Go to ...
Reklama

RSS Feed

Co se dělo v Anglii před šedesáti lety?


Imigrantská vlna současnosti zasáhla většinu států Evropy, řečené západní. Příčina imigrace je v poválečném uspořádání světa a následné postupné dekolonizaci zemí Afriky, Přední Asie a ostatních států kolonizovaných Velkou Británií, Francií, Itálií a několika dalšími státy. Opuštění kolonií, báječného zdroje nerostného bohatství a levné práce, sebou přineslo i svobodu pro občany kolonizovaných národů a možnost cestovat do zemí kolonizátorů. Tam se jim otevřely oči, tam pocítili na vlastní kůži rozdíl v bohatství společnosti. Další souvislosti vysvětluje článek o počátcích stěhování imigrantů do Británie z něhož přinášíme úryvky. Redakce

Předehra. Ulice Londýna v oblasti Notting Hill a Shepherd’s Bush byly v té době „domovem“ až 10 tisíc černých přistěhovalců. Každým měsícem jich přibývalo. Byly to špinavé přelidněné ulice plné odpadků, krys, prostitutek … a černochů. Vlastenci z hnutí Union Movement, které navazovalo na předválečnou Britskou fašistickou Unii, agitovali v ulicích dělnických čtvrtí, rozdávali letáky a skandovali „Keep Britain white !“. Tato strana jako první politická organizace varovala už na počátku 50-tých let před „barevnou invazí“. Šéf strany Sir Oswald Mosley požadoval okamžité zastavení migrace a úplnou repatriaci imigrantů. Od počátku roku 1958 rostla aktivita nacionalistických skupin v ulicích. Radikální vlastenci dávali negrům fyzicky najevo, že je ve své zemi nechtějí, takže začátkem léta už negři raději ani nechodili ven po setmění. Některým oblastem se imigranti začali vyhýbat úplně a ven vycházeli jen v tlupách. V pondělí 14. července skupina radikálních Teddy Boys ozbrojená tyčemi kompletně vymlátila černošský bar v Shepherds Bush. … Po skončení nepokojů policie navýšila svou přítomnost v ulicích a zaměřila se na potírání pouliční kriminality a ilegálních podniků provozovaných imigranty. Jedním z úspěchů povstání bylo to, že si černí imigranti uvědomili, že nejsou v Anglii vítáni. Roku 1959 bylo zaregistrováno 4500 černochům, kteří se odstěhovali zpět domů. Bohužel, i přes rozsah povstání a radikalitu mladých nacionalistů, se demokratickému systému podařilo imigranty ochránit, takže během nepokojů nedošlo k žádnému zabití. Reakce politiků byly pokrytecké a uzavírání hranic odmítali, aby nenaštvali bývalé kolonie, nyní členy Commonwealthu. Předseda Labouristů Hugh Gaitskill označil protesty za neomluvitelné chování, které může poškodit mezinárodní reputaci země a oslabit jednotu Commonwealthu. Také média se snažila vylíčit události jako obyčejné řádění chuligánů. Ale díky nepokojům se z imigrace poprvé stalo politické téma. Tlak na omezení přílivu přistěhovalců sílil a rostla podpora nacionalistických stran. Politici Konzervativní strany, která roku 1959 vyhrála volby, byli nuceni konat, takže roku 1962 byl přijat první zákon regulující migraci, takzvaný Commonwealth Immigrants Act. Předseda levičáckých Labouristů označil tento zákon za „krutý a brutální vůči barevným“. Rakovina neomarxismu pomalu ale jistě prorůstala společností a systémem. Západní levičáci od 60-tých let přecházeli na multi-kulturní politiku a z imigrantů a menšin si začali dělat své voliče. Když se dostali k moci, uvolňovali imigrační pravidla a aktivně podporovali invazi. … Většina Britů si v té době neuvědomovala nebezpečí plíživé imigrace. Imigrace se přímo dotýkala jen velmi malé části britské populace, neboť migranti se usazovali pouze v chudých čtvrtích velkých měst, kde bylo levné bydlení a vytvářeli zde uzavřené komunity. Pouze běloši žijící v okolí ghett byli „v obraze“. Všichni ostatní žádné barevné nepotkávali a netušili, o co jde. To se následně projevovalo i ve volbách, kde nacionalistické strany podpořili pouze bílí lidé z ohrožených lokalit, zatímco jinde, kde žádní imigranti nežili, měli nacionalisté jen minimální podporu. Vyhrávali ti, co lhali, ale dnes s odstupem víme, že to byli právě nacionalisté a rasisté, kdo měl pravdu a kdo před skutečným nebezpečím varoval. …

Z textu převzatého článku je zřejmé, kam až může dojít vstřícná vládní politika vůči migrantům. A to je nutné ještě zdůraznit, že v šedesátých letech nevstoupil do této imigrační problematiky islám a jeho střet s evropskými náboženstvími postavenými na zcela jiných principech. Jak je patrné z těchto historických zkušeností z Velké Británie, je vstřícnost levicových stran vůči imigraci je zhoubná a může vážně ohrozit bezpečnost v zemi. Tato zkušenost se dá zobecnit pro všechny státy Evropy, tedy i pro Českou republiku, která nikdy nebyla koloniální zemí. Red.

Historické foto v záhlaví textu je z roku 1958 a zachycuje jednu z demonstrací proti přílivu migrantů z Afriky. Transparent požaduje „bílou“ Británii

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterEmail this to someone

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *