Go to ...
Reklama

RSS Feed

Je nutné připomínat politikům jejich kiksy. Volby za 46 dní


Na serveru Českých národních listů (ČNL) jsme nalezli zajímavý dokument k česko-německé problematice, kterou se zabýváme jen okrajově, protože nemáme v okruhu přispěvatelů žádného specialistu. Svého času jsme přinesli kritiku účasti čelných vládních přestavitelů (místopředsedy vlády Bělobrádka a ministra kultury Hermana) na sudetoněmeckých dnech, kde dokonce přednesli zdravice tomuto hnutí. Text J. Skalského, který ČNL přinesly, je podle našeho názoru důležitý dokument k česko-německé problematice. Smutnou skutečností zůstává, že dva čeští vládní představitelé přejali do svého slovníku chybnou terminologii odporující závěrům konference z Postupimi. Tam bylo vítěznými mocnostmi rozhodnuto o přesídení, odsunu čili transferu Němců z Polska, Československa a Maďarska na území Německa. Nešlo tedy o vyhnání, jak s oblibou říkají ti dva a tím kopírují slovník landsmanschaftu.

 

Německé obyvatelstvo z Československa bylo řádně přesídleno do Německa
„Jen v České republice trvá legalizace vyhnání s pomocí Benešových dekretů. Tam je třeba se zabývat komunikací a informováním.“ – Tento výňatek z níže publikovaného článku „Proti recidivě národního egoismu“ je zcela nepradivý. Stále a opakovaně „naši sudetoněmečtí spojenci“, jak je nazval premiér B. Sobotka, se snaží potlačit pravdu a na její místo pak postavit svoje smyšlenky a báje, lži. Především je třeba zdůraznit, že žádné vyhnání německého obyvatelstva z Československa, Polska a Maďarska se nekonalo.  Na základě rozhodnutí vítězných spojenců na konferenci v Postupimi bylo německé obyvatelstvo, které převážně bylo pátou kolonou nacistické říše, jíž pomohlo rozvrátit státy, v nichž žilo, přesídleno (transferováno, odsunuto) do Německa. Vyhnání je termín, který si odsunutí sami vytvořili, důsledně ho uživají, a to v hrubém rozporu s mezinárodním právem, a snaží se ho vnutit  i nám. Určitý úspěch v tomto směru zaznamenali jen u některých politiků typu pana Bělobrádka, Hermana. Bohužel termín vyhnání užívají i některá česká média. Proč sudeti termín vyhnání tak fedrují? Mezinárodní právo s vyhnáním spojuje určitá práva vyhnaných. Pokud  stát vyžene některé své občany v rozporu s mezinárodním právem, na základě pouze svého samovolného rozhodnutí, mají vyhnaní právo na náhradu škod, které jim vyhnáním vznikly. Dokonce mají i právo na návrat do svých domovů. Takže, aby přesídlení Němci či jejich potomci se mohli vrátit „do vlasti“, natáhnout ruku po náhradě škod, musí nejdříve zcela zpochybnit celý proces přesídlení z období 1945 až 1946. Vnutit české většině poté  termín vyhnání v jejich pojetí. A  právě tento proces sudeti již dříve nastartovali a dlouhodobě a usilovně se snaží  o jeho urychlení a zdárné dokončení.

My trváme na tom, že přesídlení Němců z Československa bylo souladné s mezinárodním právem. Rozhodli o něm spojenci, určili podmínky přesídlení. Diplomatickou cestou nás informovali a my toutéž cestou jsme jim souhlasně odpovědi. Německé obyvatelstvo jsme poté podle jejich časového rozvrhu, podle určení počtu přesídlovaných do okupačních zón a stanovených podmínek odsunuli. Za provedení odsunu nás představitelé spojenců vysoce hodnotili. Takže žádné vyhnání německého obyvatelstva z Československa se nekonalo. Němce, s výjimkou antifašistů, jsme odsunuli do Německa. Chtěli domů do říše, jejich přání jsme jim splnili. Jsou v říši. Tam jsou doma a tam také zůstanou.

J. Skalský

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterEmail this to someone

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *