Go to ...
Reklama

RSS Feed

Má dáti / Dal v České televizi


aneb Jak Česká televize zachází s finančními prostředky získanými nedobrovolně od koncesionářů

Zdá se vám titulek krkolomý? Snad ano, ale je třeba ho kvůli srozumitelnosti rozklíčovat. Poplatek za používání televizního přístroje je stanoven zákonem. Musí ho platit každý, kdo má přístroj umožňující příjem televiního signálu a má zaveden el. proud. Pokud byste nechtěli platit a někdo vás udal, tak se setkáte se sankčním poplatkem, který je poměrně citelný. Za televizi musejí platit i provozovatelé hotelů, penzionů i restaurací, kde host má minimální možnost ovlivnit to, na co se bude dívat. Už jsme si zvykli, že možnost oblivňovat kvalitu televizních programů resp. celého vysílání, nemáme ani když sedíme před svojí televizí doma. Jako plátce s takovou praxí nesouhlasím, platím poplatek za něco, co absolutně nemohu ovlivnit. Na účty televize přitom přitečou ročně miliardy korun z koncesionářských poplatků. Osobně je mi nelíbí, jakým způsobem ovlivňuje televize veřejné mínění, jak selektuje informace, které se smíme dozvědět a které už nikoliv. Jak televize nadržuje určitým stranám a politikům a naopak jaké vytváří programy na dehonestaci „nepohodlných” politických subjektů a jak dehonestuje některé osoby a osobnosti. Česká televize nepodléhá v podstatě žádné nestranné veřejné kontrole, pokud Rada ČT o něčem rozhodne, koncesionáři se výsledek prakticky nedozví. Pracně by ho museli hledat kdesi na internetu, což řada lidí, obzvláště seniorů, neumí a nemá k dispozici.

Na účty televize přijde téměř sedm miliard korun, konkrétně to bylo za rok 2016 5,66 miliardy Kč ze zaplacených televizních poplatků. Další příjmy televize jsou tvořeny z odvysílané reklamy, sponzoringu, z prodeje vysílacích práv a z tzv. Product Placement (PP), také z úroků z peněz na účtech a jiných přjmů, které tvoří nepatrnou část. Daleko zajímavějšími údaji hospodaření byly výdaje a jejich struktura. Česká televize měla ve všech vysílacích studiích (Praha, Brno a Ostrava) v roce 2016 2900 zaměstnanců, kterým vyplatila na mzdách 1,8 miliardy Kč. Z těchto známých údajů lze vypočítat průměrnou měsíční mzdu v organizaci. S pomocí kalkulačky dojdete k výsledku cca 51000 Kč na osobu.

Ještě zajímavější jsou čísla nákladů na výrobu televizních pořadů. Na ty padne z rozpočtu 2,3 miliardy Kč. Je to hodně nebo málo? To je otázka: dejte si práci s roztříděním programů v běžném měsíci na všech stanicích ČT. Spočítejte, kolik je ve schématu repríz za které se již výrobní náklady neplatí. Pouze tantiemy autorům a nebo poplatky za vysílací práva. Kolik je v měsíčním schematu studiových publicistických besed o politice, kultuře, sportu a j. To jsou desítky hodin s minimálními náklady. Promítání hraných uměleckých filmů, dokumentů a programů převzatých z jiných televizí je jen otázkou nákladů vynaložených na autorské užití, tedy zase citelně méně než výroba takových produktů vlastními silami.

Nebýt zásadní skutečnosti, že člověk musí provoz České televize hradit pravidelnými platbami, mohlo by mě být jejich hospodaření ukradené. Ale protože tuším, jak velkoryse se na Kavkách rozhazují peníze, není mě to jejich hospodaření jedno. Štve mě, že mají na Kavkách respirium s výhledem na Hradčany, což byl a stále je poměrně velký prostor, odkud se dříve vysílaly hudební a diskuzní pořady. Ale kdosi dostal nápad, že bude více „in” si pronajímat týden co týden žižkovskou vysílací věž na politické debaty Vácava Moravce s jeho hosty. Netuším kolik může pronájem prostor vysoko nad Prahou stát, jistě to nebude zanedbatelný obolus. Věž nepatří ČT ale Radiokomunikacím a to není žádná dobročinná organizace. Dvakrát jsem se v televizi emailem dotazoval, kdy se vysílání OVM vrátí do ČT do respiria, čímž by se podstatně snížly náklady na výrobu a vždy jsem dostal vyhýbavou odpověď, ano pracujeme na tom, ale … a tak se vyhazují desetitisíce možná statisíce z vybraných televizních poplatů. Poplatků od vás, od vašich známých, od sousedů, prostě od všech, kteří o financování či rozhazování ani nepřemýšlejí. Nemají na to totiž čas, musejí se starat, aby sami vyšli ve svých rodinách s penězi.

Ve skladbě příjmů ČT je uvedeno, že příjmy z odvysílané reklamy, ze sponzoringu, což je de facto skrytá či jinak pojmenovaná reklama, má televize příjem cca čtvrt miliardy korun ročně (2016). Jak to asi dělají na komerčních televizích? Jejich vysílání je postaveno pouze na prodeji reklamního vysílacího času, kterým otravně přerušují pořady. Mají ale také pět nebo šest non-stop programů, vytvářejí vlastní původní pořady, přebírají více cizích filmů, seriálů a přenosů, v řadě případů velmi atraktivních. Také pozorujeme, že se tyto stanice věnují koprodukci s nezávislými filmovými studii. Poslední údaj např. o počtu zaměstnanců TV NOVA naznačuje, že jich bylo cca 650 a provozovatel a majitel uvažoval o snížení. Při porovnání obou televizí jsou finanční rozdíly více než patrné. Ještě poznámka na okraj: britská společnost BBC má asi 6000 zaměstnanců. Ale jak je nám všem jasné tato stanice hraje úplně jinou ligu…

Text je názor laika na danou problematiku. Redakce uvítá názor zasvěceného profíka jehož myšlenky a názory zveřejníme na jeho přání i anonymně. Děkujeme.

Břetislav Albert
Foto Jan Langer: Žižkovské televizní studio pro pořad OVM dočasně umístěné ve věži Radiokomunikací. Vložený snímek respiria je převzat ze stranek ČT

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterEmail this to someone

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *