Go to ...
Reklama

RSS Feed

Lidovecké problémy s občankami


Byl jsem jako svědek u soudu, nic dramatického, dva lidé si něco na veřejném místě řekli a nebylo to za rámeček. Padla nějaká ta facka a došlo i na vyražený zub. Vyšetřovalo to místní oddělení Policie ČR a tam jsem uvedl, že jsem slyšel to a to a viděl následnou akční scénu. Asi půl roku nato jsem přišel ještě s dvěma dalšími svědky té fackovací slavnosti před soudkyni. Na předvolání stálo černé na bílém, že si mám sebou vzít platný doklad totožnosti. Paní soudkyně si ho ode mne vyžádala a nadiktovala do mikrofonu zaznamového zařízení moje nacionále. Vrátila průkaz a následně přečetla moji výpověď z policejního protokolu. Zeptala se, zda to souhlasí nebo zda chci něco doplnit. Pak se otázala advokátů obou znesvářených stran mají-li ke mě dotazy a ti neměli. Poděkovala mě za účast na jednání a já odešel. 

V pátek 27.března se dostavil k soudu ve věci občanskoprávní ministr pro místní rozvoj a předseda legislativní rady vlády, místopředseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Také dostal předvolání k jednání ve kterém šlo o majetek v hodotách několika desítek milionů, který se snažil dostat na svou stranu hřiště a to tak, že zpochybňoval příčetnost šlechetné dárkyně. To zpochybňování protistrany je konec konců věc jeho křesťanského svědomí. Mě zaujal jeho výrok poté, co jej soudkyně požádala o doklad totožnosti. „Mám jenom hlasovací kartu do parlamentu. Vyhoďte mě,“ zažertoval Cyril S. Jednání se nakonec konalo, snad se za pana ministra někdo zaručil, že to je opravdu on a že zcela jistě nějaký doklad totožnosti vlastní. Oni vůbec mají lidovci problémy s osobními doklady, zatímco Cyril u sebe ani před soudem žádný nemá, Jiří Čunek nosil u sebe rovnou dvě občanky a tu vytahoval jednu, ondy zase druhou, zpravidla při ukládání či vybírání statisícových částek v peněžním ústavu. Paní pokladní v bance má větší autoritu než soudkyně. Není to zvláštní?

Já to zase jako velkou legraci nevidím. Že si nebereme průkaz, když kráčíme se džbánem pro točené je pochopitelné. Ale že právník a politik kašle na pricipy, které pomáhal tvořit pro deset milionů spoluobčanů, je na pováženou. Soudkyně mu měla za jeho větu, pronesenou jeho typickým posměškem vrazit (ne facku) pořádkovou pokutu za pohrdání soudem. Ale nejakou citelnou, aby ji při svých přímech zatraceně pocítil. Třeba by pak fackovací scéna proběhla u Svobodů doma. Sice už bez diváků, ale ono by se to profláklo. V Praze se, jak známo, stejně všecko rozkecá. A v časech zavánějících volbami to bylo gesto na vyloučení ze hry. Nebo ani tohle panu C.S. nedochází?

Břetislav Albert

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterEmail this to someone

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *