU a dalších zemí, rozhodl o stavbě hraničního plotu. Aktuálně vydal příkaz k rozmístění tisíců vojáků US ARMY ke střežení hranice což má sloužit k odstrašení migrantů. Americké zákony neumožňují použití armády proti civilistům, to je vyhrazeno pouze policii, pohraniční a pobřežní stráži a také Národní gardě. S teplým klimatem se budou stupňovat pokusy o narušení hranice a snahy proniknout na území Spojených států. Dá se tedy předpokládat, že budeme ještě řadu měsíců dostávat znepokojivé informace o hraničních konfliktech. Jak dlouho bude neurotický stav trvat není dnes možné odhadnout a budoucnst si netroufnou předvídat ani znalci americké společnosti – amerikanisté a politologové.

Břetislav Albert

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterEmail this to someone

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *