Repro ze stranek MaM reality

Musel jsem se štípnout do tváře. Nevěřil jsem vlastním očím, když jsem na webové stránce časopisu Tyden našel zprávu o tom, že vzdálený příbuzný Olgy Scheinpflugové prodává Čapkovu vilu za nějakých 49 milionů korun. Ať jsou důvody prodeje jakkoliv přízemní a čistě finančního rázu, k volnému prodeji komukoliv vůbec nemělo dojít. Teď bych mohl napsat sáhodlouhý odstavec o světovém významu Karla Čapka a jeho bratra Josefa, který s ním ve vile pobýval, o hereckém mistrovství paní Scheinpflugové. O odpoledních a podvečerních seancích na zahradě s TGM a s celou plejádou politiků a kulturních pracovníků. Čekal bych, že se v novinách objeví zpráva o tom, jak vládní Harpagon odmítá pootevřít erární kasu a vyhrabat pár desítek milionů na záchranu slavné vinohradské vily a její převedení do resortu MK ČR. Nebo informace o tom jak je složité ustavit nějakou správní nadaci Muzea bratří Čapků a podobné otázky.

Ne, nic takového. Ministryně kultury se o prodeji dozvídá až z denního tisku a stejně nic nekoná. Žádné dodatečné vyhlášení vily a pozemku za kulturní památku. To přece nejde, to se nemůže stihnout!

Já bych jedno řešení měl. Ať si vilu včetně mobiliáře a pozemku koupí Bernd Posselt ze sudetoněmeckého Landsmanschaftu, kdoví kde v Praze musí chudák přespávat, když je unaven prací v podhradní kanceláři a na Vinohrady by to neměl moc daleko. Při jídě v otevřeném mercedesu by mohl kynout pravicí Pražanům a usmívat se na ně svým bezelstným úsměvem.

Jaroslav Skupien