Go to ...
Reklama

RSS Feed

Pokud se chystáte na Island, tak vynechejte cestovku


Není nad individuální cestováni. K tomu musíte být  především vybaveni dobrou znalostí alespoň jednoho světového jazka ke kterým bohužel naše mateřština nepatří. Vedle jazykové dispozice je samozřejmostí také dostatečné finanční vybavení. Kolik mít sebou do neznáma musíte dopředu odhadnout podle referencí přátel, podle jiných cestovatelů od jejichž putování v kýžené zemi neulynulo více než půlstoletí. Na internetu najdete i jiné důvěryhodné zdroje. Takže znalost jazyka a peníze. Je také dobré si něco o cíli cesty přečíst. Právě ta individuální turistika se stala zdrojem informací. Když jedete s cestovkou, nemusíte se vlastně o nic starat, civíte na cizí zemi z oken vyhlídkových autokarů, posloucháte výklad české průvodkyně a jen ostříte fotoaparát a cvakáte. Po návratu uspořádáte fotky, oznámíte přátelům, že jste se ve zdraví vrátili zpátky a tím to skončilo. Individuální cestovatel toho na stejné cestě prožil mnohokrát víc, je to na román, no na román asi ne, ale cestovatelskou příručku či průvodce ano. Já jsem z poznámek, které jsem si dělal do zápisníku o putování na Island, napsal tuhle stručnou story. Původní jazyk a styl poznámek zachován …

Tak tentokrat ten výlet byl dobrodrůžo. Nikdy uz nevezmu leteckou společnost Wizzair. Letěl jsem do Londýna na Luton, kde jsem musel 4 hodiny čekat na stroj mířící na Island. Koukám na tu tabuli odletů a ten můj let nikde, vezmu letenku, zkoumám texty a teprve kdesi dole, malým písmem, že odlet je z Gatwiku. Moc dobrá info. Obzvlášť když zjistíte, že obě letiště jsou cca 80 km od sebe. Autobus plnej a další jede o tolik později, že bych prosvihnul odlet toho letadla. Taxik prej mi vezme za 180£, tak sem našel místní Uber a ten mi tam hodil za „pouhých” 70 liber. To ale neni vše. V Praze jsem mohl mít kufr o váze 20 kg, v Gatwiku jen 15 a elektronická odbavovacka. No ty rentgenový oči neukecáš a tak všechno jidlo, co sem v kufru vezl, šlo do koše. Bylo tam 15,20 kg a i tak mi ten hajzl elektronickej kufr vrátil k odebrání přebývajících dvou set gramů. 

No, nakonec sem odletěl, ale ty nervy z Wiserem (Wizzair) už nikdy. Pro méně zcestovalé cestující z toho všeho plyne ponaučení, že rozhodně není dobré se řídit jen cenou letenek. Ta levnější letenka někdy nemusí být nejlevnější. V Reykjaviku už panovala pohoda. Půjčil sem si Nissana se vším, co k přírodnímu pobytu patří. Topení, vaření, spacáky, kempingové nádobí, prostě všechno co potřebuješ. Možná, že kdybych tušil, že udržím stolici, tak jsem si nemusel brát ani spodky. Obejel jsem celý ostrov, což je cca 2000 km překrásné přírody. Neuvěřitelné, že v té místy jen lávové černé zemi vyrůstají nádherný žlutý kytičky. V jednom kempu, kde jsem nocoval, jsem použil sprchu, ale byla tam tak strašně tvrdá voda, že když se namydliš, tak to už ze sebe nedostaneš a máš pocit jakoby ses polil lepidlem na tapety. Pak ještě jeden nepříjemnej zážitek. Když sem projížděl přístavem viděl jsem, jak tam právě porcovali ulovený velryby. To bylo hodně smutný a přitom to maso domorodci vůbec nejedi a všechno jde na export do Japonska. Hnusný. Po devíti úžasných dnech jsem dojel zpět do Reykjaviku, vrátil v pořádku auto, zaplatil 800€ za celý servis. Sluší se na okraj konstatovat, že mě zaměstnanec půjčovny ještě odvezl na letiště. Bylo to už v ceně. Ale taky mě mohli nechat před půjčovnou abych si zavolal taxíka. Pak už jen nástup do letadla po běžné proceduře a po několika hodinách letu se kola dotkla přistávací dráhy v Ruzyni. 

Vřele všem doporučuju si tento individuální cestovatelský a zcela nezapomenutelný výlet dopřát. Ještě maličkost. Zvažoval sem cestovat se stanem. Nesmysl! V této době jsou na Islandu bílé noci, je stále světlo a k tomu navrch kupodivu chladno. Přes den bylo kolem 12 stupňů Celsia a noci 7 Celsiů. Po celou dobu byl pěknej vitr. Nic nenahradi pocit, když koukáte z vyhřáteho auta na turisťáky zápasící s nenafouknutým stanem, kterym jestě do díla islandsky prší. V tomhle jsou Češi ohromě škodolibí. Pěknou cestu!

Text a foto Olda

Na snímku vloženém do textu zachyceno nechutné porcování velryby. Maso pak Islanďané prodávají Japoncům, kteří mohou lovit velryby jen pro vědecká zkoumání. Tohle opatření na Islandu nemají… Na druhém snímku je úžasná superčistá islandská voda. V zemi jsou také stovky a tisíce vyvěrajících termálních pramenů a jezírek, ve kterých je voda teplá až vařící.

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterEmail this to someone

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *