Go to ...
Reklama

RSS Feed

Otevřený dopis šéfredaktorovi Britských listů


Hluboké pohnutí prožívala většina společnosti. Foto Jan Zajíc, staženo z internetu

Hluboké pohnutí prožívala většina společnosti. Foto Jan Zajíc, staženo z internetu

Vážený pane šéfredaktore,

byl jsem také členem předsed-nictva Svazu vysokoškolského studentstva Čech a Moravy (SVS) a spolu s Janem Kavanem jsem organizoval Palachův pohřeb. Bylo mi 21 let a měl jsem při něm zajistit ten „klid a pořádek“ mezi tím čtvrt- až půlmiliónem jeho účastníků. Film Hořící keř názory autora článku:jsem viděl minulý čtvrtek (16. ledna) v téže velké posluchárně Filozofické fakulty UK, kde jsme se před 45 lety scházeli. Musím potvrdit názory autora článku: i ten film je účelový mýtus polohollywoodského stylu, obdobně jako byl v mnohem kratším časovém odstupu celohollywoodský film Nesnesi-telná lehkost bytí, jenž se v téže době odehrává „v Praze“, v níž však nebyl natočen z pocho-pitelných důvodů ani jediný záběr.

Před zahájením promítání Hořícího keře nás jeho čeští tvůrci ujistili, že nejde o dokument, ale o umělecké ztvárnění, s nímž nakonec souhlasil i Palachův bratr v dobrém úmyslu, že tak bude film působivější, i když nebude zcela odpovídat realitě. Přesto musím tvůrcům filmu oponovat: Pokud není o oněch událostech k dispozici jiný filmdokument, spousta těch, kteří tu dobu krátkého vzepětí národa na podporu obrodného procesu KSČ k socialismu s lidskou tváří nezažili, si bude myslet, že to přece bylo tak jako v tom filmu. A ti, kteří u toho byli, okamžitě poznají, že jde o účelové zkreslení. Chápu, že není důležité, že autoři natočili „ústředí SVS“ někde ve studiu, i když jej mohli točit v jeho autentických místnostech na tehdejším Gorkého náměstí, kde je dodnes zachován kancelářský nábytek z oněch dob. Proč však zobrazili pohřební průvod s pár komparsisty od fakulty (kde ve skutečnosti končil) na Václavák (kudy průvod vůbec nešel), když si to pamatují statisíce účastníků? Komparsisti nesou protestní pikety a transparenty (aby se zdůraznilo, že jsou proti něčemu), ačkoli skutečný průvod byl naprosto pietní a jediné, co účastníci nesli, byly státní vlajky. A jak ty statisíce na Staroměstském náměstí zpívaly státní hymnu, nelze zapomenout. Ve filmu nic takového není, ač to mohlo být hodně působivé. No a pak řada vymyšlených ahistorických scének: Ještě v lednu 69 se po pražských ulicích prohánějí gazíky s opilými sovětskými vojáky se samopaly, z nichž dokonce střílejí do vzduchu (ve skutečnosti „ostrá fáze“ invaze skončila po týdnu, pak byli vojáci staženi do kasáren a v Praze se později objevovali v uniformách, leč beze zbraní jako organizovaní turisté).

Po policejně-miličním násilí proti demonstrantům při prvním výročí 21. srpna v roce 1969 se ve filmu odehrává domovní prohlídka sídla SVS a mluví se o chystaném monstrprocesu s jeho protagonisty. Ve skutečnosti byl SVS rozpuštěn ministerstvem vnitra už 2. 7. 1969, tj. dlouho před 21. srpnem, a o nějakém monstrprocesu se těžko mohlo uvažovat, když řada studentských vůdců už tou dobou byla v zahraničí – odnesli to jako obvykle vyhazovy ze studia ti, co byli aktivní „dole“ na fakultách. (SVS byl jedinou oficiálně rozpuštěnou organizací v době normalizace – všechny ostatní, které to o sobě hrdě tvrdí, vytvářejí další mýtus, aby zakryli „českou rozumnost“ svých tehdejších vedení, která se rozpustila, resp. začlenila do monopolních struktur Národní fronty „dobrovolně“.) Umělecky je tato mytologie dokonalá: skvělá režie, herecké výkony, kamera… Tím hůř pro pravdu – za co že to vlastně Jan Palach položil život?

Miroslav Prokeš

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterEmail this to someone

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *