Go to ...
Reklama

RSS Feed

Ať žije korupční systém Evropského parlamentu


Pavel Chrastina nechce stát stranou společensko politických aktivit a tak se zapojuje do veřejné diskuze na ParlamentníchListech. Dovolili jsme si seznámit naše věrné čtenáře s pohledem Pavla Ch. na blížicí se volby do E-parlamentu. Budeme rádi, když vám následující výňatek z delšího textu alespoň trochu přiblíží skutečnost, proč je nutné se voleb zúčastnit. Redakce

PL: V květnu se uskuteční volby do Evropského parlamentu. Lze čekat znovu žalostně trapnou volební účast kolem 18 procent jako před pěti lety, nebo některé jevy typu nezvládnuté migrace či jiné přimějí lidi k tomu, aby své mínění o Bruselu dali najevo ve výrazně větším počtu? Co by mělo být z českého pohledu tématy voleb do Evropského parlamentu? 

Ano, jsou to nastávající evropské volby, které nám mohou pomoci dosáhnout toho, o čem právě hovoříme. Pojďme tedy dál. Budeme volit nových 21 českých europoslanců. Námitka, že našich 21 zástupců mezi více než pěti stovkami ostatních stejně nic nezmůže je lichá a vysvětlím proč. // Dosavadní europarlament nefunguje tak, že by zástupci jednotlivých národů automaticky hájili své národní zájmy. Byli úmyslně rozděleni do evropských politických frakcí a při hlasováních většinou poslouchají doporučení vedení té či oné frakce. Někdy z nevědomosti, jindy z pohodlnosti, mnohdy přímo z vděčnosti za tučný plat, královskou penzi už po padesátce a další prebendy a výhody. Zkrátka zkorumpováni nastoleným systémem. A hlasují-li náhodou z vlastního politického přesvědčení, tak jen v málo případech hájí názory většiny občanů země, která je do Bruselu vyslala. Výjimkou jsou dvě menší frakce Niegela Farage a Marine Le Pen, čítající dohromady asi devadesát euroskeptiků. // Před pěti lety byla situace taková, že nejpočetnějšími frakcemi se stali evropští lidovci a evropští socialisté. Skutečnost, že socialistické vlády padají po celé Evropě jako domečky z karet, otevírá nebývalou možnost podstatné změny. Počet europoslanců členských zemí je dán počtem jejich obyvatel. Z toho také vyplývá velikost frakcí, které dnes v europarlamentu rozhodují. Pokud budeme ve svazku V4, k němuž se v mnohém přidává i Rakousko a Itálie, postupovat jednotně, můžeme vytvořit sílu, reprezentující přes 130 milionů obyvatel unie, a to už je něco, co bude těžké pohodlně přehlasovat. Máme šanci podílet se na zrodu nové frakce, která už bude mít sílu jednat o problémech, které byly až doposud socialistickou hlasovací mašinérií tak často zametány pod koberec. // A nezapomeňte, i veřejné mínění ve starých západoevropských zemích se obrací ve prospěch takových změn. V Německu se stala AfD třetí nejsilnější parlamentní stranou a ve Francii vidíme několikaměsíční obrovské protesty proti prezidentu Macronovi, jehož popularita prudce klesá. Také katalánská vzpoura ve Španělsku je především vzpourou proti socialistické vládě země. // Zdá se, že opravdu nastává čas změn. Neměli bychom ho promarnit vzájemným hašteřením, ale táhnout všichni za jeden provaz. Hlavní volební témata jsou v malých i velkých členských zemích podobná a jsou dána oblastmi, kde vedení unie v posledních pěti až deseti letech naprosto selhalo. Nedostatečná ochrana vnějších i vnitřních hranic před ilegální imigrací. Nedostatečná ochrana občanů zejména západních členských zemí před raketově rostoucí kriminalitou imigrantů a islámským terorismem. Zde jde především o neschopnost vedení některých národních policejních útvarů a také o nepochopitelnou činnost některých soudů při vymáhání platného domácího práva. Témat by se našlo jistě víc, ale tohle jsou ta hlavní.

Výňatek z textu je převzat z Parlamentních listů. Děkujeme 

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterEmail this to someone

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *