Go to ...
RSS Feed

Mladým lidem nesmíme o historii lhát


Zatímco na vrchu Vítkově, vysoko nad Prahou, probíhal za účasti kamer ČT a bez projevů státní pietní akt k uctění památky těch, kteří položili životy za osvobození v roce 1945, o kus dál na vojenském pohřebišti na Olšanech se sešlo několik desítek veteránů, bývalých vojáků Pohraniční stráže a veteráni protiteroristické jednotky známé jako URNA (útvar rychlého nasazení), civilistů a přátel. Uctili za zvuků československé hymny a hymny SSSR vojenské oběti druhé světové války. V projevu pořadatele zazněla slova, která ze současných médií neslýcháme, slova o podílu Rudé armády na našem osvobození, o desetitisících padlých této armády v posledních dnech válečného konfliktu vyvolaného nacistickým Německem. Osobně bych měl výhrady jen k některým formulacím dalšího projevu, proneseného starší dámou, pamětnicí osvobození. V roce 1945 jí bylo čtrnáct let a tak se nepřesnostem v jejím podání historických událostí ani nelze moc divit. Adorace maršála Stalina neodpovídá skutečnosti, čeští, sovětští i ruští historikové jej ve svých spisech neopomíjejí, ale více pozitivní váhy v hodnocení historických událostí dávají neznámým hrdinům, velitelům bojových jednotek a štábům Rudé armády.

My starší, se v podivnostech historie ještě jakž takž dokážeme orientovat, máme sdostatek vlastních zkušeností a poznatků, umíme dávat věci do souvislostí a to třeba i na základě osobních prožitků. Snažíme se zpravidla zařazovat děje do chodu bipolárního světa kolem nás, pravicové napravo, levicové nalevo. Tyto vlastnosti mladí mít nemohou a tak berou a vnímají události tak, jak jsou jim předkládány. Je to proces psaní na nepopsanou tabuli. Těžko se pak vysvětluje např. úloha Vlasovců při osvobození Prahy, jak to bylo s demarkační čárou za níž už nesměli američtí vojáci provádět vojenské operace a to ani v době, kdy pražský rozhlas volal o pomoc. Jak to bylo s angloamerickými nálety Plzně i Prahy v dubnu pětačtyřicátého, při kterých zahynuly stovky obyvatel. Proč například … ale takových otazek a nevyřčených odpovědí je mnoho a je třeba je mladým lidem pravdivě vysvětlit. Nesmí však dojít k přepisování historie, raději nepříjemná pravda než bohapustá lež. A tak organizátoři podobných pietních aktů mají stále co dělat, co zlepšovat a jak pracovat s mládeží, aby správně a nezkresleně vnímala naši nedávnou historii.

Text a foto Břetislav Albert

2 Responses “Mladým lidem nesmíme o historii lhát”

  1. Karel
    18. 5. 2016 at 10.40

    Vojáci bojovali hrdinně, ale proč Rudá armáda přijela až den po skončení války a jen rabovali, znásilňovali a okrádali. Místo pozdravu říkali: davaj časy. Sbírali od lidí náramkové hodinky. Někteří „hrdinové“ jich měli celé paže plné.

  2. Karel
    19. 5. 2016 at 18.11

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *