Go to ...
Reklama

RSS Feed

V diskuzi je třeba znát i jiné názory


Romové nebo Cikáni? Problémů je i tak dost

Můžeme se těšit na lepší zítřky? Lze problémy s Romy řešit? Jak se řešily v minulosti a jak to dopadlo? Jak žijí dnes a jak budou žít zítra? Zastaví se někdy jejich exponencionální rozmnožování? Je jejich chování geneticky podmíněno? Proč jsme označováni za rasisty a xenofoby?

Problémy s Romy existují, odjakživa. Nic na ně nepomohlo!

Poslední dobou se množí případy, které je možné vidět u Štrasburského soudu, kdy Romka žaluje stát za to, že jí nedobrovolně sterilizoval. Tyto případy pochází z minulého režimu, kdy stát, přes své veškeré snahy v romské problematice, neuspěl a nepodařilo se mu Romy převychovat. K takovým opatřením ale nepřistoupil stát, potažmo Evropa, poprvé. Vlastně jsme se Romy pokoušeli zlikvidovat již několikrát. Romský problém se totiž od počátku jevil jako neřešitelný. // Nejstarší zmínka o Romech pochází z Byzantské říše (9. – 11. stol.), kde jsou pojmenováni Athinganoi (z tohoto slova je odvozené české slovo Cikán), genetika dokazuje jejich původ v Indii. Jejich počet nebyl více než tisíc osob. //  Slovo Rom nebylo v historii nikdy používáno. To se začalo používat díky Cikánskému sjezdu z r. 1971, kde o používání tohoto slova bylo rozhodnuto. Slovo Cikán se mezi lidmi totiž začalo používat i pro ne-cikány a to jako urážka se smyslem připodobnění ne-cikána Cikánovi v jeho povahových vlastnostech.V Ot­tově naučném slovníku jsou jejich povahové vlastnosti specifikované takto: O budoucnost se nestarají, o povinnostech nemají pojmu. Čest je jim cizí a zásadám nerozumějí. Cit jejich jest hluboký a žádost neukojitelná. // V současnosti je běžně používáno slovo Cikán, veřejně Rom. Roku 1991 v Českos­lovenské televizi prohlásil tehdejší předseda ROI (romské občanské iniciativy) Emil Ščuka: „V Česku je běžně používáno označení Cikán, přestože je toto označení většinou Romů vnímáno jako hanlivé. Cikáni je označení deklasované sociální skupiny, Romové je označení národa.“ // Z toho vyplývá, že tatáž menšina již není deklasovanou sociální skupinou, neboť nese jiný název. Skutečností totiž je, že Romové žádný národ nemají. Pořád tedy jde o stejné etnikum – Cikány, tak jak je známe již od Byzantské říše. Argumentů pro použití/nepoužití slova Cikán/Rom je více a mají podobnou logiku. // V Evropě si je každý národ pojmenoval jinak. Řecky Atsinganos , bulharsky Acigan, rumunsky Tzigan, maďarsky Tzigany, italsky Zingaro, turecky Čingiané, španělsky Gitano, anglicky Gypsy, albánsky Yevk, francouzsky Gitane. Anglické a španělské názvy souvisí s bájí o jejich egyptském původu.

Od středověku byli Cikáni pronásledováni. Ottův naučný slovník uvádí: Když Cikáni poznáni byli jako lháři, zloději a lotři, počali býti pronásledováni nejdříve ve Španělích, pak v zemích ostatních. Ve stol. XVI. se jim ulevilo, tu a tam dály se i pokusy učiniti z nich národ usedlý a povznésti je, ale pokusy se nezdařily. // První zmínka o Cikánech u nás je ze starých letopisů českých z roku 1416, kde se o nich píše: Toho času poprvé se v Čechách objevili a lid mámili. V kronice Dalimilově nalézáme zmínku, že byli v Čechách již před rokem 1416. Ve Španělsku již byli roku 1492 pronásledováni zároveň se židy a Maury. V Anglii roku 1531 proti nim vyšel první verdikt. Ani později se k Romům vztah nezměnil, soudě podle dobových záznamů: Vysávali lid i zemi po celou dobu 30leté války, ba i později tak, že císař Leopold I. musil proti nim vydati dekret jímž vypovídali se ze země. Ale to nic neprospělo, spíše ještě z Moravy a ze Slezska přicházeli a své šmejdy dále prováděli, tak že konečně reskriptem daným (1697) za psance byli prohlášeni. Tu nastala hrozná štvanice na Cikány, v níž mnoho jich zahynulo; ale přes to uherští Cikáni pokoušeli se pořád ještě o přístup do Čech, zvláště do lesů v Táborsku a Budějovicku. Za císaře Josefa I. počali se hrnouti z Uher a Moravy do Čech na svá obvyklá místa, i byli opět stíháni, věšeni a mrzačeni, ale bránili se také statečně, až vojenským zakročením ze země byli vyhnáni. Též Karel VI. prohlásil patentem z dne 20. června 1721 Cikány za psance a stanovil, aby i ženy byly smrtí trestány. // V novodobých dějinách v Evropě proběhl také pokus Romy exterminovat a to Himmlerovým výnosem (1942) o deportacích Cikánů do koncentračního tábora Osvětim (Auschwitz) II. – Birkenau. // I přes tato masivní a drastická opatření Romů stále přibývá. Z původní tisícovky se jejich počet dnes odhaduje na neuvěřitelných 10–12 milionů a demografická křivka exponenciálně roste.

Romové dneška

BakalarDalo by se říci, že když mluvíme o kriminalitě, nebo dokonce drobné kriminalitě, můžeme si pod tímto pojmem představit romskou menšinu. Když Vám totiž někdo ukradne mobilní telefon, peněženku, nebo se jedná o podobný delikt, jde v 95% o Roma. 75% Romů se podílí obecně na kriminalitě, přičemž populaci tvoří 3% Romů. // Jsou to šokující čísla, neboť díky těmto statistikám zjišťujeme, že ve společnosti bez Romů by v naší zemi prakticky neexistovala kriminalita (další významnou kriminalitu z procent netvořených Romy tvoří ukrajinská menšina – tedy nebýt i jich, žili bychom téměř v ideálním světě). // Přibližně 80% Romů je bez zaměstnání. 60% z dětí umístěných v dětských domovech je romské národnosti. Na každou Romku připadají čtyři potraty. // Kromě kriminality dnešní Romové převážně žijí také z našeho sociálního systému a živí je především reprodukce, díky které získávají sociální dávky. Dále pobírají dávky hmotné nouze a jiné. // Podle statistik 87% české populace vykazuje více či méně významné známky rasistického či xenofobního chování ve vztahu k romskému etniku. Otázkou je, zdali se jedná skutečně o rasismus, tedy odpor vůči rase, nebo zkušenosti, které většinovou společnost vedou k závěru, že má Rom nepřijatelné chování. Stejně tak xenofobie zcela nevystihuje vztah většinové společnosti k Romům, neboť xenofobii, tedy strach z neznámého, mají zakódovanou všichni živočichové. Jedná se o přirozený mechanismus, který jedinci pomáhá přežít. Jde o pud sebezáchovy. Obvykle ale u Romů bývá strach a opatrnost spojena spíše se špatnými zkušenostmi.

Integrace Romů nepomáhá

Romové se integrují špatně. Jejich vlastnosti jsou problematické. V průměru mají nižší rozumové schopnosti a specifické sociální chování. Za povšimnutí stojí analýza negativní selekce, která u romské populace způsobuje, že dobře adaptovatelní a inteligentní příslušníci této etnické skupiny mají tendenci asimilovat se ve většinové společnosti a svoji původní menšinu ochuzovat o zdatnější jedince. Naopak běžní Romové mají tendence komasace. // Na integraci Romů často doplácí většinová společnost. Na její úkor romská populace vydělává. Naopak na izolaci, nebo relegaci této menšiny, obvykle vydělává většinová společnost, romská populace prodělává. Globálně se izolace, ani relegace však humánními prostředky nedaří. Naopak vzniká intolerance státu, do kterého Romové imigrují, ke státu z kterého emigrují.

Genetická diference inteligence

Otec genetiky James Dewey Watson, objevitel struktury DNA, držitel Nobelovy a mnoha dalších cen, člen mnoha akademií, univerzit a čestný doktor dvaadvaceti univerzit, pro The Sunday times uvedl, že inteligence je u různých ras podmíněna odlišně kvalitními geny: „Veškerá naše sociální politika je založena na tom, že jejich inteligence je stejná jako naše. Ale všechny testy ukazují, že není. Všichni lidé si jsou rovni, ale ti, kteří musí pracovat s černými zaměstnanci, zjišťují, že tomu tak není…“ // Watsonovy výroky byly napadeny některými médii a organizacemi zabývajícími se ochranou lidských práv. Keith Vaz, spolupracující s Komisí pro rovnost a lidská práva poznamenal, že podobné názory někteří lidé na nejvyšších profesních úrovních mají. Watson začal být některými médii a organizacemi označován za rasistu a byla mu odepřena další Nobelova cena. // Blíží se doba, kdy budou genetici prohlášení za kacíře? Začne se upalovat za to, pokud někdo vysloví pravděpodobnost o kulatosti naší planety? Pokud jsou některé rasy méně inteligentní než jiné, pak je to záležitost přírody a tu snad nikdo odsuzovat nebude. Příroda se vyvíjí a má mnoho slepých uliček. // Naopak zabránit exterminaci některých ras, živočichů a květin je potřeba. Pokud příroda uzná za vhodné, sama některý druh exterminuje. Nakonec to třeba bude celé lidstvo. Éra hraní si na bohy skončila, a tak se různých genetických experimentů na člověku, nebo exterminaci některých ras, vyvarujeme. Vyhněme se manipulaci vědních oborů a naopak se s jejich pomocí pokusme řešit naše sociální otázky. To přeci nutně neznamená zavádět tábory smrti. // K faktům. Přes 50% Romů je ve zvláštních školách a 56% nemá ani základní vzdělání. // Ředitelka Chánovské základní školy u Mostu Monika Laurichová prohlásila, že ve škole vypozorovali následující. Rom se může sebevíc dobře učit, může mít vyznamenání, ale ve čtvrté třídě naráží na strop. Zjistila, že jim mnoho žáků, v tomto ročníku, přechází do zvláštních škol. Škola je nechává vyšetřit a oni již nestačí – mají nízkou inteligenci. „Nedokážu vám vysvětlit z jakého důvodu, nejsem lékař, nevím to,“ doplnila. // Sociolog Petr Bakalář, který napsal mimo jiné knihu Tabu v sociálních vědách a Psychologie Romů: „Pokud ten fakt, že mají nízkou inteligenci skutečně souvisí s biologickými předpoklady, tak je to neřešitelné. Pokud existuje nějaký rozdíl mezi Romy a ne-romy, tak buď bude stejný, nebo se bude zhoršovat, protože společnost se technologicky vyvíjí a oni prostě nebudou stačit. Jediná možná záchrana bude možná v tom, že stát bude dostatečně bohatý, aby mohl subvencovat široké masy lidí, které nebudou schopny adaptace. “ // Pokud se pro nás nebude demografická křivka vyvíjet v plusu a pro Romy v mínusu, může naše společnost, tradice a kultura, tak jak ji známe, přestat zcela existovat.

Článek převzat z webu Jana Šinágla bez jeho souhlasu. Redakci se nepodařilo autora kontaktovat. –JS-
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterEmail this to someone

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *