Go to ...
Reklama

RSS Feed

Z deníčku nového poslance


Tak mi to konečně začalo. Vlastně jsem měl úplně jiné plány, chtěli jsme jet s kamarády z dílny na Lužnici, jenže pak mě lidi vykroužkovali až do sněmovny.
Ptal jsem se na sekretariátu, jestli tam musím, ale řekli mi, že to teda musím a že mě lidi vybrali, protože mě vůbec neznají, což je teď největší záruka důvěryhodnosti.
A taky se zajímali, jestli už jsem si našel poslaneckou kancelář, že by prý byla jedna volná po tom poslanci, co jsem ho přeskákal na kandidátce, a že mi ji rád přenechá, i papíry ve sněmovně vyřídí, protože to má stejně u sebe v baráku. Moc se mi to nezdá, ale prý si zvyknu, a ať ze sebe nedělám véčkaře.
Ve vlaku do Prahy jsem potkal toho poslance od nás, co ve sněmovně sedí už dvanáct roků. Vypadal hrozně ztrhaně a říkal, že je to tam děsná dřina. Dělá se prý úplně celý týden, od úterý do čtvrtka, od devíti do pěti a v  pátek někdy až do dvou. Často má prý co dělat, aby vůbec stihl letadlo na víkend.
Sněmovnu jsem našel skoro hned. Kancelář v ní ne. Ochranka mě chtěla dvakrát vyvést, prý tu teď pobíhá spousta zmatených typů, co tvrdí, že jsou poslanci, a kdo se v tom má vyznat.
Už se ale začínám orientovat: do jednacího sálu mi to netrvalo ani půl hodiny. Dostal jsem hlasovací  kartu, prý ji nemám ztratit. Vypadá jak do bankomatu, akorát mi k ní nedali PIN. Řekli mi, že mám někdy mačkat tlačítko „ne“, i když jsem pro. A pak prý mám jít k mikrofonu a říct, že se moc omlouvám, že mám na sjetině křížek, a byl jsem přitom pro. Nevím, co to znamená, snad to nebolí, ale prý se to tak občas dělá, když se někdo z kolegů zapomene v bufetu a u mě se prý  nebude nikdo moc divit, že jsem takový vlček, když jsem tady nový.
Upřímně jsem se ale vyděsil při placení v parlamentní jídelně. 35 eur! Naštěstí se ukázalo, že je to v korunách, ale mazáci mě varovali, že takhle levně se tady všude nenajím. Třeba dole U trubek je to o dvacku dražší. Pak jsme přísahali věrnost Němcové. Netrvalo to dlouho a radši jsem  slíbil, co po mně chtěli. Jo, a abych nezapomněl, taky už jsem podepsal platový výměr.
Budu brát 65 tisíc hrubého. Čistého to prý dělá asi  83 tisíc. Chtěl jsem se na to zeptat Kalouska, ale smál se mi, že jsem ještě ucho a že mi to nemá čas vysvětlovat, protože spěchá na tiskovku o rozpočtové odpovědnosti. Ale nevadí mi to. Myslím, že se mi tu nakonec bude líbit.
Anonym

Tak mi to konečně začalo. Vlastně jsem měl úplně jiné plány, chtěli jsme jet s kamarády z dílny na Lužnici, jenže pak mě lidi vykroužkovali až do sněmovny.

Ptal jsem se na sekretariátu, jestli tam musím, ale řekli mi, že to teda musím a že mě lidi vybrali, protože mě vůbec neznají, což je teď největší záruka důvěryhodnosti. A taky se zajímali, jestli už jsem si našel poslaneckou kancelář, že by prý byla jedna volná po tom poslanci, co jsem ho přeskákal na kandidátce, a že mi ji rád přenechá, i papíry ve sněmovně vyřídí, protože to má stejně u sebe v baráku. Moc se mi to nezdá, ale prý si zvyknu, a ať ze sebe nedělám véčkaře.

Ve vlaku do Prahy jsem potkal toho poslance od nás, co ve sněmovně sedí už dvanáct roků. Vypadal hrozně ztrhaně a říkal, že je to tam děsná dřina. Dělá se prý úplně celý týden, od úterý do čtvrtka, od devíti do pěti a v  pátek někdy až do dvou. Často má prý co dělat, aby vůbec stihl letadlo na víkend.

Jako vždy kouzelná forokoláž mistra aTea

Jako vždy kouzelná fotokoláž mistra aTea

Sněmovnu jsem našel skoro hned. Kancelář v ní ne. Ochranka mě chtěla dvakrát vyvést, prý tu teď pobíhá spousta zmatených typů, co tvrdí, že jsou poslanci, a kdo se v tom má vyznat. Už se ale začínám orientovat: do jednacího sálu mi to netrvalo ani půl hodiny. Dostal jsem hlasovací  kartu, prý ji nemám ztratit. Vypadá jak do bankomatu, akorát mi k ní nedali PIN. Řekli mi, že mám někdy mačkat tlačítko „ne“, i když jsem pro. A pak prý mám jít k mikrofonu a říct, že se moc omlouvám, že mám na sjetině křížek, a byl jsem přitom pro. Nevím, co to znamená, snad to nebolí, ale prý se to tak občas dělá, když se někdo z kolegů zapomene v bufetu a u mě se prý  nebude nikdo moc divit, že jsem takový vlček, když jsem tady nový.

Upřímně jsem se ale vyděsil při placení v parlamentní jídelně. 35 eur! Naštěstí se ukázalo, že je to v korunách, ale mazáci mě varovali, že takhle levně se tady všude nenajím. Třeba dole U trubek je to o dvacku dražší. Pak jsme přísahali věrnost Němcové. Netrvalo to dlouho a radši jsem  slíbil, co po mně chtěli. Jo, a abych nezapomněl, taky už jsem podepsal platový výměr.

Budu brát 65 tisíc hrubého. Čistého to prý dělá asi  83 tisíc. Chtěl jsem se na to zeptat Kalouska, ale smál se mi, že jsem ještě ucho a že mi to nemá čas vysvětlovat, protože spěchá na tiskovku o rozpočtové odpovědnosti. Ale nevadí mi to. Myslím, že se mi tu nakonec bude líbit.

Anonym

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterEmail this to someone

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *