Go to ...
Reklama

RSS Feed

Boření tatíčkovského mýtu má být kartou proti vlastencům


Hned začátek života Tomáše G. Masaryka je opřádán podivnými spekulacemi. Týkají se jeho rodičů. Tak jeho matka, Terezie Kropáčková z Hustopeče, byla prý Němka. Proč? Protože mluvila a psala německy. Takhle jednoduché to ovšem v historickém pohledu  není. Narodila se r.1813, a to je doba, kdy naše města jsou spravována německy, neexistují české školy, tisk, divadlo. Městské vrstvy obyvatel  jsou asimilovány. Jen na venkově  mluví lid svou mateřštinou. Je to doba, kdy  teprve přicházejí  na svět buditelé druhé generace, kteří již věří v obrození českého jazyka. Tyl 1808, Mácha 1810, Erben 1811, Němcová a Mánes 1820, Havlíček 1821, Smetana 1824. M.D. Rettigová radí mladičké Němcové, s kterou se setká  v Litomyšli, aby  hodně četla české knihy a tak se zdokonalila v  češtině. Že ona sama byla až do setkání se svým manželem „spící Češka“, že také uměla jen německy. A Havlíček píše  své dopisy německy, když spěchá a nemá čas myslet na pravidla českého pravopisu. Nemá je  zažité, jeho vzdělání také bylo  jen německé.
   Pod názvem „Kořeny rodu“ pojednává s veškerou vědeckou akribií o předcích prezidenta T.G.Masaryka  PhDr. Ladislav Hosák, DrSc., prof. UP v Olomouci. (Text vyšel r.1946 v Brně, 2.vyd. r.  1990 a 3.vyd. bez vročení, ve spolupráci s firmou Léčiva v Praze.) Z osmi prarodičů TGM ani o jednom nelze bezpečně říci, že by byl německého původu, konstatuje badatel. My se spokojíme se zjištěním, že matka prvního prezidenta byla Moravanka, někde též „Hanačka“ zvaná. Její otec byl řezník a hostinský v Hustopečích, tehdy kvetoucím trhovém  a němčícím městě. Vícedětná rodina žila ve velmi dobrých majetkových poměrech. To se ovšem změnilo po otcově smrti. Přežilo sedm dětí, rodina se octla bez prostředků a  dcera Terezie si hledala výdělek jako kuchařka. Uchytila se v Hodoníně ve službách panské rodiny. Byla pěkného vzhledu, líbila se. Někde jsem četla, že se stala i matkou nemanželského dítěte, které nezůstalo na živu. Chtěla se provdat?  Mít rodinu?  Nepochybně. A mohl se jí líbit urostlý, statný a živelný Slovák z Kopčan?  I když byl mladší?  Jistě.  Ale spekulanti o původu TGM v něm vidí jen  „nastrčeného“ otce,  společenskou zastírací  přetvářku a lež. Jakým právem?
   Josef Masaryk byl nejmladší ze tří bratří, takže nemohl zůstat hospodařit na  otcovském sídle. A tak vstoupil do panských služeb a byl poslán do Hodonína, na panství, které rovněž  jako Kopčany a Holíč  patřilo  jeho vrchnosti. V Hodoníně  se seznámil 15.2.1848 s  Terezií Kropáčkovou. Žila tu  sama, bez rodiny, a  imponovala mu. Byla pěkná,  byla energická, uměla číst a psát, pocházela  z dobré, i když zchudlé  rodiny. On jí  svěřoval, co ho nejvíc vzrušovalo,  obdiv  k  revolučnímu hnutí proti vládě a vyprávěl jí  o Hurbanovi, kterého si velice vážil. A vyprávěl  jí s humorem a láskou  též o rodném kraji. Dělalo mu dobře, že ho neodmítla, a tak se vzali, 15.8.1849. Brzy se jim narodil první syn. O dva měsíce dřív, než  měl přijít na svět  podle data sňatku. A to dalo  příležitost  k vytváření mýtů, zpochybňujících otcovství Josefa Masaryka. Zpočátku měl být tím pravým  otcem židovský velkopodnikatel, v jehož domácnosti  matka Masarykova sloužila. Mnoho  papíru bylo popsáno, mnoho „nezvratných“ důkazů vyspekulováno. Časem však  to dokazování židovského původu TGM  pominulo. (Záznam o tom najdete v knize „Tomáš Garrigue Masaryk“,  autor Alain Soubigou,  vyšlo r. 2004.)
   Dnes máme nový, čerstvý  mýtus. Náš první prezident prý  je synem Franze Josefa, císaře a krále Rakousko-uherského mocnářství, z doby, kdy  panovník jako mladíček navštívil Hodonín a kdy si napsal do svého poznámkového notesu: „Kropaczek, erl“. Kropáček, vyřízeno. Prostý člověk by si pomyslel, že nějaký Kropáček měl nějakou prosbu, žádost, a že Jeho Veličenstvo vyhovělo. Ale to by byl omyl. Spekulanti vědí, že  Kropaczek je paní Terezie a věc, která byla vyřízena,  dítě, které počala v objetí Jeho Veličenstva. Důkazy? Bezpočtu. Všechny služební postupy podvrženého otce, Josefa Masaryka, všechny studijní úspěchy jeho syna Tomáše, to všechno je dílo diskrétní podpory Jeho Veličenstva. Když si s touto představou čtete životopisy obou Masaryků, pomyslíte si, že Jeho Veličenstvo nemělo moc sil a vlivu. Životy obou  jsou z hlediska přízně  osudu  velmi diskontinuitní a  jejich životní zápas  o uplatnění a úspěch  nesvědčí  o  zásazích „shora“. Spíše naopak. Josef Masaryk byl nejprve hlídačem koní, pak kočím, pak drábem, nakonec šafářem. Je to postup dík „nejvyšší“ možné protekci?  Stěhovali se nejdříve  do Mutěnic,  pak zase do Hodonína,  odtud do Čejkovic a  pak do Čejče. Tady bylo proti němu vedeno  rok trvající  řízení.  Po něm byl zbaven místa na císařských statcích i  nároku na penzi. Po 25 letech služby. Byl   údajně podezřelý z nedostatečné loajality k  habsburské monarchii, když se  přiklonil k názorům J.V. Friče v době  válečného střetnutí Rakouska s Pruskem r. 1866.  Před tím měl  všude nejskromnější životní podmínky, nedostatek vzdělávacích možností pro děti.  A teď?  Naprosto zničující závěr kariéry. To je ta diskrétní podpora  náhradního otce  z nejvyšších míst?
   Spíše je to jeden z účinných  zdrojů společensko-politických postojů a názorů syna Tomáše, kterému bylo v onom  „šestašedesátém“  16 let. Tehdy měl za sebou dvě léta na reálce v Hustopečích, kde bydlel u matčiných příbuzných. Z nedostatku peněz pak musel jít do učení. Učil se kovářem. Když se pak  na radu  čejkovického faráře dal zapsat na brněnské gymnázium, musel se živit sám, kondicemi. Stipendium, které mu otcův zaměstnavatelský císařský úřad ve Vídni  udělil, mu bylo odňato kvůli otcově  údajné neloajalitě, ztrátě zaměstnání a  ztrátě penze. Šťastnou náhodou se stal domácím učitelem v rodině zámožného policejního ředitele v Brně. Ale pro názorové kolize s vedením ústavu a učitelem náboženství byl ze studia vyloučen.  Dosavadní brněnský policejní ředitel se stěhoval do Vídně, vzal tedy domácího učitele s sebou a on mohl ve Vídni svá studia, ne bez kolizí,  dokončit. Průběh těch studií vskutku o přízni panovníka, který prý  péčí o  syna Terezie Kropáčkové  v notesu  „vyřídil“(erledigt.), nijak  nesvědčí.  Svědčí to jen o nekonečné nekritičnosti spekulantů o původu T.G.Masaryka ve snaze  dehonestovat ho, znevážit, degradovat.  Tak kdo bude příště vybrán za jeho otce?

Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc.
Foto archiv

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterEmail this to someone

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *