Go to ...
Reklama

RSS Feed

Jak to dělají jinde (v Evropě)


Problematiku soužití s nepřizpůsobivými spoluobčany řešíme dnes a denně. Na občanské úrovni každodenní „praxe“, v mediích, v zastupitelstvech obcí i v parlamentu. V posledně jmenované instituci jsou však denním problémům občanů natolik vzdáleni, že neustále oddalují potřebné a hlavně účinné řešení problému. Buďto je před volbami a to by byla politická sebevražda a nebo je po volbách a to je zase třeba řešit zásadnější otázky než právě tuto.

Kocáb a cikánský aktivista Veselý

Na snímku staženém z internetové diskuse je neúspěšných ministr pro národnostní menšiny Michael Kocáb a do objektivu po jeho pravé ruce hledí aktivista Ivan Veselý.

Dostal se nám do rukou (na monitor) text člověka, který jezdí po světě s otevřenýma očima. Z textu vyjímáme: Teď už chápu proč jezdí do Kanady, Francie, Dánska – ale neslyšel jsem, že by jezdili do Švýcarska. Vrátil jsem se ze 6 denní studijní cesty ve Švýcarsku. Je tam také hodně cikánů, ale vidíte, na rozdíl od nás, jak tvrdě pracují, jak mě majitelka 2 hotelů, členka městské rady, u které jsem bydlel, sdělila. Mají tuto motivaci: –  Podporu v nezaměstnanosti obdrží jen po odpracování souvisle 5 let bez delšího přerušení. –  Odmítnutí práce = žádná podpora. –  Ztráta zaměstnání vlastní vinou – absence, požití alkoholu na pracovišti = žádná podpora. –  Zničení obecního bytu a státního majetku = musí zaplatit a nebo do vězení a tvrdě tam pracovat na uhrazení škody.

Je s podivem, že humanisté jako V. Havel (on tam jezdil jako disident v totalitě za spisovatelem Kohoutem, tak to tam musel vidět) a M. Kocáb nekřičí a veřejně nekritizují Švýcarskou konfederaci, že nechce zadarmo bez odevzdané práce živit parazity. A nikdo v rámci Evropy nemluví o rasismu ve Švýcarsku. Proto chci, aby ty  neoprávněné různé podpory a sociální dávky platily parlamentní strany, když dopustily takovýto stav rasismu naruby!
V Česku raději řešíme následky dlouholetého tristního stavu tohoto problému. Podpory sociálně nepřizůsobivým, odběrní poukazy na jídlo, úhrady nákladů bytů, finanční příspěvky na školní pomůcky, na dopravu do škol, na školní pomůcky a na jídlo ve školních jídelnách. A to pomíjíme různé jiné podpory o nichž normální občané nemají ani ponětí. Ty lze získat jen řevem a nadávkami na úřadech, výkřiky o diskriminaci a nadávkami nepublikovatelnými ani na komerčních médiích po 22.hodině. Takoví jsou naši spoluobčané, se kterými nechce nic mít společného 85 procent populace. Není divu. Tito lidé neznají slovo Děkuji. Netuší, co je hygiena a proč je důležité základní hygienické návyky dodržovat. Neuznávají pravidla většinové populace a tak se automaticky dostávají do střetu se zákonem. Nebyli vychováni ke slušnosti, jejich výrazové slovníky obsahují více spostých slov než těch slušných. Netuší, že kradení není běžný způsob získávání předmětů. Vědí ale moc dobře, že do nabytí plnoletosti jsou jejich děti nepostižitelné zákonem a tak téměř neexistuje jejich potomek, který by se takto nechoval.
Společenský odpor většinové populace pomalu, ale jistě přerůstá z rezistence a odtažitosti do opovržení a nenávisti. Lidé se stěhují z jejich blízkosti. Domy a byty v lokalitách nepřizpůsobivých jsou neprodejné. Děti odmítají chodit do tříd, kde jsou spolužáci z nepřizpůsobivých etnik. Důvodem jsou kráděže všeho, přepadávání, násilí, urážky a hlavně nechopnost a nemožnost pedagogických pracovníků účinně zasáhnout a zjednat pořádek. Ti se zase bojí „návštěv“ rodičů, které většinou končí ublížením na zdraví pedagogického personálu.
Osobně se domnívám, že česká většinová společnost již vyčerpala všechny možnosti a prostředky na vylepšení sociálních podmínek tzv. nepřizpůsobivých (jde o cikánské etnikum). Jejich elity, absolventi středních a vysokých škol, se od nich distancují, stěhují se z jejich prostředí, nesnaží se o osvětovou práci, o příkladné a vzorové chování a jednání. Všechno je marné, všechno je zbytečné. Zbývá návrat k radikálním řešením, těm kteří se přizpůsobí většinové společnosti bude podaná na nutný čas pomocná ruka, těm kteří na pravidla nepřistoupí a nebudou vetšinovou společnost respektovat a ctít se prostě všechny dvěře a možnosti zavřou. Nebude pro ně ve společnosti místo a budou muset využít sociální systémy jiných bohatších zemí. My si už přepych sociálních dotací lidem nevytvářejícím hodnoty a nepodílejících se na  společné kase nemůžeme dovolit. Kvůli svým potřebným občanům. Švýcarská konfederace nám  budiž vzorem.
Břetislav Albert
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterEmail this to someone

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *