Go to ...
Reklama

RSS Feed

Co dělat, aby se státu nikdo nešťoural v počítačích…


S počítači mám osobní uživatelskou zkušenost od konce osmdesátých resp. od počátku devadesátých let, kdy se pomalu dostávaly do vydavatelských a nakladatelských domů. Píšící redakoři psali na malých pracovních stanicích zapojených do redakčního uzavřeného systému, grafici měli velké pracovní stanice s nainstalovaným lámacím programem a takhle u nás začaly vznikat deníky, týdeníky a v nakladatelstvích publikace. Vše se úžasně urychlilo. Bylo vypuštěno používání horké a nezdravé „olověné“ sazby a nahrazen procesem digitálním. Vynechám oblast domácích počítačů v podobě v jaké ji máme dnes, ve zmíněných letech byl počítač ještě v rodinách výjimečný. Jak ve vydavatelstvích, tak v rodinách šlo opravdu jen o stroj k všelijakým výpočtům, výkresům nebo jako elektronický psací stroj a samozřejmě jako herní platforma. „Gutenbergovské“ procitnutí nastalo v okamžiku objevení a uvedení do provozu celosvětové sítě na kterou se mohly počítače připojit a začala se celosvětově sdílet data. Počítačové operační systémy se updatovaly a nové verze již obsahovaly komunikační software. Otevřely se nové možnosti a lidé na celém světě opět měli k sobě mnohem blíž. Nastal věk internetu a svobodného šíření informací se všemi klady a zápory.

Mladá technologie přilákala mladé lidi, na středních školách se objevila výuka psaní počítačových programů, začali vyrůstat nadšenci pro počítačovou specializaci. V dřevních dobách computerizace prakticky neexistoval termín „zavirování“ počítače. Počítačový virus je de facto program, který se vám do počítače dostane prostřednictvím internetu a nebo instalací nějakého ilegálního prgramu. Z lidiček, kteří začali šířit svoje programy po internetové síti, se postupem času stali tzv. hackeři. To jsou fiškulíni, kteří už nepíší programy, ale kteří jsou schopni se pomocí internetu dostat do systému vašeho stroje a sledovat, jak ho ovládáte. Odhalí vámi používaná hesla, čtou vaši odchozí i příchozí poštu, nahlíží do příloh a mohou si je z vašeho počítače stáhnout k sobě. Nejproblematičtější a nejzákeřnější je nabourání se hackera do vašeho bankingu. Co je s tím všechno spojené je na rozsáhlou studii. Kdo je takto napaden, prožije bezesné noci. Uživatelé domácích počítačů se musí dnes postarat o ochranu počítačových dat v rámci svých možností. Jsou dobré antivirové programy, různé brány (firewoly), které mohou váš stroj ochránit. Něco to stojí, to je samozřejmé. Vyplatí se kombinovat i internet banking s jištěním odchozích plateb pomocí mobilního telefonu.

Osobně jsem byl dost překvapený veřejným vyhlášením o napadení serverů ministerstva zahraničních věcí a snad i dalších státních úřadů. Takovéto instituce vynakládají stovky tisíc korun možná milionů z peněz daňových poplatníků za ochranu přepravovaných informací ze světa a zpět a přesto se dozvíme, že se někdo měsíce „štoural“ v poštovních klientech zaměstnanců a v celé síti. No to je tedy pecka! Základem ochrany služební sítě je její fyzické oddělení od internetu a přeměnu na intranetovou podobu. Intranet je počítačová síť pro instituce, podniky, školy i velké soukromé subjekty jejímž základním principem je oddělení od internetu. V takových subjektech mohou mít pro komunikaci s klienty take zapojený internet, ale na samostatných počítačových jednotkách nebo na malé síti pro vybrané pracovníky. Pokud by se hacker dostal do komunikační veřejné (oteřené) sítě instituce, našel by jen netajné informace. Tajné informace by se přepravovaly intranetovou sítí mezi státními institucemi a např. policií, ministerstvem obrany, státní bankou atd. Jak by to fungovalo, by se mohlo definovat na historickém zařízení, kterým byl telefon s veřejnou síťí a jakýmsi předchůdcem intranetu jímž byla pražská potrubní pošta. Do jejího systému se nemohl řádný nezvaný „host“ dostat, analogový přepravně komunikační síť fungovala úspěšně téměř jedno století… Tohle moje povídání je jen úvaha, nezabývám se detaily. Nejsem IT specialista, ale dlouholetý uživatel počítačů. Ještě jsem chtěl napsat jaký je rozdíl mezi počítačovými systémy MAC OSX a Windows a stroji na nichž tyto systémy pracují, ale to si případně nechám na někdy jindy. Přivítám vaše zkušenosti, poznatky, názory a dolnění toho nač jsem třeba zapomněl. Díky předem.

Břetislav Albert
Foto internet

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterEmail this to someone

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *