Go to ...
Reklama

RSS Feed

Anarchie v justici i v zákonech


28. června 2018 vynesl Krajský soud v Ostravě poměrně tvrdé tresty mladým žhářům, kteří úmyslně podpálili dřevěný kostel v Třinci–Gutech. Celkem dostali 20,5 roku odnětí svobody. Je téměř jisté, že si plnou sazbu neodsedí. Dá se předpokládat, že se ještě odvolají, hranice trestu se může posunout jak nahoru tak dolů. Málokterý prvotrestaný vykoná trest v plné výši resp. délce. Za dobré chování ve výkonu trestu odnětí svobody mohou být mládenci po uplynutí zákonné lhůty podmíněně propuštěni na svobodu. Ani v takto příznivé penitenciární budoucnosti jim není co závidět. Vyjdou z vězení jako vyškolení mladí muži a bude záležet na jejich prvních krocích kam budou směřovat. Účelem této mojí úvahy není hořekování nad tvrdým rozsudkem za zničení památky. Do doby požáru věděli o dřevěném pravoslavném kostele jen místní obyvatelé, památkáři, historici a turisté. Vydržel na svém místě desítky, stovky let, přečkal dvě světové války, církevní reformu a restituce. Nepřežil řádění tří parchantů nové, polistopadové doby. Není divu. Ze společnosti se vytratila do neznáma úcta. Úcta k památkám, které nám zde zanechaly generace předků. Úcta ke starším a starým lidem, úcta k uměleckým hodnotám, úcta k umění, které bere dech. A také úcta mezi námi, respekt jednoho k druhému, k lidem vůbec. Jen v takovém prostředí se pak mohlo stát, parta podobných darebáků vyleze na střechu Pražského hradu a ukradne prezidentskou standardu. Místo ní vyvěsí na tyč jako náramný vtip, kterému se mohou smát tak akorát aktéři této frašky, červené trenýrky obřích rozměrů. Prezidentskou standardu pak rozstříhají na tisíce kousků podělí s nimi své obdivovatele. Úžasná legrace a potlesk pražských kavárenských kibiců.

Víc než čtvrt století měli naši tvůrci zákonů na to, aby nastavili mantinely života a chování občanů v nových společenských podmínkách. Jenže nastavovali zákony pro všechno možné, ale zapomněli, že je potřeba mít pravidla i pro slušnost. Justiční soustava v České republice se řídí zákony, které vznikly v obou komorách parlamentu. Soudci nemohou ani ve vyhrocených, mezních případech kdy zákon nestačí, použít vlastní rozum a soudit podle vlastní úvahy. Vždy se musí držet zákona. I soudkyně v Ostravě se při stanovení trestu partě žhářů držela zákona. A byla přísná. Čeho se ale držel jiný senát, který posuzoval trestnost a nebezpečnost zničení prezidentské standardy, není vůbec jasné. Soudci zřejmě usoudili, že šlo jen o pouhý bohémský žertík, studentskou recesi a na tu přece není třeba cenit zuby zákona. V naší ústavě je článek 14 ve kterém se stanoví, co jsou státní symboly republiky (pro připomenutí jsou to velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna). Vyslovil-li soud názor, že tuto státní symboliku není třeba chránit, je možné že se brzy dočkáme veřejného pálení čs. státních vlajek a znaků, ničení pečetí a prznění státní hymny. Možná v takovém precedentním výkladu práva nebude trestným činem ani atentát na hlavu státu. No co, vždyť to byla jen taková pouťová atrakce. A trefili se vůbec?

Břetislav Albert

Jsou korunovační klenoty také státními soubory?

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterEmail this to someone

3 komentáře “Anarchie v justici i v zákonech”

  1. Petr O.
    29. 6. 2018 at 10.50

    Já ani nevěděl, že ten kostel existuje, ale přikláním se k tomu, že by měli být za to potrestáni. To, že budou nějaký čas sedět, tak jejich charakter se moc nezmění, u mě to jsou primitivní lidi a ti blbcema zůstanou. Petr

  2. Věra P.
    1. 7. 2018 at 16.17

    Výstižné, ale smutné. Jako občanka – seniorka jsem již dlouho v našem státě (po r. 2000) ve všem zcela bezmocná a bohužel nejsem sama …

  3. sony
    19. 7. 2018 at 11.07

    Pravda je, že v české společnosti mizí čím dál víc kladných hodnot a vztahů, zato přibývá násilí, neúcta a neposlušnost se snahou tyto hodnoty a vztahy ničit. Ve vedení státu jsou však stejní nebo ještě horší grázlové než ve zbytku společnosti. Proto už dnes nevnímám žádnou chválu, ale jen a jen nadávky na smysl života v této době.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *