Go to ...
Reklama

RSS Feed

Pryč s demokracií!


Pravidla jsou tu proto, aby se s jejich pomocí mohl nastolit řád. Řád je tu proto, že každá lidská společnost musí podle něčeho fungovat. I demokracie má řád a pravidla. Pokud se jich nebudeme držet, vznikne chaos a anarchie a ty jsou koncem demokracie. Na demokratické principy chodu naší společnosti jsme se těšili dlouhá desetiletí a rádi jsme naslouchali vyprávění rodičů, kteří pamatovali I. republiku. V dobách organizovaného budovatelského nadšení nám zněla slova o soukromém podnikání jako z jiného světa. Opatrně, jako vzácnost, jsme obraceli stránky předválečných časopisů které měli naši kdesi na půdě v dědečkově vojenské truhle. Pražský ilustrovaný zpravodaj, Mladý hlasatel, Kinorevue, Přítomnost, Výběr a jiné. Ze zažloutlých stránek dýchal duch svobodného myšlení zatímco za okny fičel severák jednotného pohledu na svět.

Česká republika a její obyvatelé mají od konce roku 1989 zase světové prvenství na poli aplikované demokracie. Máme fungující volební systém o jakém se nám dříve nezdálo, protože v něm mohou politické subjekty soutěžit v tom, který z nich je přitažlivější. Jde o politické programy, vize a schopnost oslovit co nejvíce voličů a získat jejich hlasy. Svobodné volby mají i svá zákoutí, nedá se říci temná, ale jsou to mezní situace. Pro lepší představu co je tím myšleno uvádíme: V demokratických volbách se například rozhoduje sto lidí a mají zvolit buďto ANO nebo NE. Po sečtení hlasů se zjistí, že jednapadesát voličů dalo hlas NE. V zavedených demokraciích platí, že zvítězila prostá většina zmíněných jedenapadesát hlasů, ti kteří nezvítězili se musejí podřídit většinovému rozhodnutí. Tento princi demokratického rozhodování platí na celém světě, nutno zdůraznit, že jen v demokratických systémech. 

Tak těsné volební výsledky, kdy rozhoduje jeden hlas, nejsou běžné, vzbuzují pochybnosti a často se stává, že poražená skupina žádá o přepočítání hlasů. I takový postup patří k demokracii. Samozřejmě je lepší, když volební výsledky jsou rozdílné v řádů několika procent. Pak je vítězství zřetelnější a nezpochybnitelnější než v případě vítězství o jeden hlas. Tyto základní zvyklosti a pravidla demokracie platí mnoho desítek let a společnosti, které se jimi řídí jsou principiálně funkční. Jakmile vznikne nějaká disharmonie, jaké jsme nedávno svědky například ve Španělsku, kde vznikl konflikt mezi katalánskou Barcelonou a hlavním sídlem země Madridem v pojetí výkladu demokracie. A tak bylo zaděláno na obrovský problém, který stále graduje a jak vše skončí se nyní nedá odhadnout. Pod povrchem doutná dlouhá léta další problém a to názorové rozpory o monarchii a republikovým systémem. Ale nechoďme pro příklady tak daleko. V parlamentních volbách v České republice loni soutěžilo o své místo na politickém výsluní asi dvacet politických subjektů, ale pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny, překročilo pouze devět. I těch devět je na naše poměry neobvykle vysoký počet. Názorová a programová roztříštěnost politických subjektů nedávala předpoklad dohody k sestavení smysluplné a funkčí vlády. Nyní, v červnu 2018, je pověřen staronový předseda vlády v demisi Anfrej Babiš sestavením nové vlády. Politické hrátky a tanečky jsou na hranici vkusu. Občané voliči si přejí něco jiného než se zatím rýsuje, chtějí sociálně spravedlivý stát, který by nezapomínal na lidi a respektoval plně občanské svobody, stát který by se choval jako dobrý vlastenec a neustupoval na mezinárodním poli různým pochybným a nesmyslným nátlakům. V takovém případě je lhostejné, že by stát byl řízen jako firma, jako dobrá prosperující firma. Lidem by připadalo normální v takové firmě pracovat, žít a užívat výsedků práce. 

Mezi devíti politickými subjekty jsou ale i takové, které firemní vize státu odmítají a jsou zásadně proti. Chtějí mít pěkně pod palcem všechny činnosti státu a určovat míru občanských požitků a svobod. Ale to už tady kdysi bylo výsledek byl tristní, lidé už měli toho státního dirigismu dost a dali to zřetelně najevo. Režim se změnil nekrvavou cestou protože Češi nejsou apriori zastánci násilí a nějaká ta hospodská rvačka či půtka jen pročistí ovzduší, ale v podstatě jsme pacifisté, holubičí povahy. Když jde do tuhého objeví se hrdinové ochotní položit život. Říká se: běda národu, který nemá své hrdniny.

K aktuální politické situaci lze z pozice občana říci asi toto: Andrej Babiš musí složit vládu třeba i menšinovou bez socialistů, vždyť ti jej už jednou zradili a podrazili. Nyní si vymohli podivné pravidlo, že pokud pět jejích zvažovaných ministrů ve vládě složí funkce, musí padnout celá vláda. Jak na takové vydírání mohli vyjednavači ANO přistoupit? Po pádu takové vlády následují nové volby. To se socani domnívají, že jim taková demoliční situace bude hrát do karet? O tom přeci rozhodnou voliči a většina z nich nemá takové podrazy ráda. Nastanou týdny plné překvapení a politické léto bude stejně horké jako to současné klimatické.

Z toho, co se dnes ve společnosti děje je mi smutno. V řadě měst se organizují početné demonstrace proti jmenování A. Babiše premiérem, účastníci mu nadávají nevybíravými slovy a dávají najevo nespokojenost. Současně se vymezují proti prezidentu republiky Miloši Zemanovi a také jeho častují nechutnými výrazy. Oba nejvyšší státní představitelé nemají možnost se proti takovým útokům nijak bránit, musejí je strpět. Horší je, že média veřejné služby nahrávají těm, kteří zpochybňují výsledky voleb ve kterých tito dva zvítězili. Prostě hlasy a názory veřejného mínění prezentované na náměstích znamenají víc než výsledky řádných demokratických voleb. Takže bude snad lepší a levnější volební systém zrušit a řídit hlasem náměstí. Pryč s parlamentní demokracíí!

Jaroslav Skupien
V záhlaví obrazová kreace od mistra fotokoláží aTea

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterEmail this to someone

One Response “Pryč s demokracií!”

  1. Věra Pešková
    5. 7. 2018 at 14.46

    Výstižný sloh, přesně taková je skutečnost.
    Já osobně držím palce Zemanovi i Babišovi, ne, že by byli bezchybní , ale nevidím široko daleko nikoho, natož OSOBNOST, která by mohla jednat lépe, než oni. Jistě že mne mrzí, že Babiš ustoupil ČSSD, to je skupina slabochů, nafoukanců, myslející jen na svůj prospěch. Babiš i Zeman mají asi své důvody…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *