Go to ...
Reklama

RSS Feed

Občané, proberte se!


1363219-ceska-vlajkaUž několik let tvořím či rediguji příspěvky do platformy občanské žurnalistiky nazvané iReportér.cz a i když komentáře nejsou mnohdy bezprostředně reagující na politické a společenské události, nevyhýbají se ožehavým tématům. Proto nelze obejít drama první občanské prezidentské volby, které se odehrává v přímém přenosu. Ani jeden z těch dvou uchazečů, kteří postoupili do finále, nejsou mými favority. M. Zeman především kvůli tomu, že se obklopil lidmi s pochybnou minulostí jako je Šlouf a Zbytek. Může stokrát dávat k lepšímu, že s ním na Hrad nepůjdou, ale to jsou prohlášení na úrovni předpovědí počasí na podzim 2015. Šlouf není jen důchodce, který houpe na klíně vnoučata. Je také předseda pražské krajské organizace SPOZ a to je zcela jistě také důvod toho, že tato významná součást celostátní SPOZ má tak slabou základnu v hlavním městě. Já osobně bych do partaje, kde by byl šéfem Šlouf nešel, ani kdyby … doplňte si, co je vám libo. Stejně vyhraněný postoj mám i vůči úřadujícímu ministru zahraničních věcí Schwarzenbergovi. Pro mě reprezentuje monarchistu a feudála. Kolik úsilí a osobní statečnosti, zdraví a životů museli naši předkové vynaložit, aby jsme se stali občany a přestali být poddanými, aby se Československo stalo příkladným demokratickým multinárodním státem v srdci Evropy. Když masarykovská první republika zrušila šlechtické výsady a tituly, bylo to především proto, že v demokracii si musí být všichni občané rovni. Přijaté zákony v tomto smyslu nebyly natruc šlechticům, těch bylo pár stovek, ale kvůli patnácti milionům lidí, kteří nabyli svobodu ve své republice. Jak byl TGM a spol. velkorysý nakonec ukazuje skutečnost, že šlechticům (nyní občanům) zůstal jejich majetek. Jejich loajalitu k československému státu dramaticky prověřila nacistická okupace a ukázalo se, že bylo mnoho těch, kteří věřili na proklamovanou tisíciletou říši. Ti zákonitě po válce o majetky přišli a jejich majetek se stal součástí majetku státu. O kauze Lex Schwarzenberg se raději nebudu zmiňovat, to by bylo moc podujaté.

Takže stojíme před klasickou otázkou o dvou zlech a je na nás vyhodnocení, které z nich je to menší zlo. Nejsou to muži se svatozáří, nejsou to manekýni ani ideály krásy, mají spoustu viditelných a slyšitelných vad, v tom jsou si téměř rovni. Takže je nutné vzít v úvahu jejich občanskou i politickou minulost. M. Z. je čitelnější, nikdy nelhal ani když byl ve vysoké funkci. Nikdy se nijak neobohatil, v kritických letech 1988 až 1990 projevil statečně svůj občanský postoj. Je představitelem moderního levicového myšlení. K. S. je součastí pravicové vlády a podílel se na schvalování většiny nepopulárních a protilidových opatření, která dopadnou na všechny občany. Je nesmyslně adorován všemi pravicovými novináři, zbožňován pravdoláskaři a monarchisty. Ale to by byl přece krok zpět. A to jistě nechceme. Takže nechť zvítězí pravidlo: Ze dvou zel to menší. Mě vychází Miloš Zeman.

Břetislav Albert

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterEmail this to someone

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *