Go to ...
Reklama

RSS Feed

Národní knihovna opět na scéně


Potřetí se na stránkách iReportéra vracíme k problematice Národní knihovny. Je to reakce na účelovou kampaň, kterou rozpoutal někdo, kdo má zájem na pouštění žilou státní kase v dobách finanční a ekonomické recese. Místo striktního dodržování rozpočtové kázně, místo omezování výdajů, místo úspor všude tam, kde je to možné, tak se opět objeví hlasy tvrdící, že kdo nechce knihovnu od Kaplického je kulturní barbar.
Tak dobře, jsem kulturní barbar, nechci v současné době ani době nejbližší, aby se na Letné postavila Národní knihovna dle návrhu architekta Kaplického. Kromě již zmíněných ekonomických důvodů souvisejících se světovou ekonomickou krizí, zde existují i důvody ryze pragmatické z hlediska takříkajíc užitného. Proč by se měla v Praze stavět sice originální architektonická skulptura zhruba za 4–5 miliard korun, která by sloužila studentům a čtenářům Prahy a řekněme nejbližšího okolí ke studiu na místě eventuálně k vypůjčování domů a která by pro zájemce z ostatních částí republiky nebyla k ničemu. Cestovat například z univerzitního města Českých Budějovic do NK na Letné je jednak celodenní časová ztráta a druhak ekonomický výdaj zatěžující neúměrně peněženku čtenáře.
Jan Kaplický: Obchodní centrum v Birminghamu

Jan Kaplický: Obchodní centrum v Birminghamu

Je třeba se podívat na čtenářský problém nikoli prizmatem budovy knihovny navržené Kaplickým, ale je třeba se na věc podívat očima potencionálního uživatele bydlícího třeba v Moravském Krumlově či kdekoliv jinde po republice a nebo i dlícího na studiích v cizině. I tento čtenář a daňový poplatník by rád využíval duševní vlastnictví ukryté ve statisících knihách současné NK.

Řešení je, jak jinak, v digitalizaci knižního fondu a ve vyřešení autorských práv. Autorská práva ke knižnímu dílu jsou u nás chráněna sedmdesátiletou lhůtou pokud je autor nezanechal dědicům. Tato práva se týkají asi dvanácti až patnácti procent knižního fondu a každoročně se objem zvyšuje podle vydavatelských aktivit. Jestliže se Američanům podařilo pomocí internetové aplikace iTune vyřešit problém s autorskými odměnami za hudební skladby po celém světě kromě Evropy, nepochybuji o tom, že by se České republice nepodařilo vymyslet zpoplatnění pro jednorázově vypůjčení knihy ve formátu PDF z Národní knihovny. Vždyť tady platí jednoduchá úměra, čím bude poplatek nižší, tím bude menší chuť podvádět a naopak. Když bude poplatek vysoký, řekněme více než padesát korun za jednu knihu, tak nastoupí příslovečná šikovnost českých hackerů a objeví se tajné internetové knihovny s nejžádanějšími tituly z Národní knihovny a Národní knihovně navzdory. Takoví jsme my, Češi.
Při výpůjčním obratu počítaném řádově ve statisících knih ročně a při základní ceně výpůjčky 30 korun (to je v našem prostředí oblíbená suma) bude přínos do pokladny NK v řádech několika milionů ročně. Rok co rok, desetiletí za desetiletím.
Problém digitalizace je u nových knih prakticky vyřešen neboť se dnes všechny publikace zhotovují v digitální podobě a teprve z ní jsou materializovány do papírové podoby. Starší knihy by se musely oscanovat. To jsou technické záležitosti, které by jistě v krátké době zvládly specializované firmy. Nascanování celého fondu NK by se dalo zvládnout za méně než čtyři roky. Za čtyři roky by mohl po vyřešení právních otázek sloužit celý knižní fond všem občanům České republiky, kteří mají přístup na internet. A to by přece bylo ideální řešení. Proč nebýt také jednou v něčem první…

Břetislav Albert

Foto internet

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterEmail this to someone

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *