Před nějakým časem jsem udělal chybu v odhadu. Sledoval jsem možné i nemožné adepty na prezidentské křeslo českého prezidenta a mezi plejádou kandidátů našel mužného, pohledného chlapíka v generálské uniformě, který nás v současné době zastupuje na významné pozici v NATO. Generál Petr Pavel. Motivací byl i fakt, že prezidentské volby se zůčastňují i ženy a to v míře dosti podstatné a ženy mají rády jak uniformy, tak švarné mládence v nich. Jistě by byl kandidátem s velkou šancí. Ale pak se stalo cosi dost neočekávaného. Pan generál dal rozhovor pro MF Dnes a tam nám sdělil: „Jsme vystaveni dvěma hlavním hrozbám. Současné politice Ruska a terorismu. Ruská hrozba je z hlediska vojenského významu mnohem zásadnější. Terorismus je zase z časového hlediska urgentnější. Těžko se proto hodnotí, co je horší. Z existenčního pohledu by měla případná konfrontace s Ruskem mnohem fatálnější důsledky než s Islámským státem.“

Tímto veřejným prohlášením ztratil pan generál moje sympatie. V době, kdy jsou islámským terorismem bezprostředně ohrožena evropská města a státy počítají své mrtvé v desítkách a stovkách, dávat na přední místo ruskou hrozbu, to je projev nepochopení stavu věcí a navíc umanutost s cílem zavděčit se tomu, kdo má pana P. Pavla na výplatnici. Ztráta mých sympatií pana generála nijak neohrozí, peníze bude brát pořad stejné, ne-li vyšší a svoji budoucnost může vidět v optimistických barvách.

Mě, jako občanovi s volebním právem, však primárně zajímá, kdo bude příští prezident naší České republiky. Vidíme všichni, že na tom Miloš Zeman není dobře i když zprávy, které z Hradu o svém zdravotním stavu vysílá, jsou optimistické. Já to však vidím jako přehnaný optimismus. A tak nezbývá, než se přece jen poohlédnout po dalším potencionálním kandidátovi. Jednoho bych měl. Je to můj vrstevník, obratný rétor, sympatický svým zjevem, s moudrým hodnocením věcí a událostí u nás doma i ve světe a to díky tomu, že je posuzuje nejen svými životními zkušenostmi, ale i s odstupem svého hamburgského bydliště. Je to ekonom a politolog Petr Robejšek. Má stabilní názory na řadu společných témat: Robejšek kritizuje konfrontační politiku západních vlád vůči Rusku, protože tato politika podle něho Evropu poškozuje, a také spekuluje, že evropské elity chtějí „pomocí kontrolované eskalace posílit rozpadající se evropskou jednotu tváří v tvář ruskému nebezpečí.“ Podle Robejška je Rusko „používáno jako strašák“ a ačkoliv je nebezpečné, k čemuž přispěla i západní protiruská politika, tak „v žádném případě ne tak nebezpečné, jak je nám předkládáno“ a mohlo by být spolehlivým partnerem proti nebezpečí z islámského světa. Česká republika podle Robejška tradičně náleží na Západ a největší politický přínos vstupu do EU vidí Robejšek v přesunu ČR do Západní Evropy, ačkoliv nesouhlasí se současnou podobou EU a s její politikou.

Doporučuji sledovat vývoj politologa Robejška a případně mu doporučit, aby se ucházel o prezidentskou kandidaturu. A já budu doufat, že se nezmýlím ve svém odhadu jako v případě generála Pavla.

Břetislav Albert