Go to ...
Reklama

RSS Feed

Socialisté vyhlásili prezidentovi válku


Není to válka vedená zbraňovými systémy, je to verbální a mediální souboj založený na nejednoznačném výkladu ústavních zákonů, nad výkladem pravomocí jednoho ústavního činitele proti druhému. To vše dekorováno kamarilou hýkajícících příznivců a odpůrců. Jako voliči se mě tento způsob jara jeví velice nešťastnýmí. V naší ústavní listině nemá prezident žádné lhůty k tomu v jakém chvatu má konat, když dostane supliku k odvolání ministra. Je to na jeho úvaze, neměl by zbytečně otálet a také by neměl rozhodnutí učinit těsně po rozlepení obálky od premiéra. Sami cítíte, že mezi těmito dvěma naznačenými časovými hranicemi není žádná specifikace. Dnes je 9. května a prezident je na jedné ze svých třídenních spanilých jízd po českých krajích, tentokrát dlí v Libereckém kraji. Při besedě se zastupiteli Liberecka se někteří antizemanovci snažili prezidenta přivést do úzkých svými otázkami na současnou vládní krizi. Jan Korytář hlavě státu vyčetl nevhodné chování během přijetí premiéra Sobotky na Hradě a nazval ho nedůstojným. Zeman vysvětlil jaké informace dostával z premiérovy kanceláře a že se podle nich řídil. Že to následně vyznělo jinak, není vina Hradu, ale špatné vzájemné komunikace. Když se někdo snaží vyvolat viditelné spory, nastaví komunikaci tak, aby došlo ke špatnému výkladu a v tu ránu je zaděláno na konflikt. Nelze opominout ani skutečnost, že ani v týmu prezidenta se zřejmě nepohybují jen jeho příznivci. V konspirační hantýrce se takovým lidem říká trojský kůň či krtek. Zdánlivě táhne za jeden provaz s ostatními, tváří se a jedná jako přítel, ale když přijde čas, splní svou zrádnou úlohu. Může pootočit nebo zvrátit běh dějin. I takových malých dějin jako dnes prožíváme během české vládní krize. Na velikosti nezáleží, důležitý je výsledek.

Dozvídáme se, že ze strany ČSSD přišlo dnes další antizemanovské rozhodnutí. Ministři vnitra, zahraničí, zdravotnictví manifestačně odmítli letět s prezidentem do Číny na oficiální vládní návštěvu. Co si o tomhle myslet? Je to svým způsobem rána pod pás, složení delegace i obsah nadcházejících jednání byl pilován řadu týdnů předem, aby se na něj protistrana mohla připravit. Já to vidím jako ubohé a hloupé hulvátství, které má za cíl poškodit prezidenta a v podstatě i naši republiku v zahraničí. Škoda, že nelze udělit takovým zlobilům poznámku do žákajdy. Tenhle protest by se tam obzvláště vyjímal. Ale to nic, volby se blíží a tak si to vyřídí voliči po svém. Závist je hrozná vlastnost. Jsem rád, že nejsem jejím vlastníkem a nepatřím ani k lidem, kterří mají radost když sousedovi chcípne koza. Proč to říkám? Byly časy, kdy Česká sociálně demokratická strana vlatnila v souladu se zákony C&K Rakouska a následně prvorepublikovým zákonem, vydavatelský podnik, který vydával list Právo lidu. Deník nejdelší tradicí byl založen roku 1897, pak nastal v redakci ideologický rozpor a část komunisticky orientovaných redaktorů založila v roce 1921 deník Rudé právo. Socialisté dál vydávali své Právo lidu, které dokonce přežilo pod názvem Národní práce i nacistickou okupaci – protektorát. Po válce se redakce opět přejmenovala na Právo lidu až do sloučení socialistů s KSČ, poté Právo lidu zaniklo. Nakrátko bylo obnoveno po roce 1989. Bylo však ekonomicky ztrátové a v silné konkurenci bulvárních titulů neobstálo. 

Nyní, když ČSSD dluží stamiliony za prohrané soudní spory, si socialisté nemohou vlastní noviny dovolit. Proto je v pozadí událostí i závist nad tím, že jeden člověk vlastní dvoje noviny (a malou televizní stanici), ty se poměrně slušně prodávají. A tak se socialisté snaží na svoji stranu naklonit spřízněné novináře a dávat veřejnosti najevo své politické kroky. Takovým spřízněný novinářem je např. pan Mitrofanov z Práva. Problém je v rovině novinářské etiky, novinář pracující v listu, který má svého majitele by měl ctít základní pravidlo takové práce. Být loajální k zaměstnavateli. Měli-li by s tím mít problémy musí odejít jinam. Když jsem vyznání pacifista, nemohu přijmout sebelíp placenou práci ve zborojovce. Takový je život. Kdybych byl majitelem novin nebo televize, vyžadoval bych, aby zaměstnanci ctili určitá stanovená pravidla hry. Pokud by tak nechtěli činit, museli by odejít. V politické krizi je pochopitelné, že majitel či vlastník papírových a elektronických médií využije (to není zneužití) sílu takových prostředků pro sebe, svoji obranu a třeba také k dehonestování politických protivníků. A tady se domnívám, že vlastník těchto médií (jehož jméno zde ještě nepadlo) zatím nepoužil mediální zbraně v plné síle. Předseda vlády si nechce představit co by se stalo. Netuší, že při útoku médií v plném nasazení by jeho vláda padla do 48 hodin. Bohuslav Sobotka před pár dny naznačil, že prezident má s ministrem financí uzavřený jakýsi pakt o spojenectví. Nejsem o tom přesvědčený ani náhodou, kdyby tomu tak bylo, vyšly už dávno v iDNES a LN takové denunciační materiály, které by vládu spolehlivě položily. Ale to víte, iReporter je soukromá platforma občanské novinařiny využívající svobodu projevu podle Listiny základních práva svobod a tak můžeme zvěřejňovat i texty vyfabulované podle toho, co se ve společnosti děje a nebo podle konspiračních teorií. K tomu události dnešních dnů přímo svádějí.

Břetislav Albert
V záhlaví článku je kolážová ilustrace od mistra aTea jemuž tímto děkujeme za souhlas s převzetím díla na stránky iReportera

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterEmail this to someone

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

* Copy This Password *

* Type Or Paste Password Here *

31 085 Spam Comments Blocked so far by Spam Free Wordpress

About admin