Go to ...
Reklama

RSS Feed

Kde je pes zakopán


Kamarád za minulého režimu dělal provozního v jednom pražském hotelu. Zasvětil mě do tehdejších praktik jak se v pohostinstvích „vyráběly“ peníze. Jak to fungovalo. Kuchař nakupoval za své peníze maso, někdy i levnější ve výseku a vařil porce navíc. O zisk se dělil s provozním a šéfem číšníků. Výčepní nakupoval za své peníze tvrdý alkohol (vodku, rum, zelenou, becherovku atd.) O zisk vzniklý rozdílem mezi nákupní a prodejní cenou se výčepák dělil s vrchním číšníkem a provozním. Pokud prodávali neošizené a nepajcované nápoje nemuseli se bát ani obchodní inspekce. Inventury se za pochodu témeř nedělaly, inventurníci stejně věděli jak se to praktikuje a tak se jelo dál, močálem černým kolem bílých skal.

Když po Sametu začaly restaurační provozy patřit konkrétním vlastníkům, tak ti si samozřejmě hlídali, aby personál „nejel“ na vlastní triko v jejich podniku. Všechny finty majitelé dobře znali, takže věděli, co je třeba hlídat jako oko v hlavě. A taky potřebovali peníze na hotovosti pro výplatu černých duší, na dlaňovky pro brigádníky, na úplatky pro dodavatele masa a jiných poživatin pro kuchyň, stejně tak peníze pro dodavatele nápojů. Majitel nakoupil metrák masa na dodací list a další metrák u řezníka bez dodáku, no a z těch porcí navíc, které nejsou nikde evidovány a podchyceny se tvoří nezdaněný zisk. A jsou hospody a restaurace, kde se metrák masa rozpustí do vydaných a prodaných porcí jídla během jednoho či dvou dní. Vůbec nemá cenu mluvit o cenách jídel, to si každý soudný člověk odvodí sám. Do dnešního dne jste v restauraci dostali účtenku ručně psanou nebo vyjetou z pokladny. Když jste byli na pracovním obědě s klienty dostali jste účtenku i s razítkem a podpisem pana šéfa. A tím veškerá evidence končila. Objem peněz, které zůstávaly provozovatelům byl obrovský a nad těmi neměl stát, potažmo finanční úřad, žádnou kontrolu.

Nyní bude vše jinak, je úplně jedno co a jak, kde a za kolik provozovatel restaurace nakoupí. Nejdůležitější změnou v kontrole je účtenka, která je po vystavení evidována v systému. A vydávat účtenky je povinnost číslo jedna, prodej bez účtenek bude přísně trestán. My už z předchozího výkladu víme proč to tak je. Nyní bude ziskem provozovatele rozdíl mezi skutečnými náklady na pořízení jedné porce jídla a její prodejní cenou. Proto se tak hlasitě hovoří a píše o zdražení jídel. V tom rozdílu – můžeme ríci v marži – se musejí započítat mzdy personálu, energie, materiál, nájem, provozní prostředky atd. atd. A samozřejmě také zisk pro provozovatele. Provozovatelé už dnes vědí, jak je EET zasáhne a jak budou muset přehodnotit rozdělení provozních nákladů. Jak se zdá, je nastaveno zákonem prostředí, které má zabránit nekontrolovaným daňovým únikům, které tu vegetovaly dlouhá desetiletí a z nichž se tisíce protagonistů měly docela dobře. Všichni to věděli a nikdo proti tomu nic za celou dobu neudělal. Řada lidí může namítnout, že v západních státech žádná EET není a přesto tam funguje jak trh tohoto odvětví, tak není krizový stav ve výběru daní. Problém je v tom, že zmíněné státy si neprošly socialistickým obdobím, kdy všechno patřilo všem a tak se kradlo i za bílého dne. Starší si vzpomenou, že existoval paragraf 132 (rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví) a ten patřil mezi nejděsivější v trestním právu. Tresty za nejvyšší sazby §132 se téměř rovnaly §219 což byl trest za vraždu. Pamětníci si jistě vzpomenou. Státy, které si neprošly socialistickým vývojem, měly obyvatele vychované v pokoře a úctě ke státu a k povinnostem občanů i podnikatelů. Okrádat stát tam bylo a je nemravné. U nás se mravnost nenosí od roku 1948. Tak uvidíme, jak se našinci s novou situací vyrovnají a co budou ochotni připusit jako svoji samozřejmou povinnost. Osobně nevěřím tomu, že restauratéři, kavárníci a hoteliéři zanechají činnosti a půjdou do fronty na pracovní úřady. Pár desítek nebo stovek takových se zřejmě najde, ale stačí vzít kalkulačku a přepočítat čísla v nové situaci, za nových pravidel a i tihle zjistí, že není třeba klesat na mysli a nepodléhat vybičované novinářské tsunami. Jejím cílem není EET, ale jde o to zabránit jakýmkoliv způsobem úspěchu hnutí ANO a instalování Babiše českým premiérem. Upravený výrok klasika: Zde je pes zakopán.

Jaroslav Skupien
foto internet

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterEmail this to someone

One Response “Kde je pes zakopán”

  1. Věra P.
    15. 1. 2017 at 14.51

    Nemám co dodat, vše napsané je pravdivé a bylo a bude. Budoucnost se jeví v ještě horším “světle”. Nejen že naše jakoby vlády prodaly zahraničním mazaným obchodníkům všechny české historické značky etc. etc. Akce nekončí, je tu úspěšný elektromobil v USA s názvem TESLA a chystají se na lithium – oj joj to se budeme mít, fujtajksl…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

* Copy This Password *

* Type Or Paste Password Here *

31 085 Spam Comments Blocked so far by Spam Free Wordpress

About admin