Go to ...
Reklama

RSS Feed

Chystá se spiknutí proti pořadatelství MS v kopané 2018?


(PL) Ukrajina provedla nevídanou zpravodajskou operaci, když ráno tvrdila, že novinář ruského původu Arkadij Babčenko byl zavražděn, aby odpoledne její tajná služba oznámila, že šlo jen o plánovanou provokaci. Jejím smyslem mělo být rozkrýt síť atentátníků, kteří byli do Ruska vysláni Kremlem za účelem „oddělání“ jak Babčenka, tak dalších desítek nepřátel Kremlu. Je to uvěřitelný scénář? Co říci na připomínky, že je to tak směšné, že to jen nahraje Kremlu? Jak vůbec hodnotíte současný stav na Ukrajině, kde se blíží volby? Jaké informace z Ukrajiny vás poslední dobou zaujaly?

Pokud publikovaná fotografie pana Babčenka  odpovídá skutečnosti a nebude zítra nahrazena nějakou jinou, anebo dokonce se pan Babčenko  někde neztratí, vzbuzuje už jeho výraz obavy, že byl tentokrát vybrán ještě špatnější herec než pan Skripal a jeho dcera. Celé to vypadá jako špatná ročníková práce z kurzu „jak se vyrábějí dezinformace“  v nějaké provinční „Bezpečnostní akademii“. O důvodech se stále ještě můžeme dohadovat. Je to spiknutí proti ruskému pořadatelství MS v kopané, je to pokus dát vzniknout novému „mezinárodnímu společenství“. Jeho úkolem bude svrhnout V. V. Putina a naložit  s ním jako s bývalými spojenci v Libyi nebo v Iráku? Nebo je to hra ukrajinských oligarchů a jimi placených zpravodajských služeb, navíc infiltrovaných ruskou FSB? Buď jak buď, někdo chce vyvolat válečný konflikt a už mu ani nevadí, kdy a kde to bude. Hlavně aby se už střílelo.

V Itálii se po jistých komplikacích ujme moci vláda, kterou označuje evropský mainstream jako „populistickou“. Je to velká rána do trupu EU? Může to být konec snah např. Emmanuela Macrona na další centralizaci Unie? Je to významnější než Brexit? A jinak co říci na to, jak Jean-Claude Juncker pobouřil třeba i šéfa Evropského parlamentu (což je Ital), když řekl, že Italové by měli více pracovat a potírat korupci, chtějí-li zlepšit situaci na zchudlém jihu země?

Jean-Claude Juncker vystoupil v posledních třech až čtyřech letech s podivnými názory, které popudily evropskou veřejnost, takže si věrná média musela dát spoustu práce, aby je mohla označit za populisty nebo extremisty. Jeho problémem je, že předsedá Evropské komisi a je její první a viditelnou hlásnou troubou. Nejde ani o uctívání čínské sochy  Karla Marxe, to je jen malá epizoda, řekl bych i bezvýznamná, v jeho životopisu.  Horší je, že proti jeho EK, proti důrazu na centralizaci EU, ale také kvůli vzmáhající se nejistotě v eurozóně  začíná být jeho postavení jako jednoho z nejvýznamnějších reprezentantů EU nečitelné.  Do  Číny a Ruska místo něho jezdí Angela Merkelová nebo Emmanuel Macron, a tak snad jen několik bezvýznamných českých politiků má radost, že celou EU „netáhne na východ“. Situace na bojišti se ale mění každý den, každou hodinu a lze se obávat, že se EU dostane do války, zatím jen celní a obchodní,  i s hlavním „populistou“ (možná i extremistou) na Západě. Pokud ale jde o slovní, Jean-Caude by se neztratil ani v Poslanecké sněmovně PČR.

(Převzato z Parlamentních listů se svolením Z. Zbořila) 

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterEmail this to someone

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *